Čechy čeká převrat v pojištění

České zdravotnictví už navíc naráží na své limity. „Křivka výdajů na léčení strmě stoupá, jen za posledních pět let účty narostly čtyřnásobně,“řekl Ladislav Švec. Loni už se podle něj dotkly dokonce hranice půl bilionu korun.

Lepší zdraví to přitom obyvatelstvu nepřineslo. Naopak. „Čekací doby na vyšetření se protahují a věk dožití klesl,“připomíná Švec. Stále větší počet zdravotních služeb se kvůli tomu přesouvá do šedé zóny. Lékaři za ně chtějí nelegálně peníze.

„Do budoucna se přitom situace ještě zhorší. Česká populace totiž stárne, a péči lékařů tak bude potřebovat stále víc lidí. Do systému veřejného zdravotního pojištění, ze kterého se tato péče platí, ale bude naopak přispívat méně obyvatel,“upozorňuje Švec. Už na konci příští dekády bude skupina lidí v důchodovém věku až o půl milionu početnější než výdělečně činné obyvatelstvo.

Druhá složka zohlední i přístup pacienta

Česku proto podle Švece nezbývá nic jiného než hledat nové zdroje peněz. V dobrovolném zdravotním připojištění, jaké mají třeba ve Francii nebo v Rakousku, je prý přitom nenajde. Komerční připojištění totiž pokrývá pouze velmi malou část zdravotní péče – něco kolem tří až čtyř procent. „Vykazuje také jen malou pružnost,“ tvrdí Švec. Pokud by mělo jakoukoliv šanci na úspěch, už dávno by podle něj vzniklo – třeba kvůli zubařům.

„Pozornost bychom měli upnout úplně jiným směrem, a to na takzvané nominální pojištění. To už mají například v Holandsku,“uvedl Švec.

Tento typ pojištění se skládá ze dvou různých částí. První je jednotná pro všechny obyvatele a podobá se dnešnímu českému pojistnému: lidem se jednoduše strhává určité procento ze mzdy. „Druhá částka se ale může lišit. Pojišťovna si ji totiž určuje sama, a to podle svých momentálních ekonomických potřeb. Nebo i podle toho, jak se daný klient ke svému zdraví chová,“popisuje další odborník Pavel Vepřek – poradce bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera, který po nominálním pojištění také pokukoval.

Menší závislost na politicích

Výši této druhé složky podle něj pojišťovny vyhlašují vždy na konci každého roku – aby si mohli klienti rozmyslet, jestli chtějí u daného ústavu zůstat, nebo se přemístit ke konkurenci. „V Česku by se tato částka mohla pohybovat v řádech stokorun měsíčně,“domnívá se Vepřek. Platit by ji museli naprosto všichni obyvatelé starší osmnácti let, a to včetně důchodců. „Nezaměstnaným by ji hradila sociálka,“dodává Vepřek.

Pojišťovna by tím získala daleko větší samostatnost a nebyla by tolik závislá na politicích a ekonomických výkyvech. „Dnes totiž rozhodují o tom, kolik stát zaplatí za nezaměstnané, především politici,“říká Vepřek. A dodává: „Výsledkem je, že pokud se země ocitne v krizi a počet lidí bez práce vzroste, příjmy pojišťoven klesnou. Zdravotnictví pak začne strádat.“To už by podle něj s nominálním pojištěním neplatilo.

Zástupci jednotlivých zdravotních pojišťoven s ním vesměs souhlasí a návrh podporují. „Mně osobně se to moc líbí,“potvrzuje například analytik Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Tomáš Červinka.

Vznik nominálního pojištění prosazuje i šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Ovšem s jednou výhradou: „Za klíčovou podmínku takto závažných změn považujeme co nejširší politickou shodu a pečlivou precizaci celého záměru. Reformní pokusy v roce 2013 totiž jasně ukázaly, že nedostatečně podporovaná reforma může situaci naopak zhoršit,“uvedl s odkazem na nepovedené snažení exministra Leoše Hegera, kterému se dvousložkové pojištění nakonec zavést nepodařilo.

Změnu navíc musí podle odborníků doplnit i další kroky. Například přesné vymezení „nároku“pacienta – tedy toho, co ještě lidem pojišťovna zaplatí, a co už nikoliv.

„Dnes je totiž toto vymezení naprosto nefunkční. Na jednu stranu je definice nároku příliš široká, na druhou stranu se otevřeně toleruje jeho nezajištění či zajištění jen za úplatek,“přidává svůj pohled na věc i právník Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál. Pokud se toto nastavení nezmění, nominální pojištění prý může situaci naopak zhoršit. „Systém se totiž ještě víc administrativně zkomplikuje, zdraží a vytvoří další nerovnosti,“říká Dostál.

Populace stárne. Do systému veřejného zdravotního pojištění, ze kterého se péče platí, bude přispívat méně obyvatel.

Co není na seznamu, platí pacient

NERV a Kancelář zdravotního pojištění už ale avizují, že i s těmito kroky počítají. Definici nároku pacienta prý ve svém návrhu zmiňují. „O tom, jakou péči bude smět pacient bezplatně čerpat, by měl konkrétně rozhodovat praktický lékař. Jakákoliv péče poskytnutá bez jeho doporučení by byla do budoucna zpoplatněná,“přibližuje Švec.

Vzniknout by měl také „seznam doporučených postupů při léčení“. „Vše, co by bylo mimo tento seznam a co by si lékař před pojišťovnou neobhájil, by rovněž nebylo hrazené,“dodává Švec.

Ostatně jak už psaly LN v prosinci loňského roku, seznam takových „doporučených postupů“už na ministerstvu zdravotnictví vzniká. Jde o souhrn jakýchsi návodů, jak by měla léčba různých chorob v ideálním případě vypadat. Na starosti ho má Ústav zdravotnických informací a statistiky a aktuálně je hotových více než čtyřicet postupů.