Odškodnění za covidové ústrky

Občané, kteří se ucházeli o práci v regionální státní správě a nebyli vzati v úvahu kvůli neochotě se dát očkovat, mají podle Svobodných dostat možnost se o práci znovu přihlásit.

„Dolní Rakousko bude první zemí, která napraví škody způsobené politiky v době korony,“uvedl k tomu předseda místních Svobodných Udo Landbauer, jenž se má stát novým zastupujícím hejtmanem. Jeho strana by přitom tento model ráda přenesla i do jiných částí Rakouska.

Řada odborníků ovšem neskrývá skepsi, zda je něco takového vůbec možné uskutečnit v praxi. Například vídeňský profesor ústavního práva Heinz Mayer upozornil v rozhovoru pro rakouskou televizi Puls24 na nemožnost vracení pokut, a to ani v případě, že byly vybrány na základě nařízení později zrušených ústavním soudem. Podle něj se totiž výroky ústavního soudu, jestliže vedou ke zrušení nějakého platného zákona, vztahují vždy na budoucí skutečnosti.

Jiní ústavní právníci sice nevylučují, že zpětné odškodnění za pokuty by mohlo fungovat. Zároveň ovšem upozorňují na značné administrativní náklady, které by jejich výplata mohla přinést.

Pozor na vakcíny i na běžence

I další plány budoucí regionální vlády budí vášně. Svobodní totiž prosadili, že na území Dolního Rakouska nemají být v budoucnu financovány žádné kampaně nabádající občany, aby se nechali očkovat proti covidu. Proti tomu se už vymezil rakouský ministr zdravotnictví Johannes Rauch. Politik za stranu Zelených dal také najevo, že jeho úřad se necítí být vázán plány regionální vlády.

„My budeme i nadále podporovat vakcinaci, protože chrání hlavně starší lidi, kteří jsou obzvlášť ohroženi dlouhým covidem,“uvedl ministr. Zároveň dodal, že jeho resort bude příslušné výzvy k očkování uveřejňovat všude, včetně Dolního Rakouska.

Rukopis FPÖ je patrný i z dalších bodů programu budoucí zemské vlády. Strana se dlouhodobě vymezuje vůči pokračující ilegální migraci do Rakouska. Prosadila proto, že běženci mají do budoucna dostávat namísto peněžní podpory především věcnou pomoc. To má podle FPÖ snížit motivaci uprchlíků přicházet do Rakouska a peníze získané z finanční podpory pak posílat svým rodinným příslušníkům do zemí svého původu.

Nová vláda také plánuje prosadit, aby měly děti ve školách povinnost během přestávek hovořit německy. V tomto duchu mají být změněny také školní řády. Jde rovněž o dlouhodobý požadavek Svobodných s cílem bojovat proti vzniku „paralelních společností“v zemi, které by byly zcela izolované od většinového obyvatelstva.

Ani zde však budoucí dolnorakouská zemská vláda zatím neupřesnila, jak chce uskutečnění záměru dosáhnout.

Svobodný bojkot hejtmanky

Konzervativní lidovci se při představování společného vládního programu ani nesnažili zakrývat, že spolupráce se Svobodnými jim není příliš po vůli. „Že tu dnes před vámi stojíme společně, mnohé překvapí, některé podráždí. Je to ale výsledek voleb,“uvedla s kamennou tváří dosavadní lidovecká hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová.

„Každý, kdo jenom trochu zná situaci v Dolním Rakousku, ví, jaké jsou vztahy ÖVP a FPÖ a mezi mnou a Udem Landbauerem,“dodala později. Politici Svobodných totiž v nedávné minulosti lidoveckou hejtmanku označovali jako „mamku muslimů“, hovořili o ní jako o „zkorumpované a bezskrupulózní“političce.

Lidová strana ztratila při zemských volbách z konce ledna devět procent hlasů, zůstala však nejsilnější. Původně usilovala o vznik společné vlády se sociálními demokraty. Ti ovšem přišli s řadou požadavků v sociální oblasti, na něž nechtěli konzervativci přistoupit. Následně ÖVP nabídla koalici Svobodným.

Navzdory uzavřené dohodě o budoucí vládní spolupráci ovšem FPÖ dál trvá na dodržení slibu, který dala před volbami: její poslanci nezvednou ruku pro znovuzvolení lidovecké hejtmanky. Namísto toho se chtějí zdržet hlasování, takže v konečném součtu jí budou stačit hlasy její vlastní strany.

„Dolní Rakousko bude první zemí, která napraví škody způsobené politiky v době korony.“

UDO LANDBAUER předseda FPÖ v Dolním Rakousku