Putin: Západ chce bojovat až do posledního Ukrajince

Čínský mírový plán by mohl být základem pro urovnání konfliktu na Ukrajině, prohlásil po druhém dni jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem ruský prezident Vladimir Putin. Dosud však nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat. Západ chce dle šéfa Kremlu bojovat „až do posledního Ukrajince“. Si označil čínský postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu za nestranný. Čína se dle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat.

Peking ve svém mírovém plánu mimo jiné vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzývá ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku.

Putin a Si vydali společné prohlášení proti „všem jednostranným sankcím“vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také USA, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu.

Kritika z Berlína

Prohlášení Moskvy a Pekingu „se nezmiňuje o skutečnosti, že zažíváme útočnou válku, tedy jinak řečeno: jako by tato válka celý rok vůbec nebyla,“upozornila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která ohledně jednání vyjádřila zklamání. Čínský plán urovnání konfliktu označila za poziční dokument, v němž není pojmenovaný útočník ani oběť a který proto nemůže znamenat „skutečný příspěvek na cestě k míru“. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby řekl, že chce-li Čína hrát konstruktivní roli, má na Rusko naléhat, aby válku ukončilo.

Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a spolupráci. Čínský prezident také pozval Putina do Číny.

Vládce Kremlu svou návštěvu z Číny ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl dle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu korun) a letos by měl překročit 200 miliard.

Čínské „drobky“

„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových,“řekl Putin. Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště čím dál hojněji orientuje na Asii a Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Ruský vývoz plynu do Číny je ale stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, jež Rusko dodalo do Evropy v letech 2018–2019. Od vypuknutí války se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily 62 miliard metrů krychlových.

Zatímco Čína se snaží vystupovat jako potenciální mírotvorce, Siova návštěva též zdůraznila čím dál užší vztahy mezi Moskvou a Pekingem, uvedla agentura Reuters. A upozornila, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským bude Si Ťin-pching po návratu z Moskvy hovořit asi jen telefonicky. Zelenskyj včera uvedl, že Číně už navrhl, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války, odpovědi se prý zatím nedočkal. Základní podmínkou Ukrajiny pro mírová jednání je stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

FOTO ČTK/AP Co prozradila řeč těla. Čínský prezident Si Ťin-pching při jednání působí uvolněněji a dominantněji než jeho ruský protějšek Vladimir Putin, všimli si experti na řeč těla. Zdůraznili, že Si o zlomek vteřiny předběhl Putina s podáním ruky před zraky televizních kamer. Naznačuje to, že „i když je to on, kdo navštívil Moskvu, je to on, kdo bude mít v tomto vztahu hlavní slovo“. Když lídři seděli před novináři při zdvořilostní konverzaci a označovali se „drahý příteli“, Putin se dle expertů na řeč těla hrbil, škubal nohou, zatínal ruku v pěst a díval se do země, což může naznačovat skryté rozrušení. Si oproti tomu působil „sebejistě, dívá se na Putina jako starší bratr...“.