Jak obnovit Ukrajinu
Znovu vybudovat svou zemi je úkol pro Ukrajince, ale Evropa jí v tom musí výrazně pomoci
Kdy a především jak válka na Ukrajině skončí, nevíme, ale pravděpodobně to bude někde mezi dvěma krajními možnostmi.
První je, že Ukrajinci vyženou Rusy ze všech okupovaných území včetně Krymu a v plném rozsahu obnoví své původní hranice. Druhou pak to, že okupanti obsadí celou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, a Ukrajina tak přijde o pětinu své rozlohy.
Přejme si a dělejme, co je v našich silách, pro to, aby se uskutečnil první scénář nebo aby se k němu Ukrajina co nejvíce přiblížila. Ať to však dopadne jakkoliv, přijde čas na obnovu této těžce zkoušené země a na potvrzení jejího směřování do Evropské unie a snad i do NATO.
Nový Marshallův plán
Znovu vybudovat svou zemi je úkol pro Ukrajince, ale my jim v tom musíme výrazně pomoci. Už jen proto, že v současnosti tamní vojáci umírají i za naši svobodu a bezpečí před ruskými expanzivními choutkami. A je třeba tuto pomoc začít promýšlet už nyní, nikoliv až nastane mír či alespoň dlouhodobé příměří.
Dobrou inspirací může být Program evropské obnovy, známý spíše jako Marshallův plán. Ten přijal americký Kongres 3. dubna 1948. Hospodářská situace byla v Evropě po druhé světové válce velmi špatná. Většina Američanů byla proti poválečné pomoci Evropanům. Měli celkem oprávněný pocit, že už udělali dost, za naši svobodu položilo život čtyři sta tisíc amerických vojáků.
Navzdory tomu generál a ministr obrany George C. Marshall společně s prezidentem Harrym S. Trumanem Plán evropské obnovy v Kongresu prosadili a uvedli v život. Bohužel se týkal jen 16 zemí západní Evropy, nikoliv střední a východní Evropy, které už byly pod vlivem Moskvy a plán musely odmítnout.
Dá se předpokládat, že obyvatelé evropských zemí se také budou zdráhat pomoci s obnovou Ukrajiny a budou si myslet, že už udělali dost. Nicméně Ukrajina bude po válce hospodářsky téměř v troskách a nejhorší by bylo ji v této situaci dlouhodobě ponechat a vystavit pocitům zoufalství a ztracených nadějí. Američané po druhé světové válce také dobře věděli,
že pokud Evropě ekonomicky nepomohou, železná opona možná nepovede od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu, ale komunistická sféra vlivu se posune dále západním směrem.
Po 75 letech máme příležitost Marshallův plán zopakovat, nyní nikoliv jako program evropské, ale ukrajinské obnovy. Hlavní roli by tentokrát měly hrát evropské země. A to včetně zemí střední a východní Evropy, protože více než 30 let pobíráme štědré dotace z EU a je načase začít pomáhat těm, kteří naši solidaritu budou naléhavě potřebovat. Je na politicích, aby překonali nedůvěru a neochotu lidí pomáhat, stejně jako se to podařilo Trumanovi a Marshallovi v USA.
Nezůstat v polovině cesty
Ukrajina má, na rozdíl od chudých rozvojových zemí, tradici podnikatelského ducha, industriálního rozvoje a má vybudovány funkční instituce a státní administrativu. Na druhou stranu bude asi velkým oříškem boj s korupcí na straně příjemců, ale i dárců pomoci. S korupcí je to jako s diamanty – je věčná. Jde o to, aby míra korupce byla co nejnižší.
USA zahrnuly do Programu evropské obnovy i hlavního nepřítele ve válce, poražené Německo. Zopakovat takovou velkorysost vůči Rusku nebude možné, protože Rusko, na rozdíl od Německa, neprojde bezpodmínečnou kapitulací a ještě dlouho bude nejspíše své zločiny popírat, případně zpochybňovat a bagatelizovat.
Paradoxně tedy prvním krokem poválečné obnovy Ukrajiny bude důkladné dozbrojení a vybudování silného obranného průmyslu, aby si Rusko uvědomilo, jak moc je každý nový pokus o expanzi bude bolet. Následovat budou další hospodářská odvětví,
obnova infrastruktury nebo masivní vzdělávací programy.
Program evropské obnovy může být dodnes inspirací v tom, že George Marshall požadoval, aby iniciativa na konkrétní kroky vzešla z Evropy, nikoliv ze Spojených států amerických. Každý stát začleněný do Marshallova plánu vypočítal své výdaje, které bude na rekonstrukci hospodářství potřebovat, a ty byly následně projednány a po případných úpravách schváleny Američany.
Jedním z velkých nebezpečí pro blízkou budoucnost je, aby Evropa nezůstala ve své pomoci Ukrajině v polovině cesty. Spojené státy americké zachránily prostřednictvím Marshallova plánu země západní Evropy poničené válkou. Tato pomoc byla poskytnuta rychle, bez průtahů. To položilo základy pro transatlantickou spolupráci i pro budoucí sjednocování Evropy.
Brzy dostaneme šanci tento akt velkorysé solidarity a spolupráce zopakovat, nyní vůči Ukrajině, budoucímu významnému členskému státu Evropské unie. A tentokrát bude Česká republika stát na správné straně železné opony.
Je na politicích, aby překonali nedůvěru a neochotu lidí pomáhat, jak se podařilo Trumanovi a Marshallovi v USA