Asad nabízí své území Moskvě
Syrský prezident si přeje zvýšení ruské vojenské přítomnosti, nemá být dočasná. Dle experta jde o logický krok pro obě strany
Syrský prezident Bašár Asad by rád navýšil – a dlouhodobě – počet ruských vojáků ve své zemi. Moskva by na výzvu mohla slyšet, jelikož Sýrie pro ni představuje odrazový můstek k plnění jakýchkoli vojenských tahů v regionu Středomoří. Asadovo prohlášení přišlo po středečním setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem v Kremlu. V rozhovoru, který poskytl ruské agentuře RIA Novosti, syrský prezident také řekl, že působení Moskvy by „se nemělo omezovat jen na boj proti teroristům“.
„Ruská vojenská přítomnost v jakékoliv zemi by neměla být založena na čemsi dočasném. Hovoříme o mezinárodní rovnováze a přítomnost Ruska v Sýrii má význam spjatý s rovnováhou ve světě,“řekl Asad a dodal, že by uvítal návrhy Kremlu na vytvoření nových ruských vojenských základen a na zvýšení počtu ruských vojáků v jeho zemi.
Ruská armáda operuje v Sýrii od roku 2015. Tehdy – po čtyřech letech trvání syrské občanské války, která vypukla pod Asadovou vládou násilně potlačených občanských demonstracích za demokratické a ekonomické reformy – přispěchala syrskému prezidentovi na pomoc. V posledním období však i kvůli svému válečnému tažení na Ukrajině Kreml počty vojáků v Sýrii snižuje – o tisíce z dřívějších Ruskem uváděných až desítek tisíc.
Ruské vojsko coby štít před povstalci, Turky i Izraelem
Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně, bezpečnostního analytika a specialisty na problematiku Blízkého východu, je Asadova představa o trvalé ruské vojenské přítomnosti na území Sýrie logickým krokem. Damašku by mohl zajistit vyšší míru vnitřní i vnější bezpečnosti.
„Přestože Asad dokázal konsolidovat svou moc v zemi a je v podstatě vítězem občanské války, stále ještě nekontroluje celé území Sýrie. Nadto má velké bezpečnostní problémy se svými sousedy. Turecko prakticky zabralo část syrského území na severu u svých hranic a okupuje jej s tím, že ústy svých čelních představitelů vyhrožuje, že toto pásmo ještě rozšíří. Na jihu země zase Sýrie sousedí s Izraelem, který podniká letecké údery na syrské či íránské vojenské cíle nacházející se na syrském území,“popsal Kraus LN, proč by se Asadovi mohla ruská vojenská pomoc i nadále hodit.
O jiných spojencích přitom nyní prakticky nemůže být řeč. „Sýrie je dlouhodobě mezinárodně izolovaný stát, kterému coby spojenci zbývají pouze dva státy. Jedním z nich je Írán, který samotný je vsak zmítán vnitřními problémy a nepokoji,“řekl Kraus. Teherán navíc minulý pátek oznámil obnovení diplomatických vazeb s Rijádem. Ty byly doposud přerušeny v roce 2016, kdy v reakci na popravu šíitského duchovního v Saúdské Arábii vyšli rozhněvaní Íránci do ulic a de facto vypálili saúdskou ambasádu v Teheránu. I proto lze předpokládat, že snaha Íránu nyní povede spíše tímto směrem, sám by se totiž rovněž rád vymanil z mezinárodní izolace.
„Druhým spojencem Sýrie je pak právě Rusko, které i nadále představuje globální mocnost, stálého člena Rady bezpečnosti Organizace spojených národů s právem veta a zejména dlouho vojensky angažovanou zemi v syrském konfliktu,“vypočetl Kraus.
Klíč k ruské expanzi přes Středozemní moře
Zájem Moskvy o vojenskou přítomnost v Sýrii je přitom dlouhodobý a z jejího pohledu také logický. „Syrský vojenský přístav ve městě Tartús nabízí ruskému námořnictvu jediný přístup ke Středozemnímu moři. Sýrie představuje pro Kreml důležitého spojence v oblasti Blízkého východu a jediného partnera, který mu umožňuje využít své území pro vojenské instalace a zázemí. Jejím prostřednictvím Moskva posiluje nejen svůj vliv v regionu, ale také odrazový můstek pro případ expanze či plnění jakýchkoli vojenských úkolů v regionu Středomoří,“popsal Kraus.
Asad ve středu mimo jiné vyjádřil podporu ruské válce proti Ukrajině a označil ji za boj proti nacistům. „Chci využít této chvíle, protože je to má první návštěva od začátku speciální operace na Ukrajině, a zopakovat, že syrskou pozicí je podpora boje proti neonacistům a starým nacistům,“řekl syrský prezident po schůzce s Putinem.