Plynu je dost, o ceně rozhodne léto

Evropě se daří nahradit plyn z Ruska, ceny na burzách klesají na předválečné hodnoty a dodavatelé začali nabízet ceny energií pod úrovní vládního stropu. „Dnes jsme ohledně plynu v daleko stabilnější situaci než před rokem,“říká Petr Kovařík z představens

Proč zákazníkům teď nenabízíte plyn a elektřinu za předválečné ceny, ale jen mírně pod vládou zastropovanou částkou?

Musíme si uvědomit, že velkoobchodní ceny na aktuálních denních trzích jsou dnes stále zhruba třikrát vyšší než třeba před dvěma lety. A zhruba na stejné úrovni jako před válkou.

LN Vy i ostatní dodavatelé ale nabízíte vyšší ceny než před válkou...

Jde o to, čemu říkat předválečný čas. Kontinuálně ceny plynu stoupaly někdy od dubna, května 2021 až do konce roku 2021 a vyšplhaly až na nějakých 130 eur za megawatthodinu. Cenovou krizi tehdy ovlivňovala otázka, zda se otevře, či neotevře pro dodávky z Ruska plynovod Nord Stream 2 a jestli bude dostatek plynu pro tehdy nadcházející topnou sezonu.

S tím, jak se měnilo počasí, trh reagoval tak, že od ledna 2022 nějakých šest týdnů až do začátku války naopak cena klesala. Pak začala válka a cena opět vystřelila.

Takže záleží na tom, čemu říkat předválečná cena. Pokud to srovnáme s loňským lednem, tak se bavíme o nějakých šesti týdnech cenového poklesu. Ale po začátku války bylo vše dramaticky jinak. To je důležité si uvědomit.

Proč jsou ale aktuální ceny pro nás odběratele pořád vyšší v porovnání s jakýmkoliv obdobím před válkou?

LN

V energetice to funguje tak, že se nenakupuje ze dne na den na spotovém trhu, ale v určitém předstihu. Nenakupujeme pro zákazníky primárně na denním aktuálním spotovém trhu, ale průběžně. To má tu výhodu, že když se před nějakými dvěma lety velkoobchodní ceny už zvyšovaly a byly vysoko nad našimi ceníky, stále jsme drželi původní cenu. Zpoždění našich ceníků versus velkoobchodní ceny bylo nějakých zhruba rok a půl. Když cena začala v květnu 2021 růst, tak my jsme náš první ceník poté zvyšovali po půl roce a cyklus doběhl za rok a půl až za dva roky. Takže je v tom zpoždění. Dlouhodobý nákup dává cenám pro odběratele určitou stabilitu.

Pochopitelně, když je situace opačná a nyní jsou spotové, aktuální denní ceny pod stropem, znamená to sestupný trend. Na situaci průběžně reagujeme, pro naše zákazníky jsme plošně zlevnili základní ceník pod vládou stanovený strop. Také jsme připravili nový fixovaný cenový produkt.

A pokud situace vydrží, bude prostor pro další zlevnění.

LN A vydrží?

To by byla velká spekulace. V ceně dnes vidíme, že zima probíhá celkem mírně, zásobníky jsou relativně naplněné, nejsou vyčerpané…

Oproti průměru předchozích let…

LN

Ano, tak. Ale i oproti našim a obecně celoevropským plynárenským předpokladům. A to přináší uklidnění na trzích. Ty byly dříve značně nervózní z obav, že zásobníky budou v létě hůře připravené pro naplnění na další sezonu. Pochopitelně platí, že čím více v zásobnících nyní zůstane, tím menší bude tlak na cenu v létě. Ale jak to ve skutečnosti bude, teď nevíme. Uvidíme.

Pochopitelně nespoléháme na letní trh, na ceny, které v létě aktuálně budou, ale jako většina zodpovědných dodavatelů už máme část zásobníků už předkoupenou. Takže známe dodávky a známe i ceny. Ale ten letní trh a spotové ceny, které pak budou aktuálně platit, budou ještě důležité pro doplnění části zásobníků.

