Když práce baví, neškodí

„Pohyb ve vyšším věku by měl být hlavně bezpečný,“říká externí vyučující na 1. LF UK, nutriční terapeutka a odborná konzultantka PhDr. Tamara Starnovská. Varuje také před posuzováním kondice jedince na základě jednoho čísla.

Hovoří se o posunutí odchodu do důchodu na pozdější věk. Je to podle vás vhodné, nebo alespoň přijatelné pro většinu obyvatel ČR?

Bezesporu záleží na tom, pro jaké ročníky to bude. V návaznosti na významné změny ve fyzické náročnosti prací v posledních třiceti letech to lze akceptovat, ovšem s diferenciací pro profese, jejichž činnost je vysoce psychicky, případně i fyzicky náročná, a to zejména s ohledem na režim práce a odpovědnost. Tedy pro profese se standardním rozvržením denního režimu práce a nízkou fyzickou náročností ano.

Pro směnné provozy, zejména nepravidelně řešené to podle mě není reálné. Zátěž práce je při víceletém výkonu pro organismus výrazně škodlivější. Totéž se pochopitelně týká i činností v nepříznivých teplotních podmínkách (horko, zima, vlhko).

Koho se takové opatření podle vás dotkne nejvíce? Jsou nějaké profese nebo skupiny lidí, které to postihne především?

LN

Jak je výše uvedeno, profesí ve směnném režimu práce, při víceletém výkonu této práce. Pokud půjde o plošné opatření bez zohlednění náročnosti profesí bude část pracovníků spíše práce ve vyšším věku neschopná, tedy závislá na sociálních dávkách.

LN Na které oblasti zdraví má největší vliv dlouhodobá pracovní zátěž?

Nelze stanovit obecně. Velmi záleží na konkrétní činnosti, případně jejím střídání a také na vztahu pracovníka k práci. Pokud ho baví a zajímá, nebude působit negativně. Naopak pokud půjde i o nenáročnou činnost, která pracovníka nebude zajímat, může se tento negativní vztah podepsat i na zhoršení zdravotního stavu (optimálně povede ke změně práce). Pravidelná činnost je pozitivní v nastavení režimu, který je obecně prospěšnější než život bez pravidelného režimu.

Tak jak s přibývajícím věkem může docházet k vyšší únavnosti, je namístě volit kombinovaný výkon práce či zkrácenou pracovní dobu. Rozhodně by bylo namístě uzpůsobit pracovní prostředí a podmínky potřebám této populační skupiny (například jiné osvětlení, pracovní pomůcky a strukturu pracovního prostředí).

Jak se my sami můžeme udržovat v dobré kondici a zdravotním stavu do vysokého věku?

LN

Velkým problémem je toxické informační prostředí, v němž se současná populace, které se změna má dotknout, pohybuje. V důsledku toho je podle mého názoru stav výživy u mnohých významně horší, než by bylo potřeba. Uplatňování různých výživových směrů bez ohledu na fyziologické potřeby živočišného druhu (všežravce) a skutečné nároky konkrétního organismu vede ke stravování, ale i životnímu stylu, který s dobrou kondicí do vysokého věku není slučitelný.

Bohužel, nejde jen o ovlivnění současných dospělých, ale i dětí a mladistvých. Jednou velmi problematickou oblastí je velmi nízká kulinární gramotnost v populaci. Většinovým řešením stravování jsou varianty veřejného stravování či rychlého občerstvení, případně stravování formou dovážkové služby.

LN Jaký vliv má na udržení kondice a zdraví pohyb? Jaké cvičení je vhodné pro starší lidi?

Bezesporu zásadní. Musí to však být přiměřená a pravidelná aktivita. Základním požadavkem je bezpečnost této činnosti. Nejsou proto vhodné žádné aktivity s rizikem úrazu. Dobře v tomto kontextu vychází chůze, případně plavání (lze-li realizovat pravidelně). Vhodná cvičení jsou již mnohde dostupná, ale je dobře je nejprve konzultovat s ošetřujím praktickým lékařem (některé cvičení není vhodné při artróze, některé při vysokém krevním tlaku).

Jak je to s udržováním hmotnosti? Nakolik ovlivňuje zdraví a pracovní způsobilost? Je obtížnější zhubnout ve vyšším věku?

LN

Zdravá tělesná hmotnost je velmi individuální, bezpečná hodnota BMI je například pro starší osoby vyšší. Je známo, že nadváha, zejména pak obezita má významná zdravotní rizika z dlouhodobého hlediska. Osobně však preferuji kvalitní skladbu stravy nad hodnocením hmotnosti. Lze mít hmotnost v optimálním rámci a přitom stav výživy je nekvalitní se všemi riziky (snížená odolnost, větší nemocnost).

Nelze vytrhnout jeden údaj z celku a podle něj dělat závěry. Pokud bude stravovací režim odpovídat optimální potřebě nedojde pochopitelně ani k významnému nárůstu hmotnosti. Vždy bych tedy začínala zhodnocením stávajícího stravování a jeho rizik. Následně pak úpravou tohoto stravování a teprve po jeho „nápravě“případnou úpravou tělesné hmotnosti.

Má pracovní aktivita do vysokého věku pozitivní, nebo negativní vliv na psychiku a duševní zdraví?

LN

Pokud jde o pracovní aktivitu, která je pro daného jedince zajímavá, je bezesporu pozitivní. Pokud však je nezbytností, která je stresorem (nezbytná z existenčních důvodů), je devastující a vede k významné nemocnosti.