Znovuobjevený římský císař
Římská mince považovaná za neumělý padělek se ukázala jako pravá. Do dějin se tak navrací zpochybňovaný pučistický císař, který vládl
Zlatá mince o průměru dvou centimetrů nese na lícové straně hlavu muže s korunou a kostrbatý nápis IMP SPONSIANI. „Vnímám ji jako směšně vymyšlený a velmi špatně provedený moderní padělek,“napsal o artefaktu v roce 1868 Henry Cohen. Slavný francouzský numismatik tímto ostrým verdiktem vymazal jednoho římského císaře z dějin. Mince se poprvé objevila v roce 1713 ve Vídni, kde ji dvornímu antikváři Carlu Gustavovi Heraeusovi nabídl spolu s dalšími mincemi ke koupi německý bankéř a císařský rada Johann David von Palm. Z mincí pocházejících údajně z Transylvánie si Heraeus vybral pro císařské sbírky osm kusů. Mezi nimi i minci se Sponsianem.
Neumělé písmo dokazovalo, že mince nevyšla z oficiální císařské mincovny, ale je produktem domácké výroby. Sponsian byl proto považován za „pučistu“, který se prohlásil za císaře někdy mezi roky 244 a 249, kdy v Římě seděl na trůnu Phillippus Arabs a celá země se zmítala v občanských válkách. Existenci Sponsiana zpochybněnou Cohenem nebraly následující generace vědců vážně.
Mince skončila ve sbírkách Glasgowské univerzity. Během covidových lockdownů se o ni začal zajímat Paul Pearson z Cardiffské
university. S glasgowským kurátorem Jesperem Ericssonem dal dohromady tým, který minci prozkoumal. Výsledky zveřejnil časopis PLoS ONE.
Stopy používání
Vědci porovnávali Sponsianovu minci s nepochybně pravými mincemi raženými za vlády císaře Phillippa Arabse a jeho předchůdce Gordiana III. Všechny mince pocházely z kolekce, kterou před více než dvěma staletími koupil
Heraeus od von Palma. Nesly prakticky stejné rýhy a důlky způsobené opotřebením při dlouhém oběhu mezi lidmi. Falzifikátoři ale dokážou přirozené opotřebení na padělcích dokonale napodobit.
Pearson a spol. se proto zaměřili na nečistoty z povrchu mincí. Ukázalo se, že jsou tvořené sloučeninami křemíku, které se mohly usadit na povrchu peněz jen během dlouhého pobytu v zemi. Pearson z toho usuzuje, že Sponsianova mince je pravá a pochází ze třetího století. Sponsian tedy nebyl „směšně vymyšlený“padělateli. Reálně existoval. Pearson tak stál před otázkou, jak se Sponsian na mince dostal.
Vzbouřenec z Dácie
Mince zobrazuje Sponsiana s korunou na hlavě a prezentuje ho jako císaře. Písmena IMP jej označují za imperátora čili vrchního velitele vojsk. Císaři byli na svých mincích obvykle titulováni ještě zkratkami CAES čili caesar a AVG čili augustus. Ty sice na líci mince chybí, ale na rubové straně, která kopíruje mince z dřívějších období, jsou písmena C AVG. V dobách republiky to bývala značka mincmistra Caia Augurina. Ve třetím století ale mohla reprezentovat i císařské tituly Caesar Augustus.
Rub císařské mince imitoval starší oběživo z časů republiky z ryze praktických důvodů. Ve třetím století docházelo ke snižování obsahu cenných kovů v penězích a staré mince se dostávaly do kurzu, protože nebyly znehodnocené. Starší design mince tak deklaroval kvalitu platidla. Opotřebení dlouhým oběhem prozrazuje, že to zabralo a obchodníci Sponsianovým mincím věřili.
Sponsian nevládl z Říma a nekontroloval tamější oficiální ražbu peněz. Jeho sféra moci se rozkládala jinde a tam také vznikaly jeho mince. Dlouho odmítané teorie o Sponsianovi jako pučistickém císaři asi mají opodstatnění.
bohaté Dácii.
Ve třetím století docházelo ke snižování obsahu cenných kovů v penězích. Staré mince znehodnoceny nebyly.
Mince se našla na území římské provincie Dácie, kde se ve velkém těžily drahé kovy. Pořádek v této důležité části impéria zajišťovaly hned dvě legie. Když se ve třetím století rozhořely občanské války a na severní hranici říše útočily národy označované Římany za barbarské, musely se dácijské legie o sebe postarat.
Nutně potřebovaly peníze, které si zřejmě opatřily vlastní ražbou z místních drahých kovů. Na líci nechaly zobrazit muže, kterého uznávaly za císaře. Navzdory své oblibě byly „rebelské“mince po zklidnění situace staženy z oběhu a zničeny. To je podle Pearsona důvod, proč jsou dnes tak vzácné.