Dotace vězeňský systém v USA nespasí

Vězni ve Spojených státech amerických ztrácejí řadu občanských práv, z nichž snad nejvýraznější je ztráta práva volebního

Když před časem prezident Joe Biden prosadil velký projekt finanční pomoci ARPA (American Rescue Plan – Americký záchranný plán), který měl pomoci americkým podnikatelům a jednotlivým státům Unie bojovat s následky koronavirové pandemie, regionální vlády se chopily příležitosti využít peníze na různé, někdy rozporuplné projekty.

Kuriózní je například dotace 12,5 milionu dolarů z programu Destination Iowa, což je stamilionový grantový program na projekty, jež mají zviditelnit stát Iowa a podpořit cestovní ruch. Guvernérka Kim Reynoldsová vytvořila tento program z prostředků ARPA, z čehož Iowa získala až 4,5 miliardy dolarů.

Zmíněná dotace na 12,5 milionu dolarů padla na obnovu a rozšíření baseballového hřiště „Field of Dreams“, známého zejména ze stejnojmenného filmu z roku 1989 s Kevinem Costnerem v hlavní roli. Český čtenář se nad touto investicí může pozastavit jako nad místní anekdotou. Otázkou ale je, jak vnímat další investice, které jsou z fondů ARPA financovány.

V celé zemi se totiž finance z plánu ARPA, ale také z dřívějšího projektu CARES (The Coronavirus Aid, Relief, and Economic Security Act – zákon o podpoře, pomoci a hospodářské bezpečnosti v souvislosti s koronavirem) využily v nejméně 20 okresech v 18 státech na budování nové vězeňské infrastruktury. Například ve státě Alabama rozhodli zákonodárci v rámci řešení přelidnění místních věznic o výstavbě nového komplexu ve výši 1,3 miliardy dolarů, přičemž 400 milionů bude dotováno z prostředků ARPA, což činí téměř 20 procent federálních finančních prostředků na pomoc Alabamě při koronavirové pandemii.

Spíše bezpečnost společnosti

Místo stavby nových věznic by se však USA měly zamyslet nad systémem, který vytvořily pro bezpečnost své společnosti. Nedávno byl Lamar Johnson, afroamerický obyvatel St. Louis, osvobozen po 28 letech protiprávného odnětí svobody za vraždu, již nespáchal.

Dnes 50letý muž byl odsouzen za vraždu z roku 1994, nikdy neviděl vyrůstat své děti a nejlepší léta strávil za mřížemi s nálepkou vraha. Až po vleklých potížích vzhledem k omezením zákonů ve státě Missouri bylo Lamarovi umožněno soudní stání, v jehož rámci byly předneseny nové důkazy, které vedly k osvobození obviněného. Lamarův příběh je emotivní, je však pouze špičkou ledovce, jenž symbolizuje problémy amerického justičního a vězeňského systému.

Vězni ve Spojených státech amerických ztrácejí řadu občanských práv, z nichž snad nejvýraznější je ztráta práva volebního. Přestože jsou právoplatně zapsáni jako obyvatelé komunity, v jejichž hranicích se věznice nachází, nemají nárok na rozhodování v lokálních, státních ani federálních volbách.

Velký problém představuje také osud zatčených Američanů ze sociálně slabých komunit. Zatímco lidé ze střední třídy nemají problém zaplatit vysoké kauce s cílem „vykoupit“se z vězení, tisíce chudých Američanů, kteří nemají na kauci, zůstávají za mřížemi a často jen proto, že neměli dost peněz na zaplacení přejezdu na červenou. Pojem svoboda najednou získává zcela jinou příchuť…