Důchodci přijdou o tisíce

Vláda se v situaci víc než 300miliardového deficitu státního rozpočtu a na základě extrémního růstu inflace snaží zbrzdit hrozící prudký nárůst výdajů na penze. Procentuální míra zdražování je totiž jedním z parametrů úrovně jejich navýšení. Základní pevná část starobního důchodu se sice zvýší o 400 korun měsíčně, ale zásluhový procentní podíl naroste místo původně předpokládaných 11,5 procenta jen o 2,3 procenta. Bez této změny by průměrný měsíční důchod narostl na 21,8 tisíce korun, nově ale bude pro tento rok o tisícovku nižší.

Tato novela začne platit v nejbližších dnech. Snížení červnového přidání poté napadne u Ústavního soudu opozice či sám prezident. Pokud valorizační změnu zákona ale senát Ústavního soudu nezruší, naroste státu za celý letošek výdaj na důchody podle ministra financí Zbyňka Stanjury o 15,4 miliardy korun. Pokud by ke změně výpočtu v zákoně nedošlo, byl by letošní důchodový nárůst o dalších 19 miliard korun vyšší. A v dalších letech by ještě narůstal. Suma, o niž výdaje na důchody klesnou, a kterou tedy stát ušetří, se totiž kumuluje.

Za sedm let čtvrt bilionu

Národní rozpočtová rada vyčíslila, že v absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace redukci výdajů veřejných rozpočtů do roku 2030 zhruba o 250 miliard korun. O tu samou částku tedy budou do roku 2030 důchodci jako celek ochuzeni.

O jakou částku měsíčně „noví“důchodci od příštích let přijdou, nelze přesně vyčíslit. Podle sociologa ze společnosti PAQ Research Daniela Prokopa by se mohlo jednat v průměru až o tři tisíce. „Ti, kteří do toho systému přijdou příští rok, budou mít důchody o tři tisíce korun nižší, ačkoli měli stejné odvody. To je velká nespravedlnost celoživotně, že nestihli (loňské) valorizace,“řekl Prokop deníku Právo.

Výhoda pro ajťáky

Příjem „nových“důchodců sníží i fakt, že mzdy, jejichž výše je pro výpočet důchodu také podstatná, v poslední době rostou pomaleji, než jakým tempem roste inflace. A mzdový nárůst je v průměru nižší i než dosavadní nárůst důchodů.

„Může se v řadě případů stát, že některým lidem mzdy těsně před nástupem do důchodu rostly rychleji než těm důchodcům díky valorizacím. Ale to platí jen v případech, pokud jsme měli štěstí, že pracujeme v sektoru třeba IT či jinde, kde se hodně přidává,“říká ekonom Skořepa.

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a člen poradního týmu premiéra Petra Fialy, vysvětluje, že schválené zpomalení valorizace v podstatě není pro stát jednorázovou úsporou, ale úspora bude v následujících letech narůstat.

„Jedná se o desítky miliard korun v následujících třech letech, které by penzisté dostali, kdyby nedošlo k dnešní změně,“říká ekonom Křeček. „Tím, že další valorizace se bude počítat z menšího základu, bude opět o něco nižší, než by bývala původně byla. Takže úspora (pro stát) po tomto zásahu bude kumulativně každý rok narůstat,“uvedl Křeček.

Národní rozpočtová rada vyčíslila, že snížení valorizace znamená redukci výdajů veřejných rozpočtů o zhruba 250 miliard korun