„Plíce světa“mizí před očima
V únoru meziročně vzrostlo o dvě třetiny. Staronový brazilský prezident Lula da Silva sice proti nelegální těžbě dřeva bojuje, cesta to ale bude ještě dlouhá. A ani potom nemusí být vyhráno.
„Brazílie je zpět,“ujišťoval loni v listopadu na klimatickém summitu v Egyptě čerstvě zvolený brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva. Slíbil, že zastaví odlesňování amazonského pralesa, které za jeho předchůdce Jaira Bolsonara nabralo rychlý spád.
Jenže takový úkol nelze splnit hned. Lula nyní začíná prakticky od nuly. A to poté, co se už během svých prvních dvou mandátů v čele Brazílie v letech 2003 až 2010 s odlesňováním Amazonie úspěšně potýkal – srazil ho téměř o tři čtvrtiny. Avšak letos v únoru kácení či vypalování stromů dle dat brazilské vesmírné agentury (INPE) z minulého pátku meziročně vzrostlo o 62 procent. Zničeno bylo 322 čtverečních kilometrů lesa – nejvíce od počátku měření v roce 2015. V Cerradu, tropické savaně jižně od Amazonie, satelity odhalily 558 čtverečních kilometrů destrukce, což je meziročně dokonce 99procentní nárůst a téměř dvojnásobek oproti roku 2020.
Přitom ještě v lednu, kdy Lula nastupoval do úřadu, ochránce přírody čísla povzbudila – tehdy ukázala, že odlesňování meziročně kleslo o 61 procent. Jenže dle jednoho z vědců z INPE lednová čísla zkreslila oblačnost na satelitních snímcích a ilegální těžaři zřejmě v reakci na tvrdý postup prezidenta kácení ještě zrychlili.
Přitom v lednu a únoru panuje v Amazonii deštivé počasí, které těžbu dřeva komplikuje.
Nejsou lidé
Krajně pravicový bývalý voják Bolsonaro, kterého Lula loni v říjnu v prezidentské volbě těsně porazil, těžaře podporoval – sliboval vyvedení Amazonie z bídy. Škrty ve financování vládních agentur na ochranu přírody pak prakticky znemožnily jejich práci. I kvůli nim ekologové a domorodci obviňují Bolsonara z nárůstu nelegální těžby a projevů násilí vůči aktivistům, vědcům i původním obyvatelům pralesa.
Oproti tomu prezident Lula jmenoval ihned po svém nástupu do úřadu ministryní životního prostředí ekoložku Marinu
Silvaovou, jež pro něj už dříve pracovala. Přidal také v rozpočtu peníze agenturám chránícím životní prostředí, znovu spustil akční plán na ochranu deštného pralesa a přesvědčil světové dárce, aby oživili takzvaný amazonský fond, v němž je přes 580 milionů dolarů určených na operace proti odlesňování.
Experti ale varují, že zvrat nepříznivého trendu může trvat roky. Vládní agentury disponují zoufale málo lidmi. Nabírat chtějí už v dubnu, ale než se personál vyškolí na nebezpečnou činnost a začne pracovat, výraznější výsledky se dají očekávat nejdříve příští rok. Do té doby mají nelegální těžaři volné ruce – když je odněkud ochránci přírody vyženou, přesunou se zkrátka jinam.
Během čtyř let Bolsonarovy vlády stouplo odlesňování Amazonie oproti předchozí dekádě ročně v průměru o tři čtvrtiny. Bylo nejintenzivnější za 15 let. Pro představu – loni mizela každou minutu z Amazonie plocha lesa o velikosti tří fotbalových hřišť. O polovinu víc než v době, kdy se Bolsonaro stal prezidentem. Čísla děsí celý svět – stromy v Amazonii pohlcují oxid uhličitý, a tvoří tak nárazník v boji proti klimatické změně.
Méně stromů, méně deště
Vědci navíc varují, že se blížíme k bodu, za nímž už bude ničení amazonského pralesa nevratné. Výzkum potvrdil, že méně stromů znamená i méně deště, a to opět znamená méně stromů i náchylnost vegetace k požárům a nebezpečí pro živočichy. Začarovaný kruh tak může vést k totálnímu zničení pralesa. Studie vyšla 1. března v renomovaném časopise Nature a provedl ji tým vědců na univerzitě v britském Leedsu. K výzkumu použili satelitní a meteorologické záznamy z let 2003 až 2017 napříč pantropickými regiony Amazonie, Konžské pánve a jihovýchodní Asie.
Mezinárodní studie, již v lednu publikoval časopis Science, varuje před celkovou degradací amazonského pralesa, tedy ničením všech rostlin, nejen stromů. Podle ní lidská aktivita (vypalování lesa, farmaření a těžba dřeva) a sucho znehodnotily více než třetinu pralesa. Téměř pětina za posledních 50 let zmizela z map úplně.