„Odvol za bábu“
Korespondenční volby pro Čechy v zahraničí jsou etický i ústavní problém
Fialova pětikoaliční vláda ve středu 3. ledna na svém prvním jednání v novém roce schválila mj. návrh koaličních poslanců v čele s předsedou STAN Vítem Rakušanem na zavedení korespondenční volby pro české občany pobývající v zahraničí. Je to dobře? Zde jsou moje argumenty proti.
Narušení ústavních principů
Velký etický problém je nepochybně v tomto – jestliže zde někdo dlouhodobě nežije a neplatí mj. daně, zdravotní a sociální pojištění, proč by měl rozhodovat o životě jiných lidí, kteří nesou dopady jeho volby? Zastánci korespondenční volby na to rádi odpovídají, že daně neplatí ani studenti, důchodci, ženy na mateřské nebo bezdomovci žijící v Česku.
Za prvé, každý, kdo žije v naší republice, zde povinně platí daně, i když zrovna nepracuje nebo nepodniká, tak přece platí daně nepřímé – DPH a spotřební daň. Nicméně i kdyby je teoreticky neplatili, tak pro jejich aktivní i pasivní volební právo mluví fakt, že zde žijí, takže na ně přímo dopadají následky jejich volby.
Vsuvka – stále častější atak na starobní důchodce, že neplatí daně, je neuctivý a hloupý, mnozí z nich platili čtyřicet a více let daň z příjmu, navíc nadále platí daně nepřímé. Ano, i tehdy, když si senior/ka nakoupí v akci v supermarketu, tak odvede DPH a někdy i daň spotřební, když pořídí pivo nebo výjimečně i becherovku k rodinnému nedělnímu obědu.
Dalším neduhem korespondenční volby je nepřímé narušení ústavního principu, že volba v Česku musí být osobní, za druhé má být zaručena tajnost hlasování.
V relevantním ohrožení je i princip, že volba každého, včetně osob hlasujících ze zahraničí, má být svobodná. Je jasné, že pokud se česko-zahraniční volič má dostavit na ambasádu a tam za dohledu příslušné komise musí jít řádně sám osobně za plentu, tak volba má úplně jinou bezpečnostní kvalitu. Kde máme záruku, že za Čecha žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo čertvíkdo? Pomáháme kupčení s hlasy Korespondenční volba také nahrává tzv. kupčení s hlasy, které bylo dříve odsouzeno v judikatuře našeho Ústavního soudu. A to zcela po právu, z ústavy jasně plyne rovnost hlasů, a když si někdo nakoupí další hlasy, tak má zákonitě a samozřejmě naprosto nespravedlivě vyšší podíl na moci než volič postupující korektně a disponující jen svým jediným hlasem.
Pamatujete na akci „Přemluv bábu“? Tak možná bude rovnou upgradována na pokročilejší model – „Odvol za bábu“. Anebo naopak aktivní dědeček sebere mladým lístky a jako stařešina rodu „správně“korespondenčně odvolí do toho českého parlamentu. Protože mladí stejně nemají čas pořádně sledovat, co se děje v jejich staré vlasti, kam jezdí jednou ročně o prázdninách.
Diskriminace
Dalším neopomenutelným oříškem je zde diskriminace. Jak to, že čeští občané, kteří žijí „doma“, tedy na území České republiky, korespondenční volbu nebudou moci využít, a voliči v cizině ano? Nebo nám snad Fiala s Rakušanem chtějí tvrdit, že na voliče žijící v Česku musí být větší přísnost a silnější dohled než nad občany žijícími v zahraničí? Chtějí nám snad pánové ze Strakovky nakukat, že v zahraničí žijí poctivější Češi než v samotném Česku? Nevím jak vás, ale mne tohle velice uráží. Žiji a platím zde řádně a včas daně a Fialova vláda mi nevěří, že zvládnu korespondenční volbu? Nedůstojné.
Je jen otázkou času, kdy někdo tuto perfidní diskriminaci zažaluje.
Nejen pro výše zmíněné argumenty je nutné k případnému zavedení korespondenční volby přistupovat velice, ale velice obezřetně a nemělo by se na ni zbrkle spěchat.
Kéž by se tak srdnatě naše pravicová (resp. pravo-středová) vláda postavila i k řešení jiných, palčivějších problémů, které trápí české a moravské obyvatelstvo, nicméně to je již námět na jinou glosu.