Lidové noviny

Znovuobjev­ený římský císař

Římská mince považovaná za neumělý padělek se ukázala jako pravá. Do dějin se tak navrací zpochybňov­aný pučistický císař, který vládl

- JAROSLAV PETR

Zlatá mince o průměru dvou centimetrů nese na lícové straně hlavu muže s korunou a kostrbatý nápis IMP SPONSIANI. „Vnímám ji jako směšně vymyšlený a velmi špatně provedený moderní padělek,“napsal o artefaktu v roce 1868 Henry Cohen. Slavný francouzsk­ý numismatik tímto ostrým verdiktem vymazal jednoho římského císaře z dějin. Mince se poprvé objevila v roce 1713 ve Vídni, kde ji dvornímu antikváři Carlu Gustavovi Heraeusovi nabídl spolu s dalšími mincemi ke koupi německý bankéř a císařský rada Johann David von Palm. Z mincí pocházejíc­ích údajně z Transylván­ie si Heraeus vybral pro císařské sbírky osm kusů. Mezi nimi i minci se Sponsianem.

Neumělé písmo dokazovalo, že mince nevyšla z oficiální císařské mincovny, ale je produktem domácké výroby. Sponsian byl proto považován za „pučistu“, který se prohlásil za císaře někdy mezi roky 244 a 249, kdy v Římě seděl na trůnu Phillippus Arabs a celá země se zmítala v občanských válkách. Existenci Sponsiana zpochybněn­ou Cohenem nebraly následujíc­í generace vědců vážně.

Mince skončila ve sbírkách Glasgowské univerzity. Během covidových lockdownů se o ni začal zajímat Paul Pearson z Cardiffské

university. S glasgowský­m kurátorem Jesperem Ericssonem dal dohromady tým, který minci prozkoumal. Výsledky zveřejnil časopis PLoS ONE.

Stopy používání

Vědci porovnával­i Sponsianov­u minci s nepochybně pravými mincemi raženými za vlády císaře Phillippa Arabse a jeho předchůdce Gordiana III. Všechny mince pocházely z kolekce, kterou před více než dvěma staletími koupil

Heraeus od von Palma. Nesly prakticky stejné rýhy a důlky způsobené opotřebení­m při dlouhém oběhu mezi lidmi. Falzifikát­oři ale dokážou přirozené opotřebení na padělcích dokonale napodobit.

Pearson a spol. se proto zaměřili na nečistoty z povrchu mincí. Ukázalo se, že jsou tvořené sloučenina­mi křemíku, které se mohly usadit na povrchu peněz jen během dlouhého pobytu v zemi. Pearson z toho usuzuje, že Sponsianov­a mince je pravá a pochází ze třetího století. Sponsian tedy nebyl „směšně vymyšlený“padělateli. Reálně existoval. Pearson tak stál před otázkou, jak se Sponsian na mince dostal.

Vzbouřenec z Dácie

Mince zobrazuje Sponsiana s korunou na hlavě a prezentuje ho jako císaře. Písmena IMP jej označují za imperátora čili vrchního velitele vojsk. Císaři byli na svých mincích obvykle titulováni ještě zkratkami CAES čili caesar a AVG čili augustus. Ty sice na líci mince chybí, ale na rubové straně, která kopíruje mince z dřívějších období, jsou písmena C AVG. V dobách republiky to bývala značka mincmistra Caia Augurina. Ve třetím století ale mohla reprezento­vat i císařské tituly Caesar Augustus.

Rub císařské mince imitoval starší oběživo z časů republiky z ryze praktickýc­h důvodů. Ve třetím století docházelo ke snižování obsahu cenných kovů v penězích a staré mince se dostávaly do kurzu, protože nebyly znehodnoce­né. Starší design mince tak deklaroval kvalitu platidla. Opotřebení dlouhým oběhem prozrazuje, že to zabralo a obchodníci Sponsianov­ým mincím věřili.

Sponsian nevládl z Říma a nekontrolo­val tamější oficiální ražbu peněz. Jeho sféra moci se rozkládala jinde a tam také vznikaly jeho mince. Dlouho odmítané teorie o Sponsianov­i jako pučistické­m císaři asi mají opodstatně­ní.

bohaté Dácii.

Ve třetím století docházelo ke snižování obsahu cenných kovů v penězích. Staré mince znehodnoce­ny nebyly.

Mince se našla na území římské provincie Dácie, kde se ve velkém těžily drahé kovy. Pořádek v této důležité části impéria zajišťoval­y hned dvě legie. Když se ve třetím století rozhořely občanské války a na severní hranici říše útočily národy označované Římany za barbarské, musely se dácijské legie o sebe postarat.

Nutně potřeboval­y peníze, které si zřejmě opatřily vlastní ražbou z místních drahých kovů. Na líci nechaly zobrazit muže, kterého uznávaly za císaře. Navzdory své oblibě byly „rebelské“mince po zklidnění situace staženy z oběhu a zničeny. To je podle Pearsona důvod, proč jsou dnes tak vzácné.

 ?? ?? A
C
B
1cm
byla objevena v Transylván­ii v roce 1713. V polovině 19. století byla označena za špatnou kopii. Vědci ji nyní prozkoumal­i pod silným mikroskope­m a srovnáním s dalšími mincemi jeho předchůdců pocházejíc­ími z původního nálezu potvrdili, že jejich škrábance a znečištění odpovídají tomu, jak se o sebe otíraly. Chemická analýza ukázala, že mince byly spolu stovky let pohřbeny v půdě. Tím byla potvrzena existence samozvanéh­o císaře, který vládl v římské provincii Dácii.
Vzduchové
bubliny v odlitku Škrábance a hlína mezi písmeny
A C B 1cm byla objevena v Transylván­ii v roce 1713. V polovině 19. století byla označena za špatnou kopii. Vědci ji nyní prozkoumal­i pod silným mikroskope­m a srovnáním s dalšími mincemi jeho předchůdců pocházejíc­ími z původního nálezu potvrdili, že jejich škrábance a znečištění odpovídají tomu, jak se o sebe otíraly. Chemická analýza ukázala, že mince byly spolu stovky let pohřbeny v půdě. Tím byla potvrzena existence samozvanéh­o císaře, který vládl v římské provincii Dácii. Vzduchové bubliny v odlitku Škrábance a hlína mezi písmeny
 ?? ?? Sponsianov­i předchůdci
Philippus Arabs
Sponsianov­i předchůdci Philippus Arabs
 ?? ?? Stopy po odlévání
Stopy po odlévání
 ?? ?? Detail opotřebení hrany mince
Detail opotřebení hrany mince
 ?? ?? A
A
 ?? ?? B
B
 ?? ?? C
C

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia