Žvaniví slimejši
PMyslím, že silný může být vítr nebo průjem, ale nikoli názor. Ten je buď k věci, nebo mimo mísu. A tam dlel Miloš Zeman po většinu mandátu.
ři nedávných obstrukcích v parlamentu řečnil Tomio Okamura rovných sedm hodin. Delší proslovy míval snad už jen komunistický ideolog Václav Kopecký, jemuž se podle stejnojmenné opery přezdívalo „žvanivý slimejš“. Pokud na vás ovšem současný lídr SPD působí jako bravurní rétor a neohrožený bojovník za práva chudého lidu, pusťte si střihový pořad 168 hodin, který běžel v České televizi na Silvestra.
Veselé momenty ze zpravodajského zákulisí ukazují Okamuru bez obvyklé masky. Jednak to žádný velký řečník není, většinu proslovů papouškuje z papíru v podobě prefabrikovaných floskulí, a jednak mu očividně vůbec nejde o věc. Opozičník, v němž by hořel oheň odporu, by se desetkrát neopravoval, protože by věděl, co má na srdci. Okamura ale jen hraje roli buřiče. Prodává svým voličům nenávist k vládě, stejně jako takřečení šmejdi prodávají důchodcům předražené hrnce. Ten skvělý kšeft by mohlo pokazit snad jen to, kdyby se opravdu dostal k moci, čehož se dozajista bojí jak čert kříže.
A ještě něco v tom silvestrovském speciálu zarazí. Když zarputilý vůdce SPD mimo oficiální záznam familiárně laškuje s redaktory České televize, které jde jinak tvrdě po krku. Dokonce je schopen sebeironie. „Já vždycky recykluju to samý,“uklouzne mu. On je totiž Okamura, jakkoli to kamufluje drsnou slupkou, podle všeho vlastně milý, sympatický a docela rozumný pán, s nímž byste si pěkně popovídali u piva. Jen poté, co vyměnil cestovku pro plyšáky za podomní prodej prázdných politických žvástů, byste mu to pivo nejradši vylili na hlavu.
Podobnou ideovou dutost projevil při prezidentské kampani i Andrej Babiš. Během jednoho dne se dle vlastních slov snažil oslovit diváky televize Šlágr, proruské demonstranty z Václaváku i katolické věřící, když se zničehonic lísal k Jezulátku. A kdyby měl den víc hodin, možná by stihl obrazit ještě satanisty, hiphopery, chiropraktiky, ekoteroristy, flíghornisty a Svaz nudistického horolezectví. Zaplať Pánbůh, že s tímhle tupým marketingem pohořel.
Ležérní přístup k idejím má i Miloš Zeman. Jsa pravicového smýšlení, viděl po sametové revoluci díru na trhu na druhé straně barikády, a tak se bez skrupulí postavil do čela levicové strany. Jak zacházel s pravdou coby prezident, vědí všichni. Při jeho odchodu z funkce se jistý komentátor vyjádřil, že se Zemanem odchází „muž silných názorů“. No, nevím. Myslím, že silný může být vítr nebo průjem, ale nikoli názor. Ten je buď k věci, nebo mimo mísu. A tam dlel Zeman po většinu mandátu.
A nakonec tu máme dnešní Rusko. Kam zmizely ideje komunismu, jimiž nás Rusové čtyřicet let krmili? Ideje, pro něž lidé umírali, ať už z přesvědčení, nebo za trest? Nezůstalo nic. Od začátku to byl jen karabáč nájezdníků obarvený na rudo, který kolem sebe dnes práská a už se ani nezdržuje s propagandou. Bezostyšný imperialismus, v jehož řadách bojují propuštění kriminálníci. Totální bezduchá prázdnota. Ideál všech žvanivých slimejšů světa.