Lidé šetří. Chodí jíst do škol

„Pokud to ale nabízí komerčně jako restaurace, pak to vnímáme jako problém. Konkurují nízkou cenou, protože nemusí do provozu započítat všechny náklady, dotuje je stát,“řekl LN prezident AHS ČR Václav Stárek.

Stravování pro veřejnost umožňují školní jídelny po celém Česku a jiné to není ani v Plzni. Podle vedoucí školní jídelny Zdeňky Hanzlíkové roste zájem o obědy poslední dva roky. „Momentálně máme asi 80 cizích strávníků, všichni nechodí pravidelně. Oběd stojí 85 korun,“uvedla pro LN vedoucí jídelny. Pro srovnání – cena za polední menu v plzeňských restauracích začíná přibližně na 125 korunách bez polévky a pití.

Služba (chudší) veřejnosti

Nárůst poptávky zaznamenal také ředitel Asociace školních jídelen ČR Karel Jahoda, podle kterého ale rozhodně školní jídelny nekonkurují restauracím. „Takový názor nesdílím. Přece mi žádná restaurace nemůže tvrdit, že je jejich cílová skupina osmdesátiletý důchodce, který chodí s jídlonosičem do školní jídelny. Chodí tam, protože si jídlo doma rozdělí na víc porcí,“řekl LN Jahoda. Zároveň vysvětluje, že je školní jídelny možné vnímat jako určitou sociální službu pro veřejnost.

S tím ale nesouhlasí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „Už máme informace, že se restaurace dostávají do problémů, když v daném místě začne školní jídelna nabízet obědy i pro veřejnost. Školní jídelny nemusí platit třeba obsluhu, což je velký náklad navíc,“reagoval pro LN Stárek.

Průměrně se cena „školního“oběda pohybuje kolem 90 korun a podle Jahody se skládá z pěti složek. Figuruje v něm cena potravin, energií, opotřebení strojů, platy zaměstnanců a zisk kolem deseti procent. „Nízkou cenu školních obědů způsobují zejména platy, které jsou v sektoru školního stravování opravdu mizerné. Kuchařka s pětiletou praxí dostane 23 tisíc hrubého a u pomocné síly se plat pohybuje kolem 18 tisíc hrubého,“dodal Jahoda.

Lidé se do restaurací nevrací

Za oběd v restauraci Češi v únoru průměrně utratili 196 korun, meziročně o 15 korun více. Proti únoru 2020 si oběd v restauraci v uplynulém měsíci dalo o 46 procent méně lidí, uvedla společnost Edenred. „Vliv koronavirové pandemie je na návštěvnosti restaurací stále znát. Ačkoliv se rozdíl postupně zmenšuje, k úplnému návratu strávníků do restaurací je stále daleko,“řekla členka vedení Edenred Aneta Martišková.

Nejvíce, přibližně 216 korun, za oběd v únoru utratili obyvatelé Středočeského a Pardubického kraje. Bylo to více než v Praze, kde polední jídlo vyšlo asi na 208 korun. Nejméně naopak utratili ve Zlínském a Libereckém kraji, a to 180 korun. Uvedla to společnost Up ČR, která vydává kartu eStravenka.

Kolik stojí obědy ve školních jídelnách pro veřejnost

Obavy z budoucnosti má sedm z deseti Čechů

Zájem o levnější obědy v jídelnách potvrzuje, že se Češi snaží ušetřit téměř na všech položkách ve svém rozpočtu. Z měsíčních příjmů jim navíc ukrajuje vysoká inflace, která v únoru dosáhla 16,2 procenta. Česká republika patří v Evropské unii do desítky zemí s nejvyšší inflací. Podle únorového průzkumu agentury Ipsos pro společnost Generali Investments CEE se sedm z deseti Čechů obává toho, že letos vyjde s penězi hůř než loni.

Z průzkumu vyplývá, že kvůli růstu cen se 70,5 procenta Čechů snaží snížit spotřebu energií a vody a dvě třetiny šetří na nákupu potravin. Téměř polovina lidí omezuje návštěvy restaurací, třetina méně utrácí za své koníčky a omezuje velké výdaje. Pětina lidí omezuje cesty autem a ruší předplatné časopisů či streamovacích služeb. Češi navíc šetří už devět měsíců v kuse. Maloobchodní tržby se v lednu propadly o 7,7 procenta, zákazníci šetřili na potravinách i nepotravinářském zboží.