Když peníze padají jako listí
Nikoliv růst platů, ale spíše nadměrné zisky táhnou nahoru současnou inflaci. S touto překvapivou teorií přichází čím dál více ekonomů. Tento nový trend zároveň žádá od národních vlád pragmatickou a vlasteneckou politiku.
Nizozemský ekonom Servaas Storm z Technické univerzity v Delftu má za to, že odbory v USA výrazně ztrácejí na síle (můžeme dodat, že podobně jsou na tom i ovečky odborářského bosse Josefa Středuly v České republice), tudíž nejsou schopny vytvořit tlak na růst mezd. Stormovy argumenty potvrzují i experti levicově orientovaného amerického think tanku Economic Policy Institute, kteří tvrdí, že inflaci z více než poloviny generovaly nadměrné zisky korporací mezi druhým kvartálem roku 2020 a koncem roku 2021. Deník Financial Times v této souvislosti uvedl, že v letech 2021 a 2022 nejvíce – v průměru až o 40 procent – rostly příjmy energetických firem, zpracovatelů surovin a podniky ze sektoru nemovitostí. Nemohou si stěžovat ani společnosti zajišťující námořní dopravu, jejichž zisky v roce 2021 přesáhly 150 miliard dolarů. Podobně jsou na tom i výrobci a distributoři léků či banky. A to je pouze účet z doby pandemie covidu-19.
Loni začala válka na Ukrajině, přišla nová krize a ještě větší zisky. Důsledky války a západní ekonomické sankce vůči Rusku vyhnaly ceny ropy a zemního plynu do nebes a olejářské či energetické korporace vykázaly nevídané finanční výsledky. Letos v únoru největší ropné a plynárenské firmy západního světa zveřejnily dechberoucí výsledky za loňský rok. Celkový profit šesti největších koncernů v tomto sektoru stoupl z předloňských zhruba 100 miliard dolarů na 222 miliard. ExxonMobil vydělal 59 miliard dolarů, Shell 40, Chevron 36, TotalEnergies 36, British Petroleum 28 a norský státní podnik Equinor téměř 23.
Proč vznikají nadměrné zisky
Odborníci amerického Brookings Institution se sídlem ve Washingtonu také zkoumali dopady nadměrných zisků na ekonomiku. Soustředili se na vývoj růstu platů a výplatu dividend u 22 velkých společností z období pandemie. Akcionáři dotčených korporací zbohatli o 1500 miliard dolarů (více než pětinásobek ročního HDP České republiky), zatímco platy všech zaměstnanců se zvýšily pouze o 27 miliard dolarů, což by se dalo cynicky také pojmenovat jako nadměrný zisk, jenže se jedná pouze o dvě procenta toho, co vlastníci obdrželi na dividendách. V překladu to znamená, že vedení podniků věnovalo více než padesátkrát více peněz akcionářům než na zvýšení platů zaměstnanců, tudíž když museli rychle rozhodnout, co udělají s neočekávanými zisky, rozhodli se zvětšit majetek bohatých elit.
Není divu, že díky tomuto přístupu se majetek nejbohatších v posledních letech dramaticky zvýšil. Podle údajů časopisu Forbes a společnosti Welth-X počet lidí s majetkem nad pět milionů dolarů se zvýšil o 53 procent, podobný nárůst je evidován u desetkrát bohatších jedinců. Ještě lépe na tom jsou dolaroví miliardáři, jejich klub vzrostl o 104 procenta a majetek o 100 procent, což je více než 5900 miliard dolarů.
Říká se, že inflace je daň, o které žádný parlament nehlasuje. Proto výše popsaný trend by se dal zjednodušeně vysvětlit tak, že velké korporace se rozhodly využít globální krize (pandemie covidu-19 či války na Ukrajině) a nepromyšlených západních sankcí k tomu, aby na prakticky celou společnost uvalily inflační daň nepřímo přinášející snížení platu. Proto by bylo dobré, kdyby existovaly vlády, jejichž členové nejsou pouhými loutkami velkého byznysu, ale odpovědnými politiky, kteří jsou schopni odhalit, proč vznikají nadměrné zisky. (Proto je britský termín windfall tax velice trefný, protože nepřistupuje k ziskům z hlediska výše, ale charakteru, tedy zda je za nimi skutečný výkon, nebo byly peníze pouze přiváté větrem, jako když padá listí. Možná že ještě přesnější by bylo pojmenovat zdanění nadměrných zisků zdaněním jackpotu.) Lze pochopit, že výše popsaný přístup koncernů tak silně vadí většině lidí, protože by raději žili ve společnosti, kde zárukou prospěchu bude poctivá práce, vzdělání a výkon, a ne posouvání eticky problematického profitu směrem k bohatým elitám.