Pobídky nestačí. Lékaři končí
Nalákat lékaře do regionu je podle starosty Telče stále těžší. „Ačkoliv jsme vypsali dotační program a doktorům jsme ochotni nabídnout prakticky cokoliv, nemůžeme nikoho sehnat. Oni totiž lékaři nejsou. Dokonce i v Jihlavě, tedy v krajském městě, se jejich počet snížil z původních jednadvaceti na patnáct,“uzavřel starosta Brtník.
Podobné zkušenosti mají i zastupitelé dalších regionů. Štědré dotace, bonusy a stipendijní programy sice lékařům nabízí celkem dvanáct ze čtrnácti krajů, ne všude ale tento recept zabere. Své o tom ví třeba starosta šestitisícového Tanvaldu v Libereckém kraji. Lékařům sice nabízí až 800tisícový bonus na přivítanou, zatím ale marně. Zubaře ani praktika zatím neulovil.
Statisíce na ordinaci i bydlení
„Lákání lékařů na finanční částky skutečně situaci neřeší. Vede jenom k soutěži mezi kraji,“komentuje tuto snahu radní pro resort zdravotnictví Libereckého kraje Vladimír Richter. Počty lékařů v tomto regionu už padají pátým rokem, vůbec nejdramatičtější situace je podle něj na periferii. To znamená na Frýdlantsku, Českolipsku, Novoborsku, Semilsku, Turnovsku a Tanvaldsku.
Další kraje to ale nevzdávají. Třeba v tom Zlínském jsou doktorům ochotni zaplatit až sedmdesát procent všech uznatelných nákladů, které budou mít se zařizováním ordinace. „Praktičtí lékaři si mohou zažádat až o 250 tisíc korun, zubaři dokonce o 500 tisíc korun. Ambulantním dětským psychiatrům nabízíme 150 tisíc korun,“přiblížila náměstkyně hejtmana Olga Sehnalová. Lékaři se ale musí kraji na oplátku upsat – musí slíbit, že v dané ordinaci vydrží alespoň patnáct let. „Musí se také podílet na službě lékařské pohotovosti,“dodala Sehnalová.
Finanční pobídky již přinesly místy i ovoce. Například ve zmíněném Jihočeském kraji dotační program, který je vypsaný od loňska, přilákal sedm doktorů. „Získali jsme zubní lékařku do Velešína, Soběslavi či Frymburku,“hlásí mluvčí kraje David Hocke. Do Písku díky němu přišla ortodontistka a do Tábora jeden praktický lékař. Kraj také ulovil psychiatra do Jindřichova Hradce.
Podle šéfa komory Milana Kubka by ale jenom u toho zůstat nemělo. Nevyhnutelné je podle něj také navýšit počet absolventů medicíny. A to především těch česky mluvících. „Na osmi tuzemských lékařských fakultách totiž sice každoročně promuje asi 1700 nových praktiků ročně, pětina z nich tu ale nezůstane. Jde totiž o zahraniční studenty v anglickém programu,“říká Kubek a dodává: „Nikdo z nich si neplatí školné jen proto, aby pak nastoupil za český plat do české nemocnice.“Praxi podle něj nezačnou vykonávat ani dvě stovky Čechů.
Medici do terénu
Změnit by se podle něj mělo i financování lékařských fakult. „Příspěvek státu by se měl nejenom navýšit, ale také lépe zacílit. Peníze na mediky by měly jít přímo na lékařské fakulty, aby se neztrácely v tom, co dostává celá univerzita,“myslí si.
Šéfka Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová s ním souhlasí. Dodává jenom, že by se medici měli také rychleji dostávat do terénu. „V rámci určitých stáží by si měli co nejdříve vyzkoušet práci v ordinaci. Po studiu by tak byli víc motivovaní,“řekla. Z ambulancí podle ní každoročně zmizí asi
150 pediatrů, nahradit se ale podaří sotva polovina. „Za posledních pět let tak odešlo 338 lékařů, za které se už nikdo další nesehnal,“uzavřela.
Pomoci mohou cizinci ze třetích zemí
Stomatolog Radek Mounajjed navrhuje ještě jednu věc: aby stát posílal do nejpostiženějších oblastí cizince, kteří do Česka přicházejí ze zemí mimo Evropskou unii. „Než by složili rozdílové zkoušky a získali licenci, mohli by pracovat právě tam,“říká. Stejná praxe už podle něj funguje v mnoha jiných zemích, například ve Spojených státech nebo v Rakousku. „Zažil to i můj brácha. Když se před lety přestěhoval do USA a požádal tam o zelenou kartu, americké úřady souhlasily. Ovšem s jednou podmínkou – musel nejprve odpracovat tři roky jako lékař v oblasti, která je pro Američany neatraktivní. Teprve pak mohl jít kamkoliv jinam,“zavzpomínal Mounajjed.
Vedení resortu zdravotnictví prozatím žádné řešení nepředstavilo. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba na něm ale pracuje. „Při ministerstvu kvůli tomu vznikla pracovní komise. Navrhovaná opatření pro zlepšení dostupnosti péče by měla zveřejnit v první polovině letošního roku. V tuto chvíli však opatření nemůžeme předjímat,“napsal LN.
Jeho kolegyně z ministerstva školství Aneta Lednová dodala, že už od roku 2018 platí dlouhodobý finanční plán navýšit kapacity lékařských fakult. Podle ní díky tomu do škol plynou peníze navíc – fakulty vychovávající lékaře si během let 2019 až 2029 přijdou na téměř sedm miliard korun.
Podle šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se přitom problém s nedostatkem lékařů ještě prohloubí. Jasně to ukázala analýza, kterou si VZP nechala zpracovat demografy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. K lékaři to podle ní budou mít za pár let daleko hlavně obyvatelé pohraničí, a to především z oblasti Šumavy nebo z okolí bývalých vojenských újezdů – například z Boletic, Doupovských hor, Ralska či Libavé.
Stárnoucí populace bude lékaře potřebovat
Potíže mohou mít i pacienti z takzvaných vnitřních periferií, to znamená Češi žijící na hranicích jednotlivých krajů. „Půjde především o obyvatelstvo na hranicích Středočeského a Olomouckého kraje,“nastiňuje konkrétní oblasti dokument. Stárnoucí populace přitom bude potřebovat lékařskou péči stále častěji. „Spousta lidí už ale za ní nebude schopná dojíždět,“připomínají autoři analýzy.
VZP se proto snaží vytvořit alespoň provizorní kapacitu. A tam, kde nejsou praktici, domlouvá ošetření v místní nemocnici. „Někde se také pokoušíme rozšířit lékařskou službu první pomoci,“uvedl Kabátek. Jak totiž připomínají všichni oslovení zástupci krajů, řešení nedostatku lékařů je hlavně povinností pojišťovny.