Snížení valorizace? Využijte poslanecké dny!

Mezi lidmi, zejména těmi staršími, to vře! Poté, co kontroverzní snížení valorizace penzí schválil i Senát (8. března), spousta ze spodních deseti milionů tříská pěstmi do pomyslného stolu a občas nejde daleko pro ostřejší slůvko. Jak věděl už televizní tajemník Josef Pláteník, když se sáhne lidem na peníze, tak je oheň na střeše. To platilo a platí za každého režimu.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach přišel se zajímavou odbojovou myšlenkou, jak mohou „podvedení“lidé tlačit na poslance. Nápad tkví v tom, že by lidé výrazně častěji využívali tzv. poslanecké dny. Tedy že by si chodili nechat od poslanců vysvětlit, proč jim chtějí nepředvídatelně (a z jejich pohledu nespravedlivě) snížit jejich penze. A proč je pětikoaliční vláda chce poslat skoro na žebrotu.

Jistě, jde „pouze“o snížení valorizace, nicméně v kontextu aktuální inflace je to vlastně ve finále snížení penze. A pro mnoho seniorů a seniorek opravdu hodně citelné.

Výrazný levicový exposlanec a exsenátor Škromach nabádá k tomu, aby lidé slušně, avšak hodně kriticky dnešním poslancům vyčinili za jejich hlasování ve sněmovně právě v rámci poslaneckých dnů.

Někdo namítne – volič Spolu nebo STAN přece nepůjde spílati svému poslanci. A voliči hnutí ANO nebo hnutí SPD nepůjdou zbůhdarma nadávat svým poslancům, když hlasovali proti ochromení valorizace penzí a ostře za to vládu kritizovali dlouho do noci.

Podívejme se do učebnic ústavního práva – poslanec a senátor zastupuje podle Ústavy všechny, nejen ty, kteří ho volili. A jsme již na stopě. Voliči opozice či mimoparlamentních stran mohou pravidelně navštěvovat koaliční poslance v regionech a říci jim slušně, avšak pěkně od plic, co si o věci zmrazování svých penzích myslí. Trik s vypnutím mikrofonů zde nepomůže.

Překvapením asi také bude, kolik zákonodárců své poslanecké regionální hodiny nedodržuje. Dodejme, že skutečnost, že je někdo vedle „poslanectví“ministrem, primátorem či starostou, ho nijak nevyviňuje z ignorování kontaktu s voliči. Ostatně před volbami se skoro každý politik kasá tím, jak jej zajímají názory obyčejných lidí z Čech, Moravy a Slezska.

Vsuvka – možná by se měla vrátit diskuse ke klouzavému mandátu, který u nás nebyl stále zaveden. Je smutným faktem, že spousta dvojitých funkcionářů (souběh poslanec a ministr) fláká (pardon vykonává méně intenzivně) svůj poslanecký mandát.

Stačí, aby přišlo padesát občanů se optat, jak to ten poslanec se snížením důchodů pro ně vlastně myslel. Nota bene i jindy populární primář nebo učitel, který má mandát ve sněmovně jaksi omylem, „protože ho přemluvili, aby tam kandidoval“, bude možná koukat, do jaké šlamastyky se vlastně dostal. Jistě, někdo se kontaktu vyhne „náhlou nemocí“či zahraniční služební cestou. Ale ani toto se nedá praktikovat do nekonečna.

Starý politický pes Zdeněk Škromach možná objevil Achillovu patu dnešní koalice. Ostatně, když demonstranti chodili narušovat mítinky Andreje Babiše, tak novináři psali, že je to daň za demokracii a že to má zasloužilý miliardář Babiš pokorně strpět.

Tak možná obdobně budou hodnotit akce penzistů, když se jich sto přijde postupně a opakovaně každého z koaličních poslanců optat, proč jim vláda šlape po penzích. Padni komu padni.

Voliči opozice mohou pravidelně navštěvovat koaliční poslance v regionech a říci jim slušně, avšak pěkně od plic, co si o věci zmrazování svých penzí myslí