Stát ořízl příspěvek na bydlení
Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta tvrdí, že změny dopadnou na necelou pětinu příjemců této dávky, ostatní by ji měli dostávat beze změny.
Nejnovější data ministerstva ukazují, že v listopadu stát vyplatil 215 288 příspěvků na bydlení v celkové hodnotě 1,3 miliardy korun. Vyplývá z toho, že o příspěvek by úplně přišlo přes 1500 příjemců, dalším téměř 40 tisícům by se dávka snížila. Listopad byl ale za posledních 12 měsíců jedním z „nejslabších“měsíců. Pomyslný rekord padl v září, kdy na 272 390 dávek šlo dohromady 1,7 miliardy korun.
Snížení normativů může podle Klusáčka z iniciativy Za bydlení vést k tomu, že chudí půjdou do ještě menších bytů, do nižšího standardu. „Musíme si uvědomit, že v Česku nemáme dostupné sociální bydlení s nižšími nájmy. Zanedbávalo se to 30 let. A pokud nechceme, aby se stávalo, že lidé po zaplacení nákladů na bydlení nemají na život, musíme ty peníze do dávek vložit – dokud se nevyřeší otázka sociálního bydlení. Přestože to politicky nevypadá dobře,“zdůraznil Klusáček.
Pomůže doplatek na bydlení
V případě, že změna zasáhne nejzranitelnější příjemce, ministerstvo jim doporučuje využít jiné možnosti pomoci v těžké životní situaci – například doplatek na bydlení. „Lidé, kteří pomoc opravdu potřebují, o ni nepřijdou,“přislíbil mluvčí Augusta. Pro žadatele to ale znamená další byrokracii. Doplatek na bydlení totiž – na rozdíl od příspěvku na bydlení – patří mezi dávky v hmotné nouzi, je tedy určen pro ty nejchudší. Úřad práce pak zjišťuje nejen příjmovou, ale také sociální a majetkovou situaci žadatele a osob společně posuzovaných (členů domácnosti). Posuzuje se i to, zda si žadatel nemůže příjem zvýšit vlastním přičiněním.
Jak je čerpán příspěvek na bydlení
Úpravy normativů by se naopak příliš neměly dotknout vysokopříjmových OSVČ využívajících paušální daň. U nich se do příjmů započítává 55 procent z průměrné měsíční mzdy v Česku – bez ohledu na to, kolik skutečně vydělají, takže na příspěvek mohou snadno dosáhnout. Podmínkou je, aby jejich roční příjem byl pod dva miliony korun. „Toto není problém dávkového systému, ale nevhodně nastavených výdajových paušálů u OSVČ. I u vysokopříjmových OSVČ s velmi nízkými reálnými náklady se skrze výdajový paušál pracuje s fikcí, že jim 60 procent příjmů spolknou výdaje, ale reálně u nich výdaje činí do 20 procent,“řekl Klusáček.
Experti se shodují, že problémem příspěvku na bydlení je to, že si o něj žádá jen zhruba třetina domácností, které na něj mají nárok. Potvrzuje to i sociolog a ředitel výzkumu analytické agentury STEM Jaromír Mazák. „Nejsme si úplně jistí, proč to tak je. Mluví se třeba o administrativních překážkách – a nevidím žádné signály, že by mělo dojít ke zjednodušení systému. A že by někdo z politické reprezentace mluvil o tom, že je problém, že na dávky má nárok více lidí, než kolik je pobírá, to se také úplně neděje,“uvedl pro LN.
Další – a výraznější – změny čekají příspěvek na bydlení od začátku příštího roku. Reforma sociálních dávek má přinést sloučení příspěvku s doplatkem na bydlení, dávkou na živobytí a přídavkem na dítě. V jedné multidávce se tak spojí dvě dávky státní sociální podpory a dvě dávky hmotné nouze. Docházet bude k majetkovému testování žadatelů. Zjišťovat by se mělo, zda příjemce vlastní auto či nějakou další nemovitost, než na jakou žádá o příspěvek. Uvažuje se i o tom, že by se kontrolovaly úspory. Zatím ale není jasné, kolik peněz by mohl žadatel mít naspořeno, aby o dávku nepřišel.
Experti se shodují, že problémem příspěvku na bydlení je fakt, že si o něj žádá jen zhruba třetina domácností, jež na něj mají nárok