„Turisté nám berou bydlení i práci“
V centru islandské metropole Reykjavík to i přes příchod zimy žije. Ve starém centru města se turisté v teplých bundách fotí na každém rohu a turistické autobusy míří k neobyčejným přírodním lokalitám, jež každoročně na tento řídce osídlený sopečný ostrov přilákají miliony návštěvníků. Rozvoj turistického ruchu zemi pomáhá, přináší však také problémy, upozornila agentura Bloomberg.
Po propadu v době pandemie nemoci covid-19 loni Island navštívilo odhadem 2,2 milionu turistů. Do roku 2026 by jejich počet měl stoupnout na 2,5 milionu. Hlavní město získalo nové hotely a restaurace, drobným výrobcům pleteného zboží a řemeslníkům se daří a ulice jsou o poznání rušnější než před deseti lety.
Čím více turistů přijíždí, tím více pracovníků je potřeba. Počet obyvatel země se v roce 2022 zvýšil o tři procenta, což byl rekordní nárůst. Zájem turistů nedávno vyvolala i seizmická aktivita blízko metropole, protože sopečná turistika, která za klidnějších okolností může zahrnovat i výlety do aktivních oblastí, je stále populárnější.
To vše je dobrá zpráva pro ekonomiku, jež se na cestovní ruch zaměřila po neslavném kolapsu bankovního sektoru v zemi v roce 2008. Zároveň ale představuje problém pro zhruba 400 tisíc Islanďanů, kteří se potýkají s dopady rozhodnutí země zaměřit se převážně právě na turistiku.
Všude jen Airbnb
Daleko od davů lidí v hlavním městě si 31letý Islanďan Jón Ferdínand Estherarson vybaluje věci v bytě, který se jemu a jeho ženě po čtyřech měsících stresujícího hledání konečně podařilo získat. Podobně jako mnoho jiných je i tento mladý pár závislý na napjatém trhu s nájmy, jehož nabídka se stále častěji mění na krátkodobé pronájmy. „Připadá mi, že každé druhé místo je Airbnb,“stěžuje si.
Na Islandu, který je o něco větší než Irsko, se nabídka dlouhodobého bydlení snižuje. Podle studie společnosti AirDNA je v hlavním městě téměř osm procent veškerého rezidenčního bydlení nabízeno k pronájmu prostřednictvím služby Airbnb a počet licencí na ubytování v bytě nebo domě loni meziročně vzrostl o 70 procent. Podle studie z roku 2019 tvoří nejméně polovinu všech bytů v některých centrálních čtvrtích turistické pronájmy a až dvě třetiny domů na Airbnb byly dříve určené
pro dlouhodobé pronájmy. Změna pronájmů na nabídku přes Airbnb může být sice výnosná, docent Islandské univerzity Már Mixa však upozorňuje, že tyto nájmy nejsou odpovídajícím způsoben zdaněny a chybí pobídky k výstavbě budov nesouvisejících s cestovním ruchem. Vláda kvůli tomu loni představila svoji první politiku bydlení a zavázala se postavit v příštích pěti letech 4000 bytů ročně. Cíl se jí však nedaří plnit a novou výstavbu mezitím dramaticky omezil konec levných peněz.
Prudký růst cestovního ruchu začal v roce 2009 po hospodářském kolapsu, který způsobil propad místní měny. Kdysi drahý ostrov byl najednou pro návštěvníky cenově dostupný. Turisty začaly lákat i vládou organizované marketingové kampaně a nabídky aerolinek Iceland Air. Pak přišel rok 2010 a výbuch sopky Eyjafjallajökull,
který na několik týdnů zastavil leteckou dopravu v Evropě. Island se tak dostal do centra světového zpravodajství a poté, co se situace uklidnila, začali turisté proudit do země.
O desetiletí později navštěvuje některá z nejoblíbenějších míst téměř 6000 návštěvníků denně. To vyvolává i otázky, jak nejlépe zachovat nedotčenou přírodu.
Jedním z problémů, které vláda musí řešit, je diverzifikace trhu práce. Ze zhruba 200 tisíc lidí, kteří nyní na Islandu pracují, je jich asi 35 tisíc zaměstnáno v cestovním ruchu. S tím má zkušenosti i Estherarson. Přestože má magisterský titul z oboru historie, má problém najít práci. Po deseti letech ho práce v pohostinství přestala bavit, jiné příležitosti pro sebe ani svou ženu ale na Islandu nevidí. „Naším snem je odjet do zahraničí,“říká.