Pellegrini poodhalil oponu
V souboji o prezidentský úřad na Slovensku je předseda parlamentu favoritem.
Na Slovensku už je sice jasno, že první kolo letošních prezidentských voleb proběhne v sobotu 23. března a případné druhé 6. dubna.
Seznam kandidátů na nejvyšší úřad v zemi ale zůstává otevřený. I když oficiálně se už čeká pouze na jedno jméno: předsedy Národní rady Petra Pellegriniho. To se zdá být formalitou. Už ve chvíli, kdy současný šéf parlamentu a lídr strany Hlas-sociálna demokracia oznamoval termín voleb, současně sdělil, že i on sám se chystá kandidovat. Oficiálně to chce zveřejnit až 19. ledna ve své domovské Banské Bystrici.
Právě Pellegrini je považovaný za favorita prezidentského hlasování. Do očekávaného druhého kola by spolu s ním pravděpodobně ještě postoupil bývalý diplomat a ministr zahraničních věcí Ivan Korčok. