Absolventi chtějí vyšší mzdu.
Většina vysokoškoláků čeká, že si po škole vydělá 25 až 42 a půl tisíce Kč měsíčně. Nástupní mzdy rostou.
Navzdory nepříliš příznivé ekonomické situaci byl loňský rok k vysokoškolákům, co se týká šancí uplatnit se na pracovním trhu, poměrně vstřícný: náborové procesy se po covidovém útlumu rozběhly naplno, a dokonce se zvedly nástupní mzdy. Na to reagovali i sami absolventi, protože jejich platová očekávání stoupla. Tato situace se zatím nijak zásadně nemění ani letos, a to i přesto, že zaměstnavatelé jsou o něco opatrnější v náborech a nezaměstnanost od poloviny minulého roku mírně stoupla (dle Úřadu práce ČR se letos v únoru vyšplhala na 3,9 procenta). Podíl nezaměstnaných se však stále drží na relativně nízkých hodnotách a firmy se i nadále chystají nabírat nové lidi.
O vysokoškoláky s čerstvým diplomem je zájem hlavně v IT sektoru, ale například i v bankovnictví, obchodu či technických a inženýrských profesích. Úspěšně zahájit pracovní kariéru by tedy v současnosti neměl být problém. Odborníci ovšem varují, že vzhledem k inflaci, trvající krizi na Ukrajině, vysokým cenám surovin i energií a celkově rozkolísané ekonomice může být už za pár měsíců všechno jinak. Proto se startem kariéry není dobré příliš otálet. Nacházíme se totiž v obtížně předvídatelných časech, shodují se.
„Být vysokoškolákem, který se blíží absolutoriu, s hledáním práce bych rozhodně nečekal na září, až na pracovní trh vtrhnou všichni absolventi. Ačkoli zatím firmy nabírají poměrně hodně, nemůžeme vědět, jaká bude jejich kondice na podzim. S průzkumem nabízených pozic a kontaktováním případných zaměstnavatelů bych klidně začal už během jara a léta. Zvyšuje to šance najít vyhovující práci s dobrou perspektivou,“doporučuje analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Firmy stále nabírají, i když obezřetněji
Především kvůli všeobecnému zdražování jsou zaměstnavatelé v náboru nových lidí opatrnější – počet obsazovaných míst oproti roku 2022 klesl až o 20 procent. To odpovídá i snížení podílu pozic označených jako vhodné pro absolventy (na portálu Jobs.cz bylo za poslední tři měsíce pro čerstvé vysokoškoláky určeno 36 procent nabídek práce). „Nejde ale o apokalypsu. I když teď dochází k určitému utlumení náborů, počet všech otevřených pracovních příležitostí je srovnatelný s rokem 2019. Oproti náborově ,přepálené‘ první polovině roku 2022 se vlastně vše jen vrací na normální úroveň,“uklidňuje analytik Dombrovský. Podle něj průzkumy ukazují, že firmy si chtějí udržet zaměstnance a hodlají nabírat i nové – mimo jiné také proto, že mají dlouhodobý nedostatek lidí na některých pozicích. Absolventům navíc hraje do karet fakt, že firmy často více sázejí právě na mladší než na starší uchazeče.
Pracovní trh se také vypořádává s mohutnou uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Dostat tyto lidi na pozice, na kterých pracovali doma, není vždy jednoduché. „Podle nedávného průzkumů PAQ Research zhruba 50 procent příchozích z Ukrajiny v ekonomicky aktivním věku, což je v tuto chvíli asi 100 tisíc lidí, se u nás nechalo zaměstnat. Jsou to ale nejčastěji pozice s nízkou kvalifikací, tudíž českým vysokoškolákům přímo nekonkurují. Umístění Ukrajinců na pozice odpovídající jejich vzdělání brání především tři důvody: tím prvním a hlavním je jazyková bariéra, druhým nejistota setrvání v České republice a třetím je samotné uznání kvalifikace a komplikovaná nostrifikace diplomů.“
Mzdy rostou, reálně ale klesají
Co se týká mezd v ČR, ty sice rostou, ale vzhledem k růstu spotřebitelských cen reálně klesají. Podle ČSÚ průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně nominálně vzrostly o 7,9 procenta, reálně však kvůli vysoké inflaci klesly o 6,7 procenta. Češi tak podle analytiků zchudli nejvíce v historii země od počátku 90. let. „Všeobecné zdražování způsobilo už během roku 2022 tlak na růst mezd a ten pokračuje i letos. I když kombinace současného geopolitického napětí a nejisté ekonomické situace vede zaměstnavatele k jisté opatrnosti, z velkého průzkumu, který jsme dělali společně s MPSV v prosinci 2022, vyplývá, že firmy jsou nejen ochotné nabírat nové lidi, ale 2/3 z nich plánují dále zvyšovat mzdy, nejčastěji o 6 až 10 procent – přičemž nástupní mzdy rostou rychleji než mzdy stávajících zaměstnanců,“říká analytik Dombrovský. A dodává: „Inflace je ale bohužel zatím v obou případech rychlejší, takže reálné příjmy se nezvyšují.“
I podle Jana Klusoně, CEO pracovní platformy Welcome to the Jungle, jsou nástupní mzdy v naprosté většině firem o něco vyšší než v loňském roce, ale absolventi by své finanční nároky měli držet v reálných mezích: „Nelze očekávat, že by firmy novým i stávajícím zaměstnancům navýšily mzdu o celou výši inflace. Prostě na to už teď v průběhu ekonomické krize nemají peníze. I proto by aktuálně čerství absolventi vysokých škol měli mít realistická očekávání a nepočítat s nástupní mzdou 40 tisíc nebo manažerským křeslem bez předchozích zkušeností. Pokud se nejedná o opravdu vysoce specializovanou pozici, můžou si zaměstnavatelé mezi kandidáty vybírat.“
„Obecně se dá říci, že už během roku 2021 došlo k nárůstu absolventských mezd. V závislosti na konkrétním kraji, oboru a pozici jde typicky o několik tisíc korun, u nejvíce žádaných pozic, například u programátorů, až o 10 tisíc,“říká Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.
Podle statistik vydělávají hned po vysoké škole nejvíce IT specialisté, ale také obchodníci či právníci. V poslední době se navýšily nástupní platy také absolventům technických oborů a pedagogických fakult. „Absolventské mzdy loni vzrostly i o několik tisíc korun – v závislosti na lokalitě a oboru. Nejvíce nabídek mají mladí v IT a technických profesích, kde si mohou i diktovat pracovní podmínky. Vybírají si práci, která jim nabízí něco atraktivního, může to být možnost kariérního růstu nebo šance uplatnit se v neobyčejných projektech. IT absolventi mají velký zájem přinášet do zaměstnání vlastní nápady a chtějí mít možnost něco reálně ovlivnit. Nehledí jen na výši nástupního platu, který je vždy nadprůměrný, ale také na to, aby jim práce dávala smysl,“říká Marcela Vyskoková, marketingová ředitelka personální agentury Advantage Consulting.
Nejenže jsou firmy ochotné nabírat nové lidi, ale dvě třetiny z nich plánují dále zvyšovat mzdy, nejčastěji o šest až deset procent
Absolventi zvyšují své nároky
Podle studie Top zaměstnavatelé 2023 by si většina studentů posledních ročníků VŠ (téměř 73 procent) představovala nástupní mzdu v rozmezí 25 až 42 a půl tisíce Kč měsíčně. Mzdová očekávání vysokoškolských absolventů se tak vyšplhala na historicky nejvyšší příčky od začátků této studie. Pro srovnání: v loňském roce většina budoucích absolventů (celých 76,8 procenta) očekávala nástupní mzdu v rozmezí 22 500 až 40 000 Kč měsíčně. Podle Daniela Nováka, ředitele studie Top zaměstnavatelé, jdou firmy tomuto finančnímu očekávání „naproti“a současné mzdové nároky studentů by se tak mohly dočkat naplnění.