„Ukaž mobil!“Čína hasí nepokoje
Komunistická vláda v reakci na protesty proti koronavirovým uzávěrám zostřuje policejní dozor, někde přitom plíživě rozvolňuje
Politika nulové tolerance v boji proti nemoci covid-19 brzdí ekonomický výkon Číny. Kvůli vysokému počtu nových případů nákazy však země nehodlá přikročit k výraznějšímu rozvolňování restrikcí. Přitom řadě lidí se dlouhotrvající tvrdá opatření přejídají a protestují proti nim, na což režim reaguje masivním nasazením represivních složek. Jednou z výslednic zacyklené situace je ochromený předvánoční trh s mobilními telefony, což se propisuje do (ne)výtlaku ekonomiky.
Protesty nespokojených nabraly v Číně na intenzitě zejména o víkendu, což vyvolalo zvýšenou přítomnost policistů v centrech několika měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou. „Atmosféra je velmi nervózní. Kolem nás je tolik policistů,“popsal včera situaci pro deník The Guardian jeden z obyvatel Šanghaje.
Dle zdrojů agentury DPA musejí obyvatelé měst ukazovat na vyžádání své mobilní telefony policistům. Ti poté kontrolují, zda v nich není podezřelý obsah či programy umožňující obcházení cenzury. Některé Číňany, kteří o víkendu demonstrovali proti vládní politice, policie obvolává a vyslýchá. Pod zostřeným drobnohledem jsou také sociální sítě.
Komunisté bez alternativy
Protesty už nabraly takovou intenzitu, že je někteří odborníci označují za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti čínského lidu za poslední desítky let. BBC uvedla, že stovky protestujících v řadě regionů dokonce vyzývaly prezidenta Si Ťin-pchinga k rezignaci.
Protirežimní hesla však v současné situaci čínské vládě spíše napomáhají, míní sinolog Jiří Hudeček. Dle něj politici mohou tvrdit, že protestuje pouze hrstka lidí, která má jiné cíle než vláda, jež deklaruje odhodlání tvrdě bojovat proti šíření nákazy, a proto lpí na tvrdých opatřeních. „Protesty nejsou v Číně všeobecně populární; nestačí zvolat hesla a všichni se přidají. Je těžké lidem ukázat určitou alternativu, většina Číňanů si nedokáže představit, že by vládl někdo jiný než komunistická strana,“řekl Hudeček pro iRozhlas.cz.
Odpor vůči tvrdým koronavirovým restrikcím ordinovaným Pekingem akceleroval případ tragického požáru věžáku v západočínské provincii Sin-ťiang. Její metropole Urumči je uzavřená v lockdownu a mnozí ze čtyř milionů obyvatel už déle než sto dní nesmí opustit své domovy. A právě to se nejspíš stalo osudným nejméně desítce lidí, kteří zahynuli při požáru.
Podle BBC se totiž kvůli zablokovaným dveřím nemohli lidé dostat z budovy, a záchranáři naopak k nim. Tamní úřady však vinu popřely a uvedly, že obyvatelé domu mohli utéct, pokud by lépe porozuměli problematice požární bezpečnosti.
Avšak ne všichni úředníci trvají na podobně nekompromisní linii vyjadřování. V některých částech Číny, jež dle oficiálních statistik teď eviduje denně okolo 40 tisíc nových případů nákazy, už s ohledem na nervozitu v ulicích došlo k pozvolnému zmírnění restrikcí.
Sami Číňané to nazývají „optimalizací opatření“a v praxi to dle místního listu Global Times třeba znamená, že nakažení v některých regionech a městech, například v Kantonu, už nemusejí podstupovat testy den co den. Vláda také slíbila rychlejší vakcinaci seniorů. Právě jejich nedostatečnou proočkovaností často hájí politiku nulové tolerance vůči covidu.
Evropan pod tlakem
Aktuální vřava dle agentury Bloomberg ovlivní předvánoční trh s mobilními telefony. Analytici míní, že koronavirové restrikce a s nimi spokojené nepokoje, k nimž došlo v továrně tchajwanské společnosti Foxconn ve střední Číně, poznamenají amerického obra Apple. Přesněji je ohrožena dodávka až šesti milionů populárních chytrých telefonů iPhone Pro. Právě Foxconn stojí za 70 procenty dodávek přístrojů po celém světě. Nejpesimističtější scénář dle analytické společnosti Morgan Stanley kalkuluje s až pětinovým propadem tržeb společnosti Apple. I proto se Foxconn vehementně snaží přesvědčit své zaměstnance, aby v továrně zůstali – jako motivaci firma slíbila přídavek k platu v přepočtu zhruba 42 tisíc korun za měsíce prosinec a leden.
Z pohledu evropské politiky nepokoje dostávají pod tlak i šéfa Evropské rady Charlese Michela. Ten se má ve čtvrtek setkat v Pekingu se Si Ťin-pchingem a dle serveru Politico diplomaté v Bruselu dali najevo, aby Michel zvážil zrušení cesty. Nebo ji alespoň využil ke kritice tamní vlády.