Protipól Západu posiluje
Se netají ambicí konkurovat „starému“Západu. Brousí si zuby i na dolar. Čína a Indie nabízejí silnou populaci. A noví členové rychlý rozvoj. Jaké jsou vyhlídky nyní už desetičlenné skupiny?
Staví se do pozice jakéhosi protipólu západních mocností v čele se Spojenými státy. Původně začínaly jako skupina čtyř zemí, ale nyní jich je deset. Především díky Indii a Číně představují téměř polovinu světové populace. A společnými silami chtějí vytvořit silný globální blok, který by nakonec mohl vytlačit dolar jako hlavní světovou měnu.
Skupina zemí BRICS získává ve světové ekonomice stále významnější postavení. To se ještě posílilo poté, co se k ní na konci minulého roku připojilo pět nových zemí – Egypt, Etiopie, Írán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Deset zemí BRICS teď vytváří více než čtvrtinu světového hrubého domácího produktu. Mocné uskupení budí dotazy, na které přinášíme odpovědi.
1. Odkdy BRICS buduje svou značku?
Pojem BRIC poprvé použil Jim O’Neill, bývalý šéf Goldman Sachs Asset Management, ve své studii z roku 2001. Jednalo se o publikaci věnovanou budoucím investičním strategiím zaměřeným na Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. Od té doby se tato zkratka postupně vžila v médiích a odborných publikacích. Časem se zalíbila i samotným členům skupiny, kteří v ní viděli možnost vymezit se proti Západu. Začali proto pracovat na institucionalizaci skupiny. První setkání jejich zástupců na úrovni ministrů zahraničí se uskutečnilo v září 2006 na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku. A o tři roky později se v ruském Jekatěrinburgu uskutečnil první formální summit za účasti vedoucích představitelů všech čtyř zemí. V prosinci 2010 se ke skupině připojila Jihoafrická republika, čímž se rozšířila na pět
členů a do zkratky přibylo páté písmeno „S“jako Jihoafrická republika (South Africa). V srpnu loňského roku obdrželo pozvánku dalších šest zemí. Argentina ji však na poslední chvíli odmítla.
2. Jaký je podíl této skupiny na světové populaci?
Většina zemí BRICS, s výjimkou Spojených arabských emirátů (téměř deset milionů obyvatel), má populaci desítky až stovky milionů. Jednoznačně dominují Indie a Čína – každá s více než 1,4 miliardy obyvatel. Právě ony mají hlavní podíl na tom, že BRICS s více než 3,5 miliardy obyvatel tvoří více než 45 procent světové populace. Demografické prognózy dávají této skupině velkou perspektivu do budoucna.
Zatímco země západní polokoule včetně Slovenska se v příštích desetiletích nevyhnou obtížnému boji s poklesem počtu obyvatel, země BRICS čeká přesně opačný vývoj – snad s výjimkou Brazílie a Ruska, ale možná také Číny, která se dlouhodobě snaží porodnost řídit. Například v Etiopii se však do konce století očekává nárůst počtu obyvatel z více než 120 milionů na 323 milionů, což ji posune ze současného 12. místa na sedmou nejlidnatější zemi světa. Podobně na tom bude
i Egypt, jehož populace vzroste ze 110 milionů na 205 milionů v roce 2100. Ze současné 14. pozice poskočí o čtyři místa a uzavře první desítku. V praxi to bude znamenat mladou populaci v produktivním věku – na rozdíl od stárnoucího Západu.
Populační exploze se přitom týká především Afriky. Naopak se očekává, že Brazílie klesne ze současného šestého místa na jedenácté (z 212 na 185 milionů lidí).
3. Čeká členy skupiny další významný růst?
Hospodářský rozvoj ve většině rozvíjejících se zemí by měl být doprovázen rychle sílící střední třídou a zvyšující se životní úrovní. Deset zemí BRICS má již nyní celkový hrubý domácí produkt ve výši 38,5 bilionu dolarů, což představuje zhruba 28 procent světové ekonomiky. A očekává se, že tento podíl dále poroste.
„Naše prognózy do roku 2027 naznačují, že průměrný hospodářský růst zemí BRICS bude výrazně nad celosvětovým průměrem,“uvedla ve své studii analytická společnost Focus Economics. Pokud bychom celková čísla skupiny rozdělili na menší části, jasně jí dominuje Čína s HDP téměř 18 bilionů dolarů. Ostatní země tvoří jen zlomek – Indie necelých
3,4 bilionu dolarů a Rusko, Brazílie nebo Saúdská Arábie kolem dvou bilionů. Očekává se, že ekonomiky většiny těchto zemí budou v příštích desetiletích posilovat. Důvodem jsou mimo jiné investice do segmentů s vysokou přidanou hodnotou. To platí zejména pro země jako Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, které jsou stále závislé na vývozu nerostných surovin, zejména ropy. Země BRICS se podílejí na světové produkci ropy přibližně 44 procenty. Emiráty však již nyní investují obrovské částky do rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Dalším odvětvím, které chtějí rozvíjet, jsou informační technologie.
Dubaj nebo Abú Zabí, stejně jako Saúdská Arábie, lákají mnoho začínajících podniků z celého světa a budují chytrá města.
4. Nahradí Putin výpadky způsobené sankcemi?
O deseti členech skupina BRICS rozhodně nechce zůstat. Tvrdí, že jejím cílem je přispět k budování multipolárního světa s důrazem na globální jih. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova projevilo zájem o spolupráci s BRICS až 30 zemí, především z Asie, Afriky a Jižní Ameriky. „Připravujeme řadu akcí, kterých se naši partneři zúčastní. Půjde především o nejbližší sousedy a spojence v rámci postsovětských organizací,“řekl na sklonku roku 2023 šéf moskevské diplomacie ruské tiskové agentuře TASS.
Moskva věří, že nabídkou ekonomické spolupráce rozvojovým zemím se jí podaří překlenout izolaci, v níž se ocitla po zahájení rozsáhlé vojenské invaze na Ukrajinu. Přestože Západ kvůli válce uvalil na Rusko sankce, zejména země třetího světa s režimem prezidenta Vladimira Putina nadále rozvíjejí obchodní a politické vztahy. Ten si je dobře vědom toho, že právě rozvíjející se ekonomiky mu mohou pomoci po výpadku vývozu a dovozu ze Západu.
5. Jak se BRICS zbavuje závislosti na Západu?
Se záměrem zbavit se závislosti na organizacích, v nichž hrají hlavní roli USA nebo Evropská unie, vytváří BRICS paralelní instituce. Od července 2015 funguje Nová rozvojová banka, která poskytuje pomoc soukromému i veřejnému sektoru v zemích třetího světa. Ta má podobu půjček, různých záruk nebo jiných finančních nástrojů. Kromě plnoprávných členů BRICS banka sdružuje země jako Bangladéš nebo Uruguay. Do konce roku 2022 poskytla pomoc v hodnotě 32 miliardy dolarů například na výstavbu mostů, železnic, silniční infrastruktury nebo vodohospodářských projektů.
Často diskutovaným tématem je také ústup od používání dolaru jako globální měny. Týká se to zejména obchodu v energetice. Hlavně z Brazílie a Ruska se ozývají hlasy volající po vytvoření samostatné měny BRICS, aby se omezila dominance amerického dolaru. Odborníci to však nepovažují za příliš reálné. „Pro země skupiny by to bylo nepraktické, protože jejich ekonomiky jsou velmi odlišné. Ale mohou v budoucnu uvažovat o tom, že by při mezinárodních obchodních platbách používaly nějakou jinou měnu, možná některou z kryptoměn,“citovala BBC profesora Padraiga Carmodyho, odborníka na rozvojovou geografii z Trinity College v irském Dublinu.