Jak na dezinformace?

Ministerstvo jen uklidňuje, že bude omezovat weby, které šíří ohrožující dezinformace opakovaně a ve velkém rozsahu. V praxi by to tedy mělo vypadat tak, že stát nebude stíhat třeba jednotlivé uživatele na sociálních sítích, ale zaměří se na „větší ryby“.

S tím by souhlasil i datový analytik František Vrábel. „Jde o soustavné vlnobití a proud proruské propagandy, nejde o jednotlivé vlny. Jádro problému je, když někdo rozšiřuje dezinformace systematicky a dlouhodobě, na takové servery bych se zaměřil,“uvedl pro LN šéf společnosti Semantic Visions sledující dezinformační weby.

Podle něj proto nemá cenu jít po jednotlivých lživých článcích, které se objeví na internetu. „Když půjdeme po jednotlivostech, tak ti lidé většinou nevědí, že to je dezinformace, oni to šíří, protože zprávě věří. Oni jsou vlastně oběťmi nepřátelské propagandy,“pokračoval Vrábel. Problém podle něj ale je, že stát neumí zatím vyhodnotit, jaký obsah se má zablokovat. „Až bude mít tu schopnost, tak může předložit důkazy soudu, a ten zváží, jestli se zdroj omezí, či nikoliv. Musí se zablokovat pořádně, a ne tak jako to bylo po vypuknutí války – jen na chvíli,“popsal úskalí zákona datový analytik. Také právník Jaroslav Ortman se podivuje nad tím, podle čeho chce resort určovat, co je a co není dezinformace. „Je to nebezpečné v tom, že hodnocení budou vždy subjektivní. Pokud to bude na úřednících nějakého ministerstva, tak to už je úplně špatně, protože ti podléhají vládě a státu. Subjektivní hodnocení je zneužitelné,“řekl LN právník.

Pojistkou má být soud

O novém zákonu proti dezinformacím se začalo mluvit po vypuknutí války na Ukrajině. Sdružení CZ.NIC na konci loňského února – den po zahájení ruské invaze – zablokovalo na čtvrt roku osm webů, které podporovaly Putinovu propagandu. Pak už odmítalo stopku prodloužit a vyzvalo vládu k legislativnímu řešení. Nejde ale jen o válku a proruskou propagandu, dezinformace se objevovaly i ve spojitosti s covidem a v podstatě mohou vzniknout v souvislosti s jakýmkoliv tématem. O to je téma zákona citlivější.

Advokát Ortman se osobně staví ke vznikajícímu zákonu skepticky. „Obávám se, aby boj proti dezinformacím nakonec nebyl bojem proti svobodě slova a médií,“pokračoval Ortman. Ministerstvo vnitra se brání tím, že pojistkou je soud, na který se zablokované servery mohou obrátit. „Každý účastník řízení se bude moct bránit správní žalobou na nezákonné rozhodnutí a případně žádat o náhradu škody. Soud bude muset rozhodnout v pevně dané lhůtě,“řekla mluvčí Malá. Na dotazy

LN, kolik času soudy mají, už neodpověděla.

Podle šéfa Unie obhájců Tomáše Sokola by ale v takovém případě musely soudy fungovat ve speciálním režimu. „Technicky si to lze představit tak, že by k tomu byl vyhrazený soudce, který bude sedět 24/7 v kanceláři a v případě potřeby okamžitě zakročí,“popsal pro LN právník a někdejší ministr vnitra. V takovém případě by to podle něj samozřejmě zatížilo soudnictví i státní kasu. Tomu však ministerstvo vnitra rozporuje. „Jelikož se předpokládá pouze výjimečná aplikace, tak nečekáme finanční dopad na státní rozpočet,“uvedla Malá.

Sokol upozorňuje, že jde o velmi složitou problematiku, a je důležité, jak vnitro své pohnutky vysvětlí. „Od toho se bude vše odrážet. V důvodové zprávě bude muset být jasně napsané, proč vůbec takový zákon potřebujeme. Oni musí zdůvodnit, že tady je opravdu nebezpečí, kterému je nutné čelit omezením svobody slova,“pokračoval šéf Únie obhájců.

Právník Ortman u případného soudního přezkoumání vidí problém v tom, že soud bude blokaci řešit zpětně. „Poškozený by se pak svého práva domáhal až tehdy, kdy to nebude aktuální. Web by už byl dávno zablokovaný, to je pozdě. Za pár dní je už informace stará, kor v dnešní době internetu,“popsal advokát, který se specializuje na trestní právo.

I Piráti jsou opatrní

Strach z cenzury má i opozice. „Vláda hodlá za peníze všech občanů budovat síť vlastních propagandistických médií. To by byl konec svobody a demokracie,“uvedl pro LN předseda SPD Tomio Okamura. Největší opoziční straně ANO chybí hlavně komunikace s koalicí. „O návrhu zákona nemáme vůbec žádné informace. Nicméně s ohledem na špatné zkušenosti s kroky vlády v této oblasti, kdy se stíral rozdíl mezi bojem s dezinformacemi a cenzurou, je namístě určitě velká opatrnost,“řekl LN místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Shoda ale podle všeho není ani uvnitř koaličních stran. Třeba Piráti na připravovaný návrh hledí s rezervou. „To, co jsem viděl, hodnotím velmi opatrně, blokování webu bez soudu považuji za nepřijatelné. Demokracie není samozřejmost a musíme ji aktivně bránit,“uvedl pro LN předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Ostatně to může být i důvod, proč vnitro bere zpátečku a návrh zákona se možná ani nedostane na vládu.