Nemocnice jsou líhně na rizikové bakterie

Deset tisíc lidí ročně kvůli tomu zemře ● Nejhorší jsou oddělení JIP ● Většinu infekcí přenesou zdravotníci

Do nemocnice přijedou s „obyčejnou“zlomeninou krčku, čtvrt roku ale stráví na infekčním oddělení. České špitály jsou podle Státního zdravotního ústavu „farmy na bakterie“. Infekcí se v nich každoročně nakazí kolem sto padesáti tisíc pacientů, deset tisíc z nich nákaze dokonce podlehne. Zdravotnictví kvůli tomu přijde o deset miliard korun.

„Nemocnice jsou v podstatě nebezpečná místa. Každý dvacátý pacient si z nich odnese nákazu,“uvádí Vlastimil Jindrák, někdejší šéf Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí.

Nejhorší jsou podle něj jednotky intenzivní péče, kde je riziko až pětinásobné. „Soustředí se tam totiž vůbec nejtěžší a nejoslabenější pacienti, kteří často neudrží v rovnováze ani vlastní mikroorganismy. Přidají-li se k tomu ještě odolné kmeny nemocniční, pro pacienta to znamená zákeřnou kombinaci,“vysvětlil Jindrák.

Antibiotika nezabírají

Infekce číhají i v dalších koutech nemocnice. Desetina lidí je chytne při chirurgickém zákroku, dvě procenta pacientů se infikují na ortopedii při výměně kloubu. Potýkají se s nimi i senioři v léčebnách dlouhodobě nemocných.

Až 80 procent infekcí přitom přenesou svýma rukama zdravotníci.

Na řadu těchto bakterií už navíc nezabírají antibiotika. Nemocničním prostředím jsou tak „vycvičené“, že infekci jimi nelze potlačit. Následky bývají fatální.

„Obávané jsou třeba klebsiely, což jsou tyčinkové bakterie způsobující záněty močových cest, zápaly plic nebo sepse. Nebezpečný je rovněž zlatý stafylokok, který může v případě závažnějších komplikací zapříčinit i trvalé poškození srdce, ledvin, jater, střev a mozku,“přibližuje epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar.

Podle jeho kolegyně Hany Bláhové z pražské Bulovky jsou lékaři obezřetní také vůči kokobacilu Haemophilus influenzae, který mívá na svědomí těžké záněty mozkových blan nebo osrdečníku.