Nejde o to žáky přistihnout
Otázkou, jak nasměrovat žáky k rozumnému využívání umělé inteligence, se dnes zabývají školy všude na světě. Na stránkách Euronews.com se uvádí příklad dánské gymnaziální angličtinářky Mette Pedersenové, které neuniklo, že její žáci začali při vypracovávání domácích úkolů používat ChatGPT, a převezla je zajímavým zadáním. Dostali za úkol rozebrat povídku vlastními silami, pak použít k témuž umělou inteligenci a obě verze porovnat. Je velkým nedorozuměním myslet si, že úkolem školy je přistihnout žáky při opisování, řekla v rozhovoru. Hlavním úkolem školy přece je děti rozvíjet. V Dánsku prý jsou školy hodně kreativní.
Na střední školy nastupuje víc žáků, než ukončí základní školu. Upozornili na to odborníci v rámci projektu s dlouhým názvem Datově-analytická podpora pro hodnocení a řízení vzdělávací soustavy. Měli ovšem k dispozici jen kompletní, nikoli tedy nejčerstvější data. Podle nich ukončilo ve školním roce 2021/2022 základní školu zhruba 101 000 žáků. Ve školním roce 2022/23 nastoupilo do středních škol téměř 120 000 lidí. Důvodem rozdílu je údajně příchod dětí ze zahraničí a návrat lidí z pracovního trhu ke středoškolskému vzdělání. Počet dětí, které ukončily základní školu ve školním roce 2022/23, meziročně vzrostl asi o 9000, celkem to bylo asi 110 600 žáků. Kolik přesně nastoupilo do 1300 středních škol (z nichž 300 je soukromých a necelých 50 církevních), se teprve počítá. V diskusi k problematice ale padlo ještě pár dalších čísel, která není nezajímavé citovat, například že čtyři procenta dětí po dokončení základního vzdělání nepokračují na střední školu, asi sedm procent na střední školu sice nastoupí, ale nedokončí ji a dalších 22 procent střední školu dokončí, ale je po jejím absolvování nespokojeno s volbou oboru. Odborníci taky konstatovali, že podle jejich průzkumu by například v Praze a Středočeském kraji 85 % žáků základních škol chtělo získat maturitu. A doporučení? Celkem nepřekvapivé. Zvýšit nabídku všeobecně vzdělávacích programů, jako jsou gymnázia a lycea. Dodejme, že vláda těsně před Vánoci schválila strategický dokument ministerstva školství: dlouhodobý záměr úřadu na roky 2023–2027. Jedním z hlavních cílů je změna oborové struktury středních škol a posílení všeobecného vzdělávání.
Vysoké školy zbrojí na minulé bitvy. Univerzita Pardubice hlásí, že zřídí pozici univerzitního ombudsmana. Není zdaleka první. Fakulty po celé ČR už nějakou dobu hlídají, jestli se ve škole nevyskytují projevy šikany, diskriminace, bossingu, sexuálního obtěžování, nebo jestli jsou důležité pozice dostatečně obsazovány ženami. Jenže to všechno vypadá nicotně proti nebezpečí bezpečnostního rázu. Co bychom dnes dali za to, kdyby se na Filozofické fakultě UK musely řešit jen genderové problémy! (Jen tak mimochodem, když se začnete blíž zajímat o to, jak často se studenti či učitelé na ombudsmany obracejí, zjistíte, že podněty skoro žádné nejsou.)