ČEZ více zlevní až za rok
Hlavním důvodem, proč ČEZ nemůže za stávajících podmínek domácnostem výrazně zlevnit už nyní, je liberalizovaný trh s energiemi. V Česku působí desítky dodavatelů a ti si vzájemně konkurují cenami či službami. Měli by také mít srovnatelné podmínky. To by ale nešlo, pokud by jeden dodavatel využíval skutečnosti, že disponuje například dvěma jadernými elektrárnami.
Dohra konzervativní strategie
I proto ČEZ musí vyrobenou elektřinu prodávat za tržní cenu – za kterou si ji kupuje on sám od sebe jako dodavatel domácnostem i firmám –, a zároveň ji prodává dalším obchodníkům jako je E.ON či Pražská energetika.
Nadto ČEZ praktikuje konzervativní nákupní strategii. Ta spočívá v tom, že velkou část elektřiny pro své zákazníky na letošní rok nakoupil už loni a za vysoké ceny. Právě kvůli tomu nemůže zlevňovat podobným tempem jako dodavatelé, kteří větší část elektřiny dokupují až během letoška, případně měli nakoupeno ještě za nižší ceny z roku 2021.
Dosud ČEZ nabízí nižší ceny pouze u fixovaných ceníků, které začnou platit od prvního dubna. Ty pro první rok platnosti smlouvy nabízejí cenu na úrovni vládního stropu (ten je 5000 korun bez DPH za jednu megawatthodinu elektřiny), v dalších letech ale už nabízí úsporu. Konkurenční firmy přitom nabízejí nižší ceny pod vládním stropem hned, a to i u smlouvy na dobu neurčitou.
Peníze pro akcionáře
Vysoký zisk společnosti ČEZ se propíše i do rekordní dividendy. Ta by mohla činit 117 korun na akcii, která se včera v závěru obchodování prodávala za 1048 korun. Konečnou výši dividendy musí schválit valná hromada, jde tak v podstatě o rozhodnutí ministerstva financí, které drží 70 procent akcií a hlasovacích práv.
Zajímavostí u výsledků ČEZ je fakt, že ne všechen zisk je v podstatě zaplacen českými domácnostmi a firmami. Firma vydělala 27 miliard korun na obchodování s elektřinou, plynem a emisními povolenkami a většinu z toho dosáhla na burzách západní Evropy, kde ČEZ zobchodoval násobky české roční spotřeby elektřiny i plynu. Vysoké zisky z těchto spekulací byly možné jen kvůli loňským extrémním výkyvům cen, kdy se hodnota elektřiny či plynu měnila skokově i z hodiny na hodinu. ČEZ není jedinou firmou, která na výkyvech (a růstu) evropských cen energií takto vydělala. A jde o jedno z vysvětlení, proč jsou koncové ceny energií o tolik vyšší, než za kolik elektřinu prodávaly jednotlivé elektrárny.
Zisky zůstanou vysoké
Loni prodával ČEZ jako výrobce elektřinu v průměru za 100 eur za megawatthodinu (část prodal již před válkou na Ukrajině za nižší ceny). Na letošek je průměr zatím 117 eur, na rok 2024 činí 120 eur, pro rok 2025 pak 129 eur, a co se týče roku 2026, jde při dosud nízkém předprodeji o 97 eur. Tato čísla dle analytiků znamenají, že zisky ČEZ zůstanou vysoké – byť za letošek je výrazně zkrátí válečné daně. Ty bude firma platit jak z nadměrného zisku, tak z prodejních cen elektřiny podle typů zdroje. Například pokud jaderná elektrárna prodá elektřinu na rok 2024 za včerejších 130 eur, stát si 60 eur rovnou vezme formou mimořádné daně.
Firma proto očekává, že po očištění o mimořádné vlivy letos vydělá 30 až 40 miliard korun po zdanění. Tedy necelou polovinu výsledku za rok 2022. Dalším důvodem je i to, že vedení ČEZ nevěří, že se povede zopakovat 27 miliard zisku z burzovních spekulací. Vedení zároveň předpokládá, že energokrize je už zvládnutá a ceny elektřiny budou spíše klesat.
ČEZ je také paradoxně navzdory obřímu zisku více zadlužen než v minulosti. Právě kvůli výkyvům cen na trzích musí skládat hotovost a potřebuje jí opravdu hodně. Dluhy firmy proto loni vzrostly ze 138 na 202 miliard. V extrémním případě měl ČEZ na burze v podobě záruk složeno 195 miliard.