Sežer to a zhubni!
První představené léky na hubnutí vedly jen ke skromnému úbytku hmotnosti a měly závažné vedlejší účinky, zejména na srdce. Postupně se ovšem dařilo cílit přesněji, a to nejen na leptin. Jako slibný se ukázal výzkum hormonu GLP-1, který byl popsán podrobně už v 80. letech 20. století, ale jeho role v regulaci hmotnosti nebyla plně rozpoznána.
V prvním desetiletí 21. století pak vnikly přípravky, jež měly napodobovat vliv GLP-1 a pomáhat při léčbě cukrovky 2. typu. Při vyhodnocování výsledků si ovšem odborníci všimli, že účastníci také zhubli. Hormon totiž účinkuje i na receptory v mozku, které řídí chuť k jídlu, a na receptory ve střevech, které zpomalují trávení. Farmakologické společnosti proto začaly ověřovat účinky těchto látek při redukci hmotnosti. V polovině roku 2010 byl jeden z těchto léků, Liraglutid, schopen vyvolat úbytek tělesné hmotnosti v průměru asi o osm procent (kontrolní skupina, jež dostávala placebo, zhubla ve stejné studii asi o tři procenta).
Ale to byl teprve začátek. Zásadní skok přišel začátkem roku 2021, kdy se objevily výsledky klinické studie Semaglutidu, nového léku se stejným účinkem jako Liraglutid. Pacienti ve studii dostávali jednou týdně injekce semaglutidu a po 16 měsících léčby a úpravách životního stylu v průměru přišli o 14,9 procenta své původní váhy. Ti, kdo dostávali placebo, ale zároveň dodržovali stejný režim změny stravování a míry pohybu, zhubli v průměru o 2,4 procenta. Americká agentura FDA tak v roce 2021 schválila semaglutid jako lék na hubnutí obézních dospělých. Bylo to čtyři roky poté, co byl schválen proti cukrovce.
Na podzim 2022 se objevila data ze zkoušek stejného léku u obézních teenagerů, tedy skupiny, se kterou si lékaři velmi často nevědí rady. Po 16 měsících týdenních injekcí a mírné úpravě životního stylu třetina účastníků ztratila více než 20 procent své hmotnosti.
Slibná budoucnost
Na některých trzích, třeba v USA, je už nyní k dispozici další lék, který je podle některých výsledků ještě účinnější: Tirzepatid. Také začínal jako přípravek pro léčbu cukrovky 2. typu, ovšem v klinické studii účinku proti cukrovce se ukázalo, že nejvyšší podávaná dávka vedla ke ztrátě 21 procent tělesné hmotnosti. A co víc, v různých fázích vývoje jsou další látky, které jsou buď podobné účinné, nebo by mohly být ještě účinnější. Jeden z nich kombinuje „trojí účinek“a napodobuje působení GLP-1, GIP a hormonu glukagonu, který rovněž stimuluje sekreci inzulínu. Jde o přípravek se zatím nejsilnějším potvrzeným účinkem vůbec: účastníci na nejvyšší podávané dávce léku během jedenácti měsíců léčby zhubli v průměru o 24,2 procenta.
Další důležitou novinkou by mohl být orforglipron. Jeho molekula je jednodušší než u jiných preparátů, a měl by se tedy dát snadno vyrobit a podávat v pilulce. Cena léku zatím nebyla stanovena, ale zdá se velmi pravděpodobné, že bude výrazně levnější než stávající léky na regulaci tělesné hmotnosti.
Nápodobu přirozeně se vyskytujících molekul, které regulují chuť k jídlu, vyvinula i skupina Lenky Maletínské z pražského Ústavu organické chemie a biochemie. Ten licenci prodal společnosti Novo Nordisk. Že to pro ústav bude znamenat tak zajímavý zdroj příjmů jako antivirotika Antonína Holého, jež do kasy pražského ústavu přinášela jednu až dvě miliardy korun ročně, vzhledem k silné konkurenci není jisté. Ale možný trh je obrovský. Nejen proto, že počet obézních lidí se za posledních 40 let ztrojnásobil v důsledku toho, jak svět bohatne a potraviny se dále mění. Druhou velkou obchodní výhodou nových léků je i mechanismus jejich účinku.
„Léky v podstatě napodobují přirozené mechanismy pro kontrolu váhy a při užívání je posilují a pomáhají vrátit na historicky normální hodnoty,“říká Eva Müllerová. Což mimo jiné znamená, že jakmile pacient léky jednou vysadí, váha se vrátí na původní úroveň. Řada lidí tak bude nejspíše léky používat dlouhodobě, celá desetiletí.
Tloušťka stojí miliardy
Náklady na masivní rozšíření léčby by byly v současné chvíli ohromné. Česká cena léku ještě nebyla určena (výrobce o její určení ani nepožádal), cena v USA se pohybuje přes 1000 dolarů za měsíc, tedy přes 22 tisíc korun. Evropské ceny bývají o polovinu nižší, i tak ale půjde o tisíce korun měsíčně. Obézních jsou zhruba dva miliony Čechů. Kdybychom tedy chtěli nechat Česko zhubnout s využitím nových léků, stálo by to desítky miliard korun měsíčně. Ale i přes vysokou cenu jsou možné úspory nákladů velmi zajímavé, říká ekonom Tomáš Doležel z Institutu pro zdravotní ekonomiku: „Náklady na obezitu jsou totiž už teď obrovské – přes 30 miliard korun jen ve zdravotnictví a 100 miliard v nepřímých nákladech.“A existují výhledy, že v roce 2030 by obezita mohla státy jako Česko připravit o celá tři procenta růstu HDP.
České zdravotnictví přistupuje k nové generaci léků zdráhavě. Zaprvé proto, že na trhu prostě nejsou; výrobci při současném nedostatku upřednostňují lukrativní trhy s vyšší cenou. A zadruhé proto, že zatím není úplně jasný plán, co dělat, až přípravky budou k dispozici. Jednání se v tomto směru teprve začínají vést. Podle Tomáš Doležala to není až tak překvapivé: „V Česku nedbáme na prevenci a málo uvažujeme dopředu.“Ale jak upozorňuje, nečinnost je v současné situaci také rozhodnutí: „Říkáme, že takhle je to vlastně v pořádku, že nám nevadí platit za komplikace, které obezita způsobuje a bude působit do budoucna...“
Náklady na obezitu jsou vysoké: přes 30 miliard korun jen ve zdravotnictví a 100 miliard v nepřímých nákladech. Brzy by obezita mohla Česko připravit o tři procenta HDP.