Stíhačky pro Kyjev jsou blíž
Společně. Rusko mezitím zahájilo další vlnu raketových útoků.
Na pozadí ruských leteckých úderů na Ukrajinu mezi západními spojenci Kyjeva opět ožívají debaty ohledně dodávek letadel. Řeč se týká hlavně starých stíhaček typu MiG-29 a nejvíce jsou slyšet Slováci a Poláci.
„Potvrzuji, že Polsko oficiálně souhlasí, abychom přebytečné migy na Ukrajinu poslali společně,“uvedl včera na svém facebookovém účtu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď s tím, že souhlas Varšavy získal ve středu ve Švédsku na jednání ministrů obrany členských států Evropské unie. „Myslím, že je čas na rozhodnutí. Lidé na Ukrajině umírají a my jim můžeme reálně pomoci, na slovenské politikaření není prostor. Je to nelidské a nezodpovědné,“dodal.
Narážel přitom patrně na bývalého premiéra země Roberta Fica a politiky z jeho strany Směr-sociální demokracie. Ti vystupují proti dodávkám migů kvůli údajnému strachu ze zatažení Slovenska do války od doby, kdy o ně začátkem února ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal premiéra Eduarda Hegera. Ten jej ujistil, že pro to udělá maximum.
Možná až dvě desítky stíhaček
Řeč je o 11 stíhačkách MiG-29, které vyřadila slovenská armáda minulý rok. Do poloviny letoška měla totiž obdržet první z celkem 14 amerických stíhaček F-16. Američané ale nakonec oznámili posunutí termínu kvůli nedostatku čipů. První F-16 tak Slovensko dostane nejdřív začátkem příštího roku. Do té doby slovenské nebe chrání právě Polsko ve spolupráci s Českem, od letošního června by se mělo přidat i Maďarsko. Migy tak zůstávají volné.
„Sedm až osm z nich by mohlo být funkčních, Ukrajinci by na nich mohli létat a je tam i závod na opravu těchto stíhaček,“řekl už dříve ministr Naď slovenské televizi TA3. Dodal, že Ukrajinci by je mohli využít i k sestřelování ruských raket s plochou dráhou letu.
Podle analytiků jsou přitom stíhačky zásadní například i při podpoře pozemních jednotek. „Tanky v kombinaci s pěchotou, dělostřelectvem a letectvem můžou být klíčem k ruské porážce,“řekl pro Forces News penzionovaný důstojník britské armády Hamish de Bretton-Gordon.
Samotné Polsko pak dle tamních médií disponuje několika desítkami starých sovětských stíhaček – s jejichž provozem mají Ukrajinci zkušenosti – a o jejich dodávce Kyjevu uvažuje již od loňska.
Šéf polské prezidentské kanceláře Pawel Szrot nicméně včera uvedl, že stíhaček bude určitě méně než 14. Což je počet tanků Leopard 2, které Polsko podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka předalo právě včera. Prezident Andrzej Duda několikrát prohlásil, že před dodáním polských stíhaček by se na takovém postupu museli nejprve dohodnout spojenci. Nynější shoda se Slovenskem by tak mohla být zlomová.
Jednání o dodávce zbraní pro Ukrajinu se odehrává na pozadí pokračujících ruských útoků. V noci na včerejšek podnikli Rusové další letecké údery napříč celou Ukrajinou, včetně metropole Kyjeva. Podle Moskvy šlo o odvetu za útoky ukrajinských diverzantů v ruské Brjanské oblasti z kraje března.
Krůček od jaderné havárie
Ostřelování mimo jiné přerušilo i vnější napájení Ruskem okupované a v Evropě největší Záporožské jaderné elektrárny. Tu posléze musely napájet dieselové generátory a podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho zařízení pracovalo v nouzovém režimu.
„Nepřítel vypálil 81 střel, aby se znovu pokusil Ukrajince zastrašit svojí žalostnou taktikou. Jediné, na co se okupanti zmůžou, je terorizování civilistů,“napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Protivzdušné obraně země se podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného podařilo zničit 34 ruských řízených střel a čtyři drony. Bombardování si přesto dle ukrajinské strany vyžádalo nejméně deset mrtvých.