MiG-29 jako gesto

První státy NATO dodají Ukrajině stíhačky

Kdo chtěl hodnotit návštěvu Petra Pavla v Polsku, kdo se chtěl třeba dozvědět, jak se kritik Visegrádské skupiny shodne či neshodne s Varšavou, měl smůlu. To vše přebila jiná věc. Na čtvrteční tiskovce prezidentů Pavla a Dudy zaznělo, že Polsko poskytne Kyjevu desítku stíhaček MiG-29, a bylo hotovo. „Polsko chce jako první stát NATO dodat Ukrajině bojová letadla,“zněl titulek na webu Der Spiegel. Což je něco, co zajímá Evropu, Ameriku i Rusko.

Je to krok k vyšší úrovni zbraní pro Ukrajinu (od helem přes pušky, kanony, tanky po letadla). Ale ne takový, který by odrážel nějakou novou doktrínu NATO. Ďábel se skrývá v detailu a tím je tu fakt, že jde o starší letadla ruské provenience. Což vede k několika postřehům.

Za prvé je to krok praktický a rychlý, ukrajinští piloti se nemusí zaučovat na novou techniku, třeba na dosluhující americké F-16. O nich se spekulovalo, leč jejich dodávku prezident Biden už v lednu „zařízl“. Za druhé nás se netýká. Představa, že bychom Ukrajině dodali gripeny pronajaté ze Švédska, je absurdní. A i kdyby nebyla, Ukrajinci by se s nimi dobrý rok učili létat. Za třetí nejde jen o polské gesto. To ukázal pátek, když slovenská vláda schválila předání 13 letadel MiG-29 Kyjevu. Působilo to lehce překvapivě, vždyť vláda Eduarda Hegera už to má „za pár“. Ale třeba právě proto si řekla, že vyhraje-li předčasné volby v září proruský Robert Fico, je toto poslední šance pomoci Ukrajině.

Úhrnem. Nabídka nadzvukových stíhaček MiG-29 Kyjevu není zásadním zlomem politiky Západu. V praxi znamená, že NATO pustí starší, byť kvalitní letadla z dědictví Varšavské smlouvy, ale tím větší alibi si může nárokovat pro dodávky letadel skutečně moderních. Ale jako politické gesto to působí dobře. Petr Pavel ve Varšavě možná litoval, že při dělení federace připadly všechny MiG-29 Slovensku. Že právě proto se Praha na nynějším gestu podílet nemůže.