USA nažhavily „jadernou linku“
Už jednou od začátku války se Washington musel spojit s Moskvou přes krizovou linku, která má předejít eskalaci konfliktu. Nejspíš šlo o ohrožení Záporožské jaderné elektrárny, jež je největším zařízením svého druhu v Evropě.
Spojené státy a Rusko zřídily již v únoru speciální „dekonfliktní“krizovou linku, díky níž se má předejít eskalaci střetu. Od té doby ji Washington už jednou použil, zjistila agentura Reuters. Konkrétně mělo jít o situaci, kdy byla ruskými operacemi ohrožena kritická ukrajinská infrastruktura.
Není zcela jasné, o jakou situaci se jednalo. Analytici předpokládají, že mohlo jít o ohrožení Záporožské jaderné elektrárny, již téměř od začátku invaze okupují ruské jednotky. Ruská i ukrajinská strana se od té doby mnohokrát obvinily z ohrožení elektrárny dělostřeleckou palbou. Západní média psala o tom, že tamní ruská posádka používá elektrárnu jako štít k ostřelování blízkých ukrajinských pozic.
Jisté je pouze to, že „horkou linku“ve Washingtonu nenažhavili 15. listopadu, kdy dopadla na území Polska řízená raketa a zabila dva lidi. Podle spekulací západních médií mohli již od začátku západní zpravodajci vědět, že se ve skutečnosti jednalo o zbloudilou ukrajinskou střelu.
Rudý telefon
Podobná krizová linka mezi Washingtonem a Moskvou existovala již během války v Sýrii. Tehdy byla používána především pro prevenci kolizí při vzdušných úderech proti cílům Islámského státu. Stala se však také nástrojem politického nátlaku Moskvy. Po jednom z leteckých úderů Američanů Rusové linku dokonce dočasně přerušili.
„Dekonfliktní linka“spojuje pouze velitele americké a ruské armády, a je tím pádem o patro níž než takzvaný rudý telefon známý z období studené války. Ten spojuje přímo politické vedení obou států a od roku 2008 existuje v podobě zajištěné e-mailové schránky.
Rusové město Záporoží naposledy ostřelovali o víkendu. Podle
úřadů utrpěl zásah zemědělský podnik a střely dopadly také na železniční infrastrukturu poblíž Kryvého Rihu. Pod palbou dělostřelectva se znovu ocitlo osvobozené město Cherson.
Šéf oblastní správy Oleksandr Staruch uvedl, že v důsledku zásahu dvěma ruskými raketami vypukl v zemědělském podniku na předměstí Záporoží požár. Pravděpodobně se jednalo o rakety S-300, které byly původně určeny k protivzdušné obraně, ruská armáda je ale používá i proti pozemním cílům. Lidé podle něj při tomto útoku zraněni nebyli.
Podle amerického bezpečnostního think-tanku ISW Rusové plánují v častých dělostřeleckých úderech proti ukrajinským cílům pokračovat. Nemají však v současnosti kapacity na jejich vystupňování.
Nedostatek munice
„Vzhledem k pokračující degradaci ruského raketového arsenálu během předchozích úderů je pravděpodobné, že Rusko usiluje o udržení současného tempa úderů na ukrajinskou kritickou infrastrukturu, nikoli o jeho vystupňování,“uvedl think-tank.
Rusku a jeho pozemním vojskům se podle nich zřejmě nepodaří v nejbližší době dosáhnout úspěchů ani v okolí Bachmutu v Doněcké oblasti. Moskva sice tvrdí, že řada obcí u Bachmutu je v ruských rukou, jejich dobytí ruskou armádou ale otevřené zdroje nepotvrzují, podotkl institut.
„Ruské zdroje zejména od října v rámci informační kampaně propagují falešné informace ohledně zisků v okolí Bachmutu,“stojí v jeho analýze.
Soudě podle fotografií a geolokačních údajů se ruské síly nacházejí ve vzdálenosti pět až 30 kilometrů různými směry od města a zřejmě nedávno ovládly vesnici Ozarjanivka, ležící asi 15 kilometrů jižně. Na nevyhnutelné obklíčení Bachmutu ale podle ISW zatím nic neukazuje. O tom, že ruská armáda je blízko operativnímu obklíčení města, hovořil v pondělí podle agentury RIA Novosti představitel proruských separatistů Doněcké oblasti Denis Pušilin.
Západní média v minulých dnech rovněž spekulovala, že by ruská armáda mohla brzy vyklidit své pozice okolo Záporožské jaderné elektrárny, podobně jako to před měsícem učinila v Chersonu na pravém břehu Dněpru. Podle oficiálních ruských zdrojů se však nic podobného neplánuje.