Jaro je tady

Osobní výběr ze světového tisku

Máte-li pocit, že titulek není originální, je to fakt. Starší čtenáři ho znají z fejetonů Ludvíka Vaculíka. A protože v pondělí ve 22 hodin a 24 minut začíná astronomické jaro, sluší se to vaculíkovsky připomenout.

Ano, ještě může přijít zima i sníh, ale to nejhorší je už pryč. Což dává podnět k bilanci této zimy, či spíše scénářů, které před ní varovaly. Výsledek vyzněl daleko lépe, než se loni zdálo.

***

Když Rusko napadlo Ukrajinu a evropské státy se odřezávaly od energetické závislosti na Moskvě, bujely černé scénáře: drastické šetření teplem i elektřinou či zřizování veřejných ohříváren. Německý týdeník Stern citoval bývalého prezidenta Joachima Gaucka: „Jednou bychom mohli mrznout za svobodu.“(Z toho vzniklo ironické heslo Mrznout za mír.) Vicekancléř Robert Habeck řekl: „Kdo chce škodit Putinovi, šetří energií.“U nás se později psalo, že „Němci padají na kolena“. Týdeník Echo přinesl titulek Budou Němci mrznout jako u Stalingradu?.

Teď, když zima odchází, lze říci, že Evropa, Německo i Česko ji přečkaly lépe, než se loni zdálo. Nepadly do kolen, lidé nemrzli. Řečené se ale týká meteorologických poměrů, zásobování energiemi a zimy končící. Netýká se státních rozpočtů, zadlužení, inflace či zimy příští. Ale že letos drama nebude, bylo jasné již v únoru, když sílily hlasy (v EU a u Zelených) po dalším zpřísňování norem.

Patří sem návrhy (na úrovni EU), aby od roku 2030 byly všechny nové obytné domy (od roku 2050 i staré) klimaticky neutrální, vytápěné jen z obnovitelných zdrojů a vyžadující drahou výměnu systému. Atmosféru dokresluje titulek z německého webu: Prohlásí EU tři miliony domů za neobyvatelné? Má to i své kouzlo nechtěného. Když Der Spiegel v únoru psal o „udržitelných domech“, čtenář nevěděl, zda tím myslí domy, které přečkaly zemětřesení v Turecku, nebo ty klimaticky neutrální.

***

U nahlížení do starých novin zůstaneme. V září byly výbuchy vyřazeny baltské plynovody Nord Stream 1 a 2. Daniel Wetzel v listu Die Welt napsal, že to připomíná Vraždu v Orient expresu od Agathy Christie. Své důvody mohly mít USA, Rusko, Ukrajina, ba i Německo. Hercule Poirot by podezříval každého.

Uplynulo půl roku a Maxim Tucker v listu The Times uvedl, že za tím stála ukrajinská (nevládní) parta, že západní tajné služby to věděly, ale tu informaci držely pod pokličkou. Těžko říci, zda to tak bylo. Pokud ano, je to pokračování Vraždy v Orient expresu. Tam Hercule Poirot zjistí pachatele, ale protože uzná jejich morální důvody (zbavit svět únosce a vraha malé holčičky), policii to neřekne. Že by i tady západní zpravodajci uznali morální důvody Ukrajinců a drželi kušny? To nezní úplně fantasmagoricky. Ale je otázka, jakým směrem ta informace ovlivní německou veřejnost.

Ženy jsou v mnoha oborech podzastoupeny, například mezi popeláři nebo v čištění kanalizace. Ale pozor, vymyká se chov zvířat (51 procent) a chov koní (89 procent)!

***

O výběru zpráv z války na Ukrajině píše i mediální manažer Gabor Steingart na svém webu. Není si jist, zda mají být potlačovány ty špatné. K tomu cituje pasáž z pamětí spisovatele Sebastiana Haffnera (1907–1999) Příběh jednoho Němce.

Haffner si jako desetiletý zafixoval listopad 1918 takto: každý den se chodil dívat na úřední vývěsku, na oficiální optimistické zprávy z fronty. Až jednoho dne tam nová zpráva nebyla, zato noviny nesly titulky Příměří. „Že se něco takového mohlo stát – ne jako nahodilost, ale jako výsledek samých vítězství a vítězství –, mi hlava nebrala. Celý svět se mi odcizil. Ta velká hra očividně měla kromě svých pravidel, která jsem znal, i pravidla tajná, která mi unikala.“Podobně mohou mnozí vnímat vývoj války na Ukrajině.

***

A veselejší závěr? Spisovatelka Cora Stephanová si vybrala k 8. březnu ženské téma, ale protože psala pro libertariánský web Osa dobra (Achgut.com), vzala to lehce provokativně.

Ženy jsou v mnoha oborech podzastoupeny, například mezi popeláři nebo v čištění kanalizace. Ale podívejme se na zemědělství podle ministerských čísel. Nic moc. Jen jedenáct procent hospodářství v Německu vedou ženy. O moc lépe nevyzní podíl žen ve školicích či učňovských pozicích (24 procent). Ale pozor, zásadně se vymyká chov zvířat (51 procent) a úplně chov koní (89 procent).

Kde je příčina? Toť otázka. Je-li jí patriarchát, ten nevysvětlí, proč je to u práce se zvířaty obráceně. Je-li příčinou přirozená náklonnost žen ke zvířatům, je to v rozporu s pokrokovou teorií, že vše je jen sociální konstrukt.