Můžete se odhlásit

British Museum v Londýně mě od okamžiku, kdy jsem do něj poprvé vkročila, informuje o všem, co si v jeho obchodě můžu koupit. Jsou to povětšinou krásné a vkusné věci, repliky starých artefaktů z různých koutů světa, stejně jako upomínkové předměty z probíhajících výstav, na kterých muzea ve světě vydělávají víc než na vstupenkách.

K právě uplynulému Dni žen nabízelo k obvyklým šperkům a šátkům i rozmanité knihy. Například o Kleopatře, Heleně Trojské nebo ženách v období středověku a za prolistování by stála i kniha Bohyně, děvky, ženy a otrokyně. Na konci pestré nabídky stálo upozornění, že muzeum chápe, že nadcházející Den matek (v Británii se slaví 19. března) může být těžkým obdobím v roce, takže je možné se odhlásit, bez obav, že by ostatní oznámení přestala chodit.

Matky se slaví už od starověku, ve starém Římě například při matronáliích na počest bohyně Juno. V roce 1923 u nás tento svátek prosadila Alice Masaryková, jistě inspirovaná americkým Dnem matek, který ustanovil roku 1914 prezident Woodrow Wilson na druhou květnovou neděli (i to jsme přejali).

Jak ale číst upozornění, že jde o těžké období v roce? Ohleduplnou snahu neublížit ženám, které mají s mateřstvím, v jakékoli podobě, problém? Nejitřit rány s ním spojené, například s nenaplněným mateřstvím? Nebo snad ohrožuje svátek ženy, které popírají svou sexualitu? A jistě jsou tu další důvody daleko za hranicemi mé představivosti.

Proč by ale právě Den matek měl někoho „zranit“v zásadě nechápu. Přecitlivělost? Nediktují, nemanipulují všechny podobné oslavy – vrcholem je absurdní Valentýn – lidskými emocemi za únosnou míru? Kdo nedostane v ten den srdíčko v esemesce, je ztracen? A bez lásky? Téměř chorobnou emoční úzkost pak vytváří vánoční běsnění.

Emoce, zvlášť ty falešné, prodávají nejvíc. Přinejmenším výrobci čokolád a květináři mají na Valentýna dožínky. Zakladatelka svátku matek Američanka Anna Marie Jarvisová ho prý chtěla zrušit, když viděla, jak se ho zmocňuje komerce. A to v první polovině 20. století!