Nepoučitelná FIFA
Čas je lék na zapomnění, ale problémy nevyřeší
Tak nám zvolili císaře pána... Ale ne, to jen byl ve čtvrtek potřetí za sebou do čela světové fotbalové federace FIFA zvolen Švýcar Gianni Infantino. Vystudovaný právník neměl v hlasování žádného soupeře. Skoro to vypadá, jako by bylo vše zalité sluncem a bude tomu tak i další čtyři roky jeho vlády. Vždyť zisky FIFA rekordně rostou, na fotbalovém trůnu jsou Argentinci s fenomenálním Lionelem Messim, stále více se v dříve ryze mužském sportu dostávají ke slovu ženy.
Jenže od triumfu „Messiáše“a spol. právě dnes uběhnou přesně tři měsíce. Od triumfu na mundialu, jehož kontroverzní volba vlastně odstartovala konec bývalého dlouholetého šéfa FIFA Seppa Blattera. Mundialu, který se konal v zemi šlapající po lidských právech, která ale vše kompenzuje tučnými šeky tu do kapes funkcionářů, tu vlivných politiků.
Jenže lékem na zapomnění je čas. Přitom jen pár dní před volbou Infantina ukázal světový fotbal, jak je pouhým nablýskaným pozlátkem vedeným hůře než kdejaký okresní svaz v Česku. „Musíme náš šampionát dostat do 21. století, protože už to není jen o Jižní Americe a Evropě,“obhajoval Švýcar rozšíření MS, které se za čtyři roky bude hrát poprvé se 48 účastníky.
A přestože se o této změně ví už pár let, až teprve před dvěma týdny zaznělo z úst čelných představitelů FIFA, že je třeba řádně zanalyzovat, jaký vliv na samotný sport, ale třeba i životní prostředí bude mít ono rozšíření, díky kterému program nabobtná ze současných 64 na 104 zápasů!
Proč se ony důkladné analýzy neudělaly předtím, než se hlasovalo o změně formátu jako takového? Protože podobné věci vedení FIFA nezajímají, i po několika korupčních skandálech je stále na prvním místě zisk. A snaha zalíbit se těm, kteří vás mohou příště volit na důležité posty. Ačkoliv nikdo z Afriky dosud mundial nevyhrál, černý kontinent disponuje hned 54 hlasy pro volby mimo jiné i prezidenta a výkonného výboru. A pouze Evropa jich má více (55).
Jen pro pořádek: Infantina zvolili na další čtyři roky na kongresu ve rwandské metropoli Kigali…
do rozvojových zemí. A teď si v Evropě lámeme hlavu, proč nás globální jih nemá rád. Ale nechceme si připustit, že jsme například skoupili všechno LNG, které původně mířilo do Bangladéše a Pákistánu. Takže museli elektřinu vyrábět pálením nafty a razantně jim stouply ceny proudu. To je globálně velmi důležitá zpráva, nejsou to úplně malé země. Pákistán má 230 milionů obyvatel, Bangladéš 170 milionů. Takže otázka případného náhlého zastavení Družby u nás by nepochybně pro jinou část světa byla naprosto nedůležitá.
LN Máme za poslední rok ale za sebou i příznivé zprávy. A přijdou další?
Určitě. Už to, jak se Evropa dokázala vypořádat s Ruskem, s jeho energetickou zbraní, je úžasný příběh. Po desítky let tu fungoval mýtus, že Kreml
Velkým tématem jsou protiruské sankce a otázka, jak moc Rusko poškozují. Jak to vidíte vy?
LN
Rozhodně ta očekávání z loňského března, že stačí nějaké bankovní sankce a Rusko se položí, byla naprosto nepřiměřená a lichá. Rusko bylo z části odstřiženo od mezinárodního bankovního systému SWIFT, ale dokázali se s tím vyrovnat. Zásadní sankcí bylo až omezení ruské možnosti exportovat ropu za světové ceny. Čili zákaz dovozu ruské ropy do EU a současně cenový strop, který vznikl dohodou se zeměmi G7, tedy nejvyspělejšími státy světa. A ten začal fungovat od 5. prosince loňského roku. Myslím, že tam vidíme opravdu reálný pokles příjmu Ruska z prodeje ropy.
LN A od 5. února to samé u nafty a dalších pohonných hmot z Ruska…