Věrný, ale s minimem zkušeností

Li Čchiang se stal novým premiérem Číny. V tomto městě proslul tvrdým bojem proti covidu-19, známý je i svou podporou byznysu a blízkostí k Si Ťin-pchingovi.

Upevňování moci čínského prezidenta Si-Ťin Pchinga pokračuje. Poté, co byl minulý týden již potřetí jmenován hlavou státu, došlo o víkendu ke zvolení jemu věrného Li Čchianga novým premiérem země. Do funkce jej navrhl právě Si a z 2936 delegátů v parlamentu byli dle agentury Reuters pouze tři proti a osm se hlasování zdrželo.

„Výběr Li Čchianga na pozici premiéra byl pro mnohé nejprve překvapením. A to vzhledem k tomu, že od roku 1976 zastávali všichni premiéři nejdříve post vicepremiéra. Li však žádnou zkušenost z exekutivy nemá,“řekla LN odbornice na Čínu Kara Němečková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Třiašedesátiletý Li má však dle expertů jiné přednosti. „Čínský premiér je odpovědný hlavně za ekonomickou a socioekonomickou agendu. Přestože Li nemá zkušenost z celostátní úrovně, zřejmě splňuje představy Siho o kombinaci manažerských schopností a osobní loajality více než jiní,“uvedl pro LN už dříve sinolog Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů.

Vykoná, co si bude přát Si

Li a Si se velmi dobře znají ze společného působení v jedné z čínských provincií. „Když byl Si stranickým tajemníkem v provincii Če-ťiang, tak v letech 2004 až 2007 Li působil jako jeho tajemník,“vysvětlila Němečková. V podstatě to znamená, že tehdy zastával i post Siova poradce.

V letech 2012 až 2016 pak Li povýšil v té samé provincii na guvernéra a například v roce 2015 doprovázel prezidenta Siho na jeho cestě do USA. „Jejich blízkost bude pravděpodobně znamenat, že Li bude vykonávat takovou politiku, jakou si bude přát Si. Bude tedy záviset pouze na něm, jak velkou moc či vliv Li bude mít. Ten tak velmi pravděpodobně nebude fungovat jako nějaká Siho protiváha,“míní Němečková. Pozice premiéra přitom podle ní už dříve za Siova působení mnohé ze své váhy ztratila.

I tak ale na Liho čekají důležité úkoly. „Jako premiér bude zodpovědný za oživení čínské ekonomiky. Je známý probyznysovým přístupem, a je tedy pravděpodobné, že se pokusí vytvořit dobré podnikatelské prostředí, tak jako to dělal v Šanghaji, a zaměří se na inovace a hi-tech průmysl,“řekla Němečková na konto muže, který od roku 2017 až do loňska působil jako stranický tajemník ve 22milionové čínské ekonomické metropoli Šanghaji.

Alespoň v ekonomických otázkách by tak dle odbornice z AMO mohl mít Li větší dávku autonomie, než měl jeho předchůdce Li Kche-čchiang. Projevit

by se to mohlo v poskytnutí větší svobody domácím i zahraničním podnikům v přeshraničním obchodě a omezením s tím související byrokracie. Má se také soustředit na přilákání zahraničních investorů.

„Za svého působení v Šanghaji se podílel na otevření burzy STAR market (určená je zejména pro akcie firem z odvětví vyspělých technologií – pozn. red.), jež je obdobou amerického NASDAQ. Dohlížel také na stavbu továrny americké automobilky Tesla,“řekla Němečková.

Rozporuplný lockdown

Ve světových médiích se však Li poslední dobou objevoval hlavně v souvislosti s přísnou politikou takzvaného nulového covidu. Na jaře loňského roku totiž jako stranický tajemník Šanghaje nesl hlavní politickou odpovědnost za tvrdý lockdown, jejž tamní vláda vyhlásila po vypuknutí pandemie. Ve městě se následně ocitly miliony lidí v naprosté izolaci od okolního světa. Mnozí z nich byli i týdny uvězněni ve svých bytech. Podle expertů právě i tato ostrá politika nakonec Liovi pomohla k premiérskému postu.

„Lockdown Šanghaje značně poškodil výrobní i exportní ekonomiku města a setkal se s nevolí a hněvem obyvatel, kdy došlo i k demonstracím a střetům s policií, ale z pohledu čínského vedení se Li osvědčil, protože důsledně implementoval Siovu politiku nulového covidu,“dodala Němečková.

Podobně se vyjádřil i Fürst: „Vlastně šlo v rámci zadání o pozoruhodnou organizační akci, pochopitelně bez očekávání pozitivního ohlasu od místních stresovaných obyvatel a médií.“