Číně vyhovuje dlouhá válka
Peking potvrdil, že prezident Si Ťin-pching začátkem příštího týdne navštíví Moskvu. Dle expertů nejde o svazek sobě rovných
Osobně se naposledy potkali loni v září v uzbeckém Samarkandu během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Teď si to zopakují na půdě Kremlu, jelikož čínský prezident Si Ťin-pching v pondělí zahájí státní návštěvu Ruské federace. Na přetřes při jeho jednání s Vladimirem Putinem přijde i ruské válečné tažení na Ukrajině, přičemž Peking – byť navenek naznačuje opak – má s nejvyšší mírou pravděpodobnosti zájem na jejím pokračování.
„Na pozvání ruského prezidenta Putina uskuteční prezident Si Ťin-pching ve dnech 20. až 22. března státní návštěvu Ruska,“uvedlo v pátek čínské ministerstvo zahraničí. Dle Kremlu mají Si a jeho ruský protějšek podepsat „řadu důležitých dokumentů“. To potvrdil i mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin s tím, že hlavním cílem setkání je „prohloubení bilaterální důvěry“.
„Pravděpodobně budou jednat zejména o posílení vojenských vazeb, zvýšení exportu čínských čipů a technologií do Ruska a také o zintenzivnění dovozu ruské ropy a plynu do Číny,“poznamenala pro LN odbornice na Čínu Kara Němečková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Závislost Moskvy na Pekingu
Dle ní je nutné brát v potaz, že byť jsou Čína a Rusko důležitými obchodními partnery, v současné situaci nejde o svazek sobě rovných. „Po vypuknutí války na Ukrajině se ruská závislost na Číně zvýšila. Obchod mezi Moskvou a Pekingem dle oficiálních čínských údajů vzrostl zhruba o 29 procent oproti předchozímu roku. Čína se stala odbytištěm pro ruský vývoz převážně energetických produktů. Čínské produkty
zase nahradily značky, které se z ruského trhu stáhly – telefony, pračky, autodíly či počítačové čipy. Moskva také začala hojněji používat čínskou měnu jüan – Peking tak fakticky využívá oslabení Ruska k posílení své měny jako regionálního a mezinárodního platidla,“uvedla Němečková.
Podobně na rozložení sil v nynějším vztahu obou zemí nahlíží politolog a odborník na východní Evropu Jan Šír z Univerzity Karlovy: „Rusko se – na rozdíl od Číny – nachází v rostoucí izolaci, je odstřižené od vyspělých zahraničních trhů. Zmenšování prostoru pro manévrování jej v tomto vztahu dostává do čím dál závislejšího postavení,“řekl pro LN Šír.
V kontextu probíhající války na Ukrajině dle něj může Čína pomoci Rusům především dodávkami vyspělých zbraní a technologií. „Dále bych očekával pomoc s obcházením mezinárodních sankcí
a přetrvávající torpédování mezinárodních úsilí namířených na urovnání konfliktu na základě norem mezinárodního práva,“uvedl Šír s tím, že Čínu i Rusko pokládá za „dva nejvlivnější aktéry usilující o rozbourání stávajícího mezinárodního uspořádání a jeho revizi směrem k rozdělení světa na takzvané sféry vlivu“– podobně jako tomu bylo za studené války.
Oč jde říši středu
Současná pozice, ve které se válčící Rusko nachází, je tak dle Němečková pro Peking velmi výhodná. „Deklarovaná angažovanost, kdy se Čína snaží vystupovat jako neutrální strana a zprostředkovatel mírového řešení, je jen takzvaně na oko. Peking se pouze snaží posílit svůj diplomatický vliv ve světě a vykreslit sám sebe jako poskytovatele globální bezpečnosti v kontrastu se Spojenými státy, které prezentuje jako agresora,“uvedla
Němečková s tím, že realita je přitom značně odlišná.
„Čína Rusko podporuje. Peking má zájem, aby konflikt pokračoval či aby alespoň nedošlo k úplnému kolapsu ruského režimu a Putin se nadále udržel u moci. Z oslabené pozice Ruska Číňané profitují. A to i s ohledem na fakt, že válka vyžaduje přísun zbraní i peněz a značně vyčerpává USA a Západ jako takový. A navíc by – při případné čínské invazi na Tchaj-wan – západní země musely tříštit svou pozornost hned na dvou frontách,“předestřela Němečková.
Ukrajinsko-čínský vztah
Do komfortní pozice Peking staví i jeho důležitost pro Kyjev. Patrně také proto jsou Ukrajinci ve svých prohlášeních na adresu Číny setrvale velmi opatrní. „Ještě před vypuknutím války byla největším obchodním partnerem Ukrajiny, dovážela odtud kupříkladu třetinu své spotřeby kukuřice. Obchod mezi oběma zeměmi sice v roce 2022 oproti předchozímu klesl o zhruba dvě třetiny, Čína však v minulosti na Ukrajině investovala do infrastrukturních projektů a v budoucnu by mohla hrát důležitou roli při poválečné rekonstrukci,“upozornila Němečková.
Podle Šíra má svou cenu i Ukrajina pro Peking. „Číňané tam mají některá významná aktiva, o něž určitě nechtějí kvůli válce a na to napojené sankce přijít, ať už v kosmickém průmyslu, anebo ve strojírenství,“konstatoval expert.
Po návštěvě Moskvy tak nejspíš dojde i k videohovoru mezi Si Ťin-pchingem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Od vypuknutí ruské invaze spolu ještě nehovořili, přestože Kyjev při mnoha příležitostech žádal o telefonát. Jeho žádosti však byly do této chvíle nevyslyšeny,“uvedla Němečková.