Pětina předškoláků je nezralá

Unikátní průzkum, který logopedové právě vyhodnocují, přinesl alarmující zjištění: skoro polovina všech dětí od pěti do sedmi let musela alespoň jednou v životě navštívit odborníka. Měli totiž problémy s vyslovováním a šlapaly si na jazyk.

Děti se ale potýkaly i s dalšími problémy. Zhruba pětina z nich měla narušenou nejenom schopnost komunikace, ale trpěla i motorickou neobratností. U sedmi procent dětí pak odborníci vypozorovali vývojovou poruchou jazyka, která později většinou přeroste v poruchu učení.

Třetina rodin už zkušenosti má

„Narůstá i počet dětí s úzkostným prožíváním,“podotýká také klinická logopedka Barbora Richtrová, která se na průzkumu podílela. Všechny vyjmenované poruchy se podle ní navíc často kombinují. Ve čtvrtině případů pak vedou k odkladu školní docházky.

Logopedové si ale všimli ještě jedné zajímavé věci: velká část problematických dětí pocházela z rodin, které už dříve zkušenosti s vývojovými vadami měly. S obtížemi se potýkal například některý z rodičů. „V případě vývoje jazyka a řeči už se dříve s potížemi setkalo 32 procent těchto rodin, poruchy učení se zase vyskytly u 36 procent rodin,“vypočítává Irena Šáchová.

To podle ní jasně dokazuje, že jsou neurovývojové poruchy pravděpodobně geneticky podmíněné. Jejich projevy navenek pak většinou umocní nějaký podnět z okolí, například stres.

Kousání a řeč spolu souvisí

Obrovského nárůstu neurovývojových vad si všimli také tuzemští lékaři. Třeba dětská neuroložka Alena Dernerová LN řekla, že ve své ordinaci řeší podobné případy skoro denně. I ona si navíc všimla určitého posunu: „Zatímco dříve se tyto problémy týkaly hlavně předčasně narozených dětí, což souviselo s nedokončeným vývojem nervových spojů, dnes se setkávám i s předškoláky narozenými v předpokládaném termínu a bez komplikací,“říká odbornice, která ordinuje v Mostu.

Nejčastěji se podle ní objevují poruchy pozornosti, problémy při artikulaci, nebo dokonce neschopnost pořádně kousat a polykat. „Všechny tyto potíže přitom spolu úzce souvisí, protože dítě bez dobré gymnastiky jazyka a vycvičených svalů z kousání ani nemohou dobře vyslovovat. Jazyk na to není připravený,“tvrdí.

Pohodlnost rodičů

Jako jednu z hlavních příčin nárůstu těchto problémů proto vidí i nedostatečnou pozornost rodičů. „Mnohokrát zjistím, že si rodiče výchovu usnadňují. Místo aby dítě začali v prvním roce navykat na tuhou stravu, dají jim sáčky s tekutou výživou. Nebo jim nabídnou křupky, které se v ústech samy rozpustí. Nechtějí se totiž s dítětem handrkovat, když přechod na tuhou stravu odmítá,“vysvětluje Alena Dernerová.

Takové děti se pak ale nenaučí pracovat s jazykem. „Mnohdy ani ve dvou letech neumějí základní slova, což je tristní. Je toho přitom opravdu hodně, nejsou to jednotky případů,“popisuje mostecká lékařka.

Podle logopedky Ireny Šáchové je proto extrémně důležité, aby s takovými dětmi co nejdříve pracovali odborníci.

„Pokud ale mluvíme o odbornících, máme na mysli klinické logopedy, kteří se po absolvování speciální pedagogiky na vysoké škole ještě dále vzdělávají, a to na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Studují tak nakonec devět let,“říká.

Děti by podle ní rozhodně neměli mít na starosti pouze takzvaní „školní logopedové“, kteří žádné celoživotní vzdělávání nepodstupují. „Problematika je totiž komplexní a vyžaduje znalosti. Školní logopedové navíc nemají – na rozdíl od těch klinických – přístup do zdravotnické dokumentace pacienta, takže se nemohou o nic opřít,“podotýká,

Pomůže klinický logoped

Pokud jde o dítě narozené předčasně, platí to podle ní dvojnásob. „U těchto miminek totiž bývá narušena koordinace sání, polykání a dýchání. Je proto třeba, aby s ním pracoval klinický logoped, který dítě za použití speciálních technik tyto dovednosti naučí,“popisuje Irena Šáchová.

Klinický logoped podle ní spolupracuje také s maminkami, kterým ukazuje, jak s dětmi dál cvičit. V kontaktu je i s dalším zdravotnickým personálem. „Tím vytvoří předpoklady pro to, aby se v budoucnu mohly rozvinout schopnosti dítěte mluvit,“vysvětluje logopedka.

Matky se ptají po aplikaci

Důležitá je ale také spolupráce samotných rodičů. Ta ovšem podle ní často chybí. Děti jsou pak zaostalé i v mnoha dalších oblastech a problémy se kumulují.

„Třeba ještě před několika lety bylo naprosto nemyslitelné, aby bylo zdravé čtyřleté dítě na plenách a mělo v denní dobu v ústech dudlíka. Dnes se ale s takovými případy v ordinacích setkáváme,“popisuje. Děti tohoto věku jsou podle ní také často zvyklé na kojení a neumí smrkat. „Rodičům zkrátka přijde jednodušší dítě odsávat vysavačem než jej smrkání naučit,“popisuje Šáchová.

Až čtvrtina rodičů je navíc podle ní překvapená, že bude dítě na logopedii docházet jen jednou za dva týdny a mezitím s ním musí pracovat rodina. „Lidé se pak ptají na nějakou online aplikaci. To, že dítě potřebuje fyzickou péči a pozornost, nechápou,“krčí rameny odbornice.