Ponorky: australská zeď proti Číně
Austrálie se rozhodla pro nákup amerických jaderných ponorek. V první fázi jim Washington dodá tři stroje třídy Virginia, následně pravděpodobně další dva. Pro Melbourne je to velký krok ve vyzbrojování. Zároveň silný tah z hlediska geopolitiky – protinožci totiž potvrdili svou roli klíčového „jestřába“v regionu, střežícího Číňany.
Virginie dokážou být pod vodou i tři měsíce a vyrazit k boji rychlostí téměř 50 kilometrů v hodině. Kontrakt se uskuteční v rámci australsko-americko-britského partnerství známého jako AUKUS. Austrálie kvůli AUKUS již dříve zrušila kontrakt na nákup konvenčních francouzských ponorek a dala přednost právě jaderným ponorkám od USA. To příliš neprospělo bezpečnostním vztahům mezi Austrálií a Francií.
Jaderný pohon, ne zbraně
Příslib tří až pěti virginií je ze strany Spojených států velmi významný. Americké loděnice jsou totiž v současnosti schopné stavět pouze dvě za rok, tudíž se nutně sníží dodávky pro domácí loďstvo.
Podle amerického prezidenta Joea Bidena je cílem iniciativy tří zemí „vyvinout společně něco nového – novou nejmodernější jadernou ponorku, která bude kombinovat britské ponorky a design s americkou technologií“. „Chci, aby to bylo všem od začátku jasné. Tyto ponorky nemají jaderné zbraně, ale jaderný pohon,“zdůraznil americký prezident. „Austrálie je hrdým státem bez jaderných zbraní a hodlá jím zůstat,“dodal.
Na otázku, jestli si myslí, že Čína bude dohodu o ponorkách Virginie vnímat jako akt agrese, Biden odpověděl prostě „ne“. Na další dotaz pak poznamenal, že očekává, že s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem bude brzy hovořit. Kdy přesně ale nesdělil. Australský premiér Anthony Albanese den uzavření kontraktu označil za novou kapitolu ve vztazích mezi zangažovanými zeměmi. Uvedl, že jejich přátelství je postavené „na sdílených hodnotách týkajících se mírové budoucnosti a prosperity. Dohoda týkající se ponorek je podle něj „největší vojenskou investicí v historii Austrálie“.
O detailech obranného projektu prezident Biden s Albanesem a britským premiérem Rishi Sunakem zkraje týdne diskutoval na americké námořní základně v San Diegu. Aliance AUKUS si dává za cíl „chránit společné zájmy v Indo-Pacifiku“. Kromě technologií státy chtějí sdílet také průmyslové základny a dodavatelské řetězce.
Rozhodne se pod vodou
Ponorky, zejména jaderné ponorky, jsou považovány za klíčový prvek potenciálního ozbrojeného konfliktu v Indo-Pacifiku. Dopadla by na ně takřka jistě hlavní tíha možné čínské invaze na Tchaj-wan. Tu bezpečnostní analytici považují za vysoce pravděpodobnou – a to snad již před koncem této dekády. Když Američané nedávno pořádali virtuální válečné hry s cílem ubránit Tchaj-wan, jejich ponorkovému loďstvu připadl zásadní úkol zbrzdit čínskou invazi a komplikovat přísun čínských posil do celé oblasti. Loďstvu USA se to sice podařilo, ovšem za cenu ztráty asi čtvrtiny z celkových 50 ponorek.
Podle závěrečné zprávy Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS), které cvičení pořádalo, se americké ponorkové síly rozdělily do eskader po čtyřech ponorkách, které vyrazily z nejbližších základen, jimiž USA v této části Indo-Pacifiku disponují – z ostrova Guam, ostrova Wake a přístavu Yokosuka v Japonsku.
Jedna eskadra bránila invazi přímo v Tchajwanské úžině, tedy 180 kilometrů širokém pásu moře mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou, zatímco zbylé eskadry likvidovaly přísun čínských posil v širší oblasti, přičemž se držely v blízkosti svých základen.
„Během dvou týdnů intenzivních bojů ponorky potopily až 64 čínských lodí včetně mnoha největších obojživelných lodí a hladinových bojových plavidel Čínské lidové osvobozenecké armády – a potenciálně i některé letadlové lodě čínského námořnictva,“shrnuje CSIS výsledek virtuálních válečných her.
Je třeba zvýšit výrobu
Likvidací více než šesti desítek čínských plavidel byla invaze ochromena, ovšem za cenu masivních amerických ztrát. I za příznivého průběhu bojů Američané
stále ztratili zhruba tucet ponorek.
CSIS v závěru své zprávy Washingtonu sázku na ponorky jednoznačně doporučil. Výhodou by bylo i navýšení výroby, což se ovšem jednodušeji píše, než provádí. Z amerických „zásob“navíc nově bude těžit též Austrálie, což je však pro americkou strategii v Indo-Pacifiku klíčové.