Kratší ZŠ, delší docházka
Školské asociace a organizace jsou proti eventuálnímu rušení devátých tříd na základních školách. Zástupci spolků však nejsou jednotni. Zatímco předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček by se změnou současného stavu nesouhlasil, naopak ředitel informačního centra EDU Miroslav Hřebecký by úpravu podpořil, pokud by byla spojena nikoliv se zkracováním, ale s prodloužením povinné školní docházky. Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) spojovaná s pracovním návrhem na rušení devátých tříd upozorňuje, že trendem úspěšných vzdělávacích systémů ve světě je modularita a prodlužování školní docházky. I u nás se podle ní nabízí otázka, jak ji vhodně prodloužit. Nejlépe tím způsobem, že by se osm let absolvovalo na základní škole, načež by přišly na řadu další dva roky studia na střední škole s větším důrazem na obecnější znalosti.
Vsouvislosti s děkanem Národohospodářské fakulty VŠE Miroslavem Ševčíkem se hodně mluví o akademickém senátu. Ne každý ale musí vědět, co je to za orgán. Takže v kostce: Akademický senát je samosprávným zastupitelským, tedy voleným orgánem vysoké školy. Ze zákona má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti, zbytek většinou učitelé. Senát má škola jako celek, ale i jednotlivé fakulty, přičemž rektor či děkani být členy nemohou, jelikož senát se má k jejich rozhodnutím vyjadřovat. Může navrhovat i odvolání z funkce. Vyvažování manažerské role děkanů a rektorů s pravomocemi senátů je dlouhodobě předmětem diskusí.
Už dávno neplatí, že by se z názvu školy dalo odvodit, co všechno se v ní vyučuje. Platí to o vysokých školách technického i humanitního zaměření, které nabízejí například také umělecké obory, ale čím dál tím víc také o školách středních. Například Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Železném Brodě zařazuje do svého programu aplikované chemie už druhý rok zaměření na nanotechnologie a polymery. Absolventi si mají poradit nejen ve sklárně nebo v laboratoři, ale neměli by se bát ani obsluhovat stroje. Netřeba asi opakovat, že v souvislosti s nedostatkem míst na gymnáziích přibývá i odborných škol, které zřizují rovněž gymnaziální třídy.
Ve Švédsku berou velmi vážně myšlenku, že škola má připravovat pro život. A jelikož tam mají častou zkušenost s tragickými pády pod led, některé školy zařadily do svých učebních programů záchranné lekce, jejichž součástí je skok do díry v ledu. A nikoli v plavkách. Na stránkách Euronews se píše o škole, kde jedenáctileté děti skáčou do ledové vody Ravalského jezera v tlustých bundách, čepicích, ba i v rukavicích. Dobrovolně. Počítá se ale s tím, že to budou v rámci tělocviku časem dělat všichni. Samozřejmě, že po skoku jištěném nadlehčovacím batohem spojeným s tělocvikářem následuje převlečení do suchého, a také ohřívání u společného táboráku.