Syntetická paliva: příliš drahá cesta

Uměle vyrobený benzin či nafta, za které v EU bojuje (nejen) Česko, jsou pro řadové řidiče cenově nedostupné

Sto korun za litr umělého benzinu či nafty? Česko, respektive ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se společně s (přinejmenším) sedmičkou svých resortních kolegů z dalších zemí Evropské unie snaží prosadit zmírnění parametrů Bruselem prosazované nové emisní normy Euro 7. A vedle toho hodlá do unijní směrnice prosadit větší důraz na podporu takzvaných syntetických paliv. Právě ta by prý mohla nahradit z ropy vyráběné pohonné hmoty, zvlášť začne-li od roku 2035 platit faktický zákaz prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory (provoz těch dříve koupených by omezen nebyl).

„Česko nepodpoří v EU zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, nebude-li možné v autech využívat syntetická paliva,“ohlásil Kupka před jednáním se svými protějšky ve Štrasburku. Schůzka výraznější posun ale nepřinesla.

Zatímco některé parametry normy Euro 7 jsou dle řady kritiků skutečně „přes čáru“a pro automobilky obtížně splnitelné, tak snaha o zachování spalovacích motorů formou většího rozšíření umělého benzinu či nafty by znamenala citelný dopad na peněženky řidičů – jsou a do budoucna i nadále mají být natolik drahá, že by si je mohl dovolit jen málokdo.

Výhodou syntetických paliv, vyrobených chemickou cestou z elektřiny, vodíku a oxidu uhličitého, sice je, že je lze snadno cisternami převážet a po minimálních úpravách motorů nadále tankovat u klasických čerpacích stanic do klasických dieselů a benzinových aut, jsou však také extrémně energeticky – tedy i cenově – náročná. Výrazně dražší než tankování běžných fosilních paliv a několikanásobně dražší než provoz „konkurenčních“elektromobilů.

„Krajně nezodpovědné“

Odborníci, které LN oslovily, upozorňují, že prosazovat syntetická paliva coby alternativu k nynějšímu benzinu a naftě je z finančního hlediska nereálné. Kupříkladu Michal Vojtíšek, expert na emise motorů působící na pražské ČVUT a liberecké Technické univerzitě, považuje syntetická paliva na jedné straně za alternativu, již by lidé a průmysl měli mít k dispozici. Zejména v letecké dopravě a jiných formách dopravy, ve kterých lze obtížně instalovat těžké baterie. Případně pro sportovní vozy.

Dle Vojtíška však problém představuje energetická náročnost výroby, a tedy výrazně vysoká cena takového paliva. Pro jeho produkci je totiž potřeba až desetkrát víc elektrické energie než pro dobití baterie elektromobilu. „Nabízet syntetická paliva lidem a slibovat, že tím nahradí či ušetří za elektromobil, je podle mého soudu krajně nezodpovědné,“uvedl expert.

Před obrovskou energetickou náročností výroby syntetických paliv – označovaných též jako e-fuel – varoval i europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Z dostupných dat vyčíslil, že pokud by byl v Evropě prodán jeden milion nových aut na umělý benzin či naftu za rok – tedy zhruba každé desáté auto –, v horizontu 15 let bychom potřebovali tolik čisté elektřiny navíc, kolik odpovídá v průměru roční produkci třinácti jaderných elektráren velikosti Temelína. „Co se týče e-fuelu, dnes se mluví o ceně kolem 100 korun (za litr), ne-li víc. I když díky větší výrobě jeho cena klesne, stále to bude mnohem dražší než dnešní spalovací mobilita,“uvedl pro LN.

Na druhé straně – za syntetická paliva vedle Česka plédují i některé další země sedmadvacítky, zejména její ekonomický tahoun Německo a také Itálie. Tamní automobilky, jako třeba Lamborghini nebo Porsche (součást koncernu VW), je budou potřebovat pro sportovní vozy; ostatně Porsche už se v Chile na výrobě e-fuelu podílí.

Cena klesne, ale ne o tolik

„Tato paliva mají jednoznačné výhody, co se týče přepravy a tankování, jako paliva do klasických motorů, oproti výrobě vodíku jsou emisně výhodnější a nynější vysoká cena bude s navyšováním produkce klesat,“uvedl šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Dle experta Vojtíška však ani technologický pokrok v příštích letech zásadní slevu nepřinese – elektřina může časem zlevnit jen částečně a nelze čekat, že se potřebné množství dodané energie se výrazně sníží.

„V kilogramu syntetického paliva je uchováno asi 12 kilowatthodin elektrické energie. I kdyby ztráty byly nulové, tak přinejmenším oněch 12 kWh odněkud musím vzít, abych jejich spálením tu energii mohl získat zpátky,“podotkl Vojtíšek.