Jak velkou část zásobníků bude v létě nutné doplnit?

LN

To je věc, kterou v tuto chvíli nevíme. A samozřejmě ani za jakou cenu. Pořád se nacházíme v období, kdy negativních vlivů na cenu může být spousta.

Například?

LN

Může v nejbližších dnech ještě začít mrznout, mimochodem v březnu má být průměrná teplota nižší než obvyklá. Může se cokoliv stát s tím zatím hladce fungujícím zavedením nových logistických přístupů plynu do Evropy, myslím intenzivně přibývající plovoucí terminály zkapalněného zemního plynu (LNG). Často říkám, že když nějaká loď zablokuje Suezský průplav, může to cenu ovlivnit také. Nebo když nastane nějaká porucha na výstupním terminálu. Prostě všechny podobné incidenty v běžném roce mohou mít vliv na nervozitu, a tedy i cenu na trzích.

Je super, že teď vidíme relativní stabilitu a pomalý pokles cen. Ale určitě z toho zatím nelze vyvozovat nějaké konkrétní závěry.

Odborníci také varují, že plnit zásobníky na další zimní sezonu může být složitější, než bylo pro tu končící. Je to tak?

LN

Pravdou je, že musíme ruský plyn nahradit, určitá část dodávek z Ruska ještě nahrazena není, kapacity se teprve budují. Teď to vypadá dobře. Byli jsme pochopitelně velmi ostražití před touto sezonou, bylo to velké téma. Ale nemyslím si, že by pro příští zimní sezonu mělo být zajištění dostatku plynu náročnější.

LN Ale zásobníky pro tuto zimu nám ještě pomohli plnit Rusové…

To je sice pravda, loni se zásobníky ještě plnily i ruským plynem. Ale vůbec jsme nevěděli, jestli to druhý den úplně vypnou, nebo jen částečně a z té nejistoty se odvíjel obrovský nárůst ceny. Vysoké ceny loňského roku byly jednoznačně ovlivněné obrovskou nestabilitou tehdejší situace. Dnes jsme podle mého soudu v daleko stabilnější situaci.

Dodavatelé, kteří nahrazují Rusko, nevykazují žádný nedostatek. Také spotřeba a počasí přejí vyšším zásobám v zásobnících na konci sezony. Přemýšlíme tedy, jaká může být v létě cena, ale problém s nedostatkem zatím nehrozí.

Ono to ale spolu souvisí. Cena by vzrostla, kdyby nastal nedostatek.

LN

To samozřejmě platí. A trh to dnes vidí tak, že příští sezona proběhne relativně v situaci dostatečných dodávek. Pokud se nestanou nějaké nepředvídatelné věci, tak příští zima vypadá dobře.

Není tak trochu zázrak, že celá Evropa dokázala během jediného roku už téměř úplně nahradit dřívější dodávky z Ruska, které bylo největším dodavatelem do Evropské unie? A prakticky stoprocentním dodavatelem v Česku?

LN

Neřekl bych zrovna zázrak, spíš obrovská práce a úsilí celého sektoru, včetně zapojených státních institucí nejen u nás, ale v celé Evropě. Je to svým způsobem neuvěřitelný příběh, když si uvědomíte, co vše se za tak krátkou dobu podařilo zajistit. Od plnění zásobníků přes budování dopravních kapacit a přesměrování toků, jak rychle se postavily na pobřeží plovoucí terminály na zpracování dovezeného zkapalněného plynu a podobně. A to v legislativním prostředí, kde takovouto věc byste za takhle krátkou dobu normálně nepostavil.

Vynaložené úsilí bylo a je dodnes veliké. Třešničkou na dortu samozřejmě je, že zima dosud probíhá z hlediska počasí velmi příznivě.

LN S tím souvisí i úspěšné omezení spotřeby. Vidíte to i na svých zákaznících?

Vidíme, že se chovají zodpovědně s ohledem na to, aby uspořili. Všichni máme v souvislosti s rostoucími cenami ekonomický motiv ke spoření. Například v prosinci, kdy byla průměrná teplota plus minus stejná jako rok předtím, byla spotřeba v rámci celé České republiky o 15 procent nižší. Ukázalo se, že jsme si všichni uvědomili, že schopnost ušetřit je jeden ze základních parametrů ke zvládnutí této i příští topné sezony.

A jak to bylo s úsporami v rámci Pražské plynárenské?

LN

Na našem portfoliu je vidět, že odběratelé, kteří jsou víc ekonomicky motivováni, to znamená uzavírali s námi kontrakty v době vyšších cen, šetří více než ti ostatní. Teď myslím hlavně průmyslové podniky. Domácnosti v průměru šetří samozřejmě také, ale podniky jsou často na individuálních cenách.

A dá se říci, kdo šetří víc?

LN

Já bych to nerozděloval na podniky a domácnosti, ale spíš podle toho, kdy zákazník – jeden nebo druhý – uzavřel smlouvu a jaké má podmínky dnes. Domácnosti samozřejmě spoří, podniky, které si nasmlouvaly své objemy v době, kdy ceny byly vysoké, šetří více než republikový průměr 15 procent. Podniky, které si nasmlouvaly ceny třeba před dvěma lety a tento kontrakt mají dodnes, k úsporám tolik tlačené nejsou. Odhadl bych, že naše domácnosti budou na republikovém průměru. Ti, kdo mají smlouvy na vyšší ceny, šetří nadprůměrně.

V prosinci jsme si nechali dělat průzkum, ze kterého vyplynulo, že tři čtvrtiny odběratelů z řad domácností už dělají nějaká úsporná opatření. Od výměny žárovek za úspornější až po zateplení, nové kotle, fotovoltaiku nebo tepelná čerpadla a podobně. Úspory jsou vidět a všichni se chovají pragmaticky a racionálně.

Ceny do budoucna by měl pomoci držet víc při zemi také projekt společných evropských nákupů energií. Má to naději na úspěch?

LN

Určitě. My se toho prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu také účastníme, jsme členy expertní skupiny. Myslíme si, že do portfolia nákupů ten společný postup patří. Ale na druhou stranu je třeba vědět, že společný evropský nákup není formulovaný na nákup sta procent energií. Já bych to označil spíš jako jakési minimální bezpečnostní množství, které se nakoupí primárně pro plnění zásobníků. Někde mezi 10 až 15 procenty objemu kapacity zásobníků v Evropě.

Je to zajištění základní bezpečnosti dodávek a také ceny. Nejde o nějaké vytváření konkurence mezi státy a firmami. Detailní způsob a parametry ale nejsou ještě dojednané. I když vidíme ambici, že by mohlo být možné společné nákupy využít už letos.

Co nám jednou nahradí zemní plyn? A Rusko jako takové?

LN

Vysoké ceny loňského roku byly ovlivněné obrovskou nejistotou. Dnes jsme v daleko stabilnější situaci. Dodavatelé, kteří nahrazují Rusko, nevykazují žádný nedostatek.

V přímém přenosu už to vidíme. Nahrazujeme dominantního dodavatele, který měl v podstatě skoro 50 procent evropského trhu: klíčové slovo je diverzifikace. Ruský objem nahradí více zdrojů a větší počet dodavatelů. To je nutnost i z pohledu energetické bezpečnosti. Více se těží a dováží norský plyn, více se dováží z Velké Británie, více potrubního plynu je ze severní Afriky a samozřejmě se daleko více nakupuje LNG. Je třeba říci, že plyn je optimální zdroj pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Stále je lepší topit plynem než hnědým uhlím.

Co se týče jeho budoucí náhrady, tak první věc je biometan, který má v podstatě nulovou uhlíkovou stopu. V Česku by mohl nahradit až 15 procent zemního plynu. Stlačený zemní plyn (CNG) v plnicích stanicích Pražské plynárenské je už dnes jenom biometan. A hned za biometanem jako náhrada zemního plynu jde vodík.