Gruzínská cesta do EU se klikatí
Bývalé postsovětské republice, která jako první zahájila jednání o připojení k Evropské unii, se nedaří prosadit potřebné reformy. „Některé zákony je obtížné schválit – pro zemi, jakou je Gruzie, přichází příliš brzy,“soudí analytik Vachtang Čaraja ze Tbi
Ze stožáru vedle gruzínského parlamentu padá na dlažbu vlajka Evropské unie. Dav čítající několik desítek, možná až několik stovek demonstrantů sleduje, jak přímo v centru Tbilisi roztrhaný symbol západní integrace pohlcují plameny.
Od úterní protestní akce, za kterou stojí ultrakonzervativní a otevřeně prokremelské organizace Alt Info a Konzervativní hnutí, se gruzínská vláda distancovala. Předseda parlamentu Šalva Papuašvili upozornil, že zneuctění vlajky EU se v zemi považuje za přestupek. Vlajka EU se přitom nestala terčem aktivistů poprvé. V červenci 2021 během protestů radikálů byla modrá standarta s 12 hvězdami symbolizující jednotu a solidaritu stržena ze stožáru před gruzínským parlamentem hned dvakrát po sobě.
Nynější počínání demonstrantů odsoudil i Dimitri Chundadze, šéf poslaneckého klubu Síla lidu. Což je proxy projekt vládní strany Gruzínský sen, který stojí za sporným zákonem o tzv. zahraničních agentech. A právě proti němu protestovaly minulý týden v centru Tbilisi desetitisíce lidí. Zákon, který měl diskriminovat nestátní organizace financované ze zahraničí, byl – po masových protestech a srážkách s policií – stažen. A proti tomu se tento týden postavili ultrakonzervativci, kteří státní dozor nad nevládními organizacemi vítají.
Začarovaný kruh
Gruzie jakoby byla v začarovaném kruhu protestů a demonstrativních akcí. V jeho středu je směřování do Evropské unie, které se zemi s každou otáčkou vzdaluje.
„Situace v Gruzii je teď stabilní. Před několika dny byly protestní akce, došlo k nepokojům. V tomto ohledu je tedy klid. Očekává se ale další vlna opozičních protestů, ale ty už nebudou spojeny se zákonem o zahraničních agentech,“řekl LN Vachtang Čaraja, ředitel Centra pro analýzy a prognózy Tbiliské státní univerzity.
Důvodů, proč gruzínská vláda navzdory odporu části občanské společnosti i prezidentky Salome Zurabišviliové usilovala o prosazení zákonu proti nevládnímu sektoru, je hned několik. Tím nejprostějším jsou blížící se volby.
V příštím roce se bude v Gruzii konat hlasování o příští hlavě státu i o novém parlamentu. A zákon o zahraničních agentech by mohl zkrotit nevládní organizace a média kritizující současnou vládu za
autokratické tendence či za korupci. Na rozpor mezi vládní mocí a nevládním sektorem upozorňuje i Čaraja.
„Je obtížné jednoznačně říci, proč vláda zákon o zahraničních agentech potřebovala. Některé nevládní organizace, kterou jsou financované ze zahraničí – ať už z USA, Evropy, nebo odjinud –, často hrají dvojí roli, politickou
i občanskou. A státu se nelíbí, pokud nevládní organizace zasahují do politiky. Proto vláda chtěla situaci s nevládními organizacemi regulovat. Je ale nutné zmínit, že u nás v Gruzii je všechno propleteno: politika, nevládky, média,“popisuje odborník.
Příliš konzervativní Gruzínci
Zákon o zahraničních agentech, kritizovaný nejen domácí opozicí, ale i Západem, obnažil problém, s nímž se Gruzie potýká. Před lety měla jako první země na postsovětském prostoru výborný start na trase směřující k integraci do Evropské unie. Sbližování začalo ještě v roce 2010, dřív než s Ukrajinou či s Moldavskem. Nyní Tbilisi za těmito zeměmi notně zaostává.
Loni v létě Brusel poslal Gruzii 12 podmínek, bez jejichž vyplnění nemůže země obdržet status kandidátské země. Kromě zklidnění politické polarizace, provedení soudní reformy, nezávislosti všech státních institucí či deoligarchizace požaduje Evropská unie body, s nimiž má konzervativní část gruzínské společnosti problém. Jako například o posílení
genderové rovnoprávnosti nebo o skutečnou ochranu práv znevýhodněných skupin, v první řadě LGBT+ osob.
„Evropská unie je pro Gruzii velmi důležitá. Dokonce v gruzínské ústavě je zakotveno, že státní
orgány musí dělat vše pro integraci země do EU a NATO. Západ je pro nás největší a nejvýznamnější partner. Pevnějšího a stabilnějšího partnera Gruzie nemá,“říká Čaraja. To ale podle něj neznamená, že Tbilisi může ochotně akceptovat všechny unijní požadavky.
„Gruzínská vláda i společnost si přejí připojení k Evropské unii. Avšak Gruzínci nejsou schopni přijmout absolutně všechny změny spojené se vstupem do EU. Některé zákony je obtížné schválit – pro zemi, jakou je Gruzie, přichází příliš brzy. Proto se integrační proces zpomaluje,“vysvětluje expert.
„Je nutné uvědomit si pozici Gruzie, která není v mezinárodním, ale ani regionálním měřítku nijak silná. Pro Gruzii je obtížné prosazovat své zájmy. I naši západní partneři mají občas problém naše národní zájmy pochopit. Gruzie nemůže plnit všechna přání zaznívající ze Západu, pokud těmto gruzínským zájmům odporují. Je to křehká situace. Musí existovat rovnováha mezi realistickou pozicí Gruzie a spoluprací se západními partnery,“dodal ředitel Centra pro analýzy a prognózy Tbiliské státní univerzity.
Gruzínská vláda i společnost si přejí připojení k EU. Ale Gruzínci nejsou schopni přijmout absolutně všechny změny spojené se vstupem do Unie.
VACHTANG ČARAJA ředitel Centra pro analýzy a prognózy, Tbiliská státní univerzita