Šestice žhavých úkolů

Sotva zaschl inkoust na prezidentském slibu, na novou hlavu státu čekají neodkladné pracovní povinnosti. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších.

1. Jmenování nového ministra

Dnes v devět hodin ráno jmenuje Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. „Takto důležitá oblast nemůže zůstat bez odpovědného řízení,“uvedl k termínu Hladíkova jmenování Pavel. Lidovci navrhli Hladíka jako nástupce Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) loni v říjnu. Premiér Petr Fiala (ODS) přišel s návrhem Hladíka do funkce za tehdejším prezidentem Milošem Zemanem koncem loňského roku, ten ho ale odmítl.

Hladíkovo jméno se v posledních měsících objevovalo v médiích kvůli zásahu policie v jeho kanceláři na brněnském magistrátu, kde loni končil jako náměstek primátorky. Obviněn z ničeho nebyl. Zeman k němu měl ale i další výhrady, například nedostatečné vzdělání v oboru životního prostředí, popudil ho i inzerát ve stranickém tisku, v němž Hladík hledal náměstka a další spolupracovníky pro svůj budoucí tým na ministerstvu, ač ještě nebyl jmenován.

2. Verdikt o důchodech

Poté, co parlament schválil nižší růst důchodů při jejich červnové valorizaci, poputuje předloha novely na prezidentův stůl. Nová hlava státu může novelu zákona podepsat, nebo ji vrátit zpět do Poslanecké sněmovny. Ostře sledovaný krok prezidenta bude prvním velkým vnitropolitickým testem prezidenta.

Ten se kvůli výši důchodů sejde příští středu i s opozičním hnutím ANO, které spolu s SPD proti novele ostře vystupuje. Lídři ANO chtějí Pavlovi popsat, jak vypadalo sněmovní jednání, ale také mu sdělit věcné argumenty proti předloze. Pavel již dříve oznámil, že svůj postoj k novele sdělí až po prezidentské inauguraci.

3. Zahraniční cesty

Už v pondělí odcestuje nový prezident s manželkou na dvoudenní návštěvu Slovenska, čímž dostojí tradici, že první cesta vrcholných politiků Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa. Návštěva se uskuteční na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové, která Pavlovi už v lednu po skončení rozhodujícího kola přímé volby osobně gratulovala v jeho volebním štábu v Praze. Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu jednání s premiérem Eduardem Hegerem a předsedou parlamentu Borisem Kollárem. Obě hlavy státu položí věnce na uctění památky zakladatelů Československa Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika u památníků na nábřeží Dunaje v Bratislavě. Večer se zúčastní společné diskuse v budově Slovenského národního divadla. Cestu pomáhá organizovat i česká ambasáda v Bratislavě, v jejímž čele stojí bývalý šéf Zemanovy hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Prezident na Slovensko vyrazí autem, přeje si cestovat skromnou prezidentskou kolonou.

V průběhu března chce Pavel navštívit i Polsko, přesné datum zatím nesdělil. Naopak termín návštěvy sousedního Německa je jasný, prezident tam zavítá na dva dny 21. března. V dubnu chce navštívit sídlo EU a NATO v Bruselu. Rovněž v dubnu má v plánu i návštěvu Ukrajiny, kam chtěl původně odcestovat spolu se slovenskou prezidentkou v rámci návštěvy Slovenska. Z plánu nicméně sešlo. V květnu Pavel navštíví zbývající sousedy, tedy Rakousko a Maďarsko.

4. Usmíření Hradu a Senátu

Po devítileté pauze navštíví prezident horní parlamentní komoru. Stane se tak na příští schůzi Senátu 30. března. Zeman měl se Senátem velmi vyostřený vztah, vyjadřoval se o něm jako o zbytečné instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu. Naposledy senátory navštívil v roce 2014. Senát Zemanovi nejednou vracel úder, v roce 2019 schválil návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování ústavy, sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.

5. Koordinace s premiérem

Premiér se s prezidentem ještě před inaugurací dohodli na budoucí koordinaci zahraniční politiky. Předseda vlády bude nadále zastupovat Česko v evropských orgánech, prezident pak na summitech Severoatlantické aliance (NATO). Tato praxe ostatně platila i za Zemana. Vládní i hradní týmy budou podle Fialy pravidelně komunikovat. „Vzájemná ochota ke spolupráci je pro nás klíčová,“zdůraznil Pavel. Oba politici se také dohodli na tom, že se každého jednání vlády zúčastní pověřený zástupce prezidentské kanceláře.

6. Hledání ústavních soudců

Urychlenou akci od nové hlavu státu si bude žádat i justice. Ústavní soud totiž čekají v letošním roce převratné změny – mandát končí sedmi soudcům z patnáctičlenné sestavy. Po dvou dekádách se rozloučí i jejich předseda Pavel Rychetský.