Mladí více řeší jistotu práce

Při výběru prvního zaměstnání po vysoké hraje větší roli jeho stabilita, výše nabízené mzdy i firemní kultura a hodnoty

Co se týká kritérií výběru ze strany mladých uchazečů o první zaměstnání, podle studie Top zaměstnavatelé pro ně v posledních letech nabývá na důležitosti smysluplnost práce a do popředí se dostává také důraz na firemní hodnoty, kulturu, prostředí a pracovní kolektiv. Mezi důležitými kritérii se objevuje i tzv. work-life balance, tedy rovnováha mezi prací a volným časem. Zhruba v posledních dvou třech letech totiž vysokoškoláci začali více vnímat nové formy práce, jako je například hybridní model, který umožňuje pracovat částečně online z domova, a začínají je vyžadovat.

„Současná rozkolísaná situace, tedy následky covidu z předchozích let, geopolitická nestabilita či nedostupné bydlení, do jisté míry zvyšuje úzkost ze změn a dopadá na ochotu budoucích absolventů pustit se do vlastního podnikání. Práce ve velké firmě s dobrou pověstí a stabilním postavením na trhu jim dává pocit větší jistoty a prostor lépe plánovat i svůj work-life balance. Jistota a stabilita zaměstnání se stává jedním z důležitých parametrů při výběru budoucího zaměstnavatele a pomáhá mladým uchazečům vypořádat se se současnou situací,“komentuje Daniel Novák faktory, které v současnosti ovlivňují absolventy při výběru jejich první práce.

Žádaní jsou IT odborníci, inženýři i lékaři

A ve kterých odvětvích mají vysokoškoláci nejvyšší šance na získání pracovního místa? „Největší hlad po lidech je v oborech spojených s digitalizací a znalostmi IT. Pak chybí pracovní síly na pozicích technického zaměření, jako jsou např. juniorní pozice v energetice, výrobě, inženýrské profese, konstruktéři nebo projektanti. Vysokoškoláky vítají také v obchodě, kde je velký podíl míst vhodných právě pro ně, i ve finančním sektoru, například na pozicích auditorů, účetních nebo v bankách, kterým se teď daří. Absolventi zdravotnických oborů a lékařských fakult určitě také nebudou mít problém získat práci. Nemocnice a ústavy sociální péče mají dlouhodobě personální podstav a snaží se nabírat lidi. Stejně tak je na trhu nedostatek učitelů, takže i absolventi pedagogických fakult mají a v nejbližší době budou mít na školách dveře otevřené,“říká Tomáš Dombrovský.

Jan Klusoň z pracovní platformy Welcome to the Jungle upozorňuje, že v porovnání s loňským rokem se sice momentálně snížilo množství pozic v IT sektoru, ale jde jen o krátkodobou reakci na aktuální ekonomickou situaci. „Dlouhodobě IT zůstane vyhledávanou oblastí s velkými možnostmi uplatnění. Konstantní poptávka po schopných kandidátech je ve financích a v posledních pěti letech také roste zájem o pozice zaměřené na společenskou odpovědnost.“

Podle statistik Střediska vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě UK v Praze mají tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti již zmínění absolventi lékařských fakult a IT oborů, ale také třeba právníci. Dlouhodobě průměrnou nezaměstnanost pak mají studenti fakult ekonomických. U absolventů strojních, stavebních a ostatních technických fakult nezaměstnanost kolísá. V současné době je po těchto profesích poměrně vysoká poptávka. Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže. Zejména jde o fakulty zemědělské, ale nad průměrem jsou také teologické či humanitní obory. I když i tady platí, že ti zkušenější a schopní se neztratí.

Zaměstnavatelé chtějí znalosti, jazyky a soft skills

„Z výzkumů za posledních deset let mezi firmami, které působí na českém trhu, vychází opakovaně takzvaná svatá trojice nároků na absolventy,“říká Dombrovský z LMC. Za prvé jde o samotné zaměření a znalosti, za druhé je důležitá praxe získaná již během studia (pokud možno v oboru a čím delší, tím lépe) a za třetí hraje roli jazyková vybavenost – primárně jde o angličtinu. Firmy nebazírují na zkouškách nebo certifikátech. Jde jim o to, aby se uchazeč o práci reálně domluvil, odpověděl na e-mail, dokázal si něco přečíst. „Tato tři kritéria byla v posledním desetiletí přibližně stejně důležitá a platí i nyní, jen s tím rozdílem, že do tohoto mixu požadavků přibyly ještě tzv. soft skills, tedy měkké dovednosti. Je vítána schopnost učit se novým věcem, analyticky uvažovat, pracovat v týmu atd. A navíc vzrostl důraz na praxi. Firmy si totiž mohou o něco více vybírat, protože se zvýšil počet kandidátů na jednu pozici, a v ten moment raději sáhnou po někom, kdo má adekvátní praxi už při studiu,“zdůrazňuje analytik Dombrovský, ale zároveň dodává, že klasických stáží pro vysokoškoláky na částečný úvazek stejně jako trainee programů není v nabídce dostatek. Zatímco studentů, kteří by do nich chtěli nastoupit, máme u nás desítky tisíc, na trhu jsou k dispozici řádově jen tisíce míst.

Velmi podobně to vidí i Jan Klusoň z Welcome to the Jungle: „Aktivní znalost dalšího cizího jazyka je dnes standardem, bez kterého se už na pracovním trhu neobejdete. Velkým plusem se také může stát jakákoliv jiná zkušenost z oboru, a to i dobrovolnická činnost nebo individuální kurzy mimo školu. Mnoho absolventů totiž sice má v malíčku teorie, ale nikdy je nezkoušeli v praxi. Účast na tematických workshopech nebo eventech ukazuje personalistům uchazečovo nadšení z oboru a chuť se v něm zlepšovat i mimo pracovní dobu. Důležitější roli v dnešní době hrají také soft skills a celková osobnost kandidáta. Zejména pro generaci Z a mladší mileniály je firemní kultura a atmosféra v týmu zásadní, proto chtějí mít personalisté jistotu, že si budoucí kolegové navzájem padnou do noty.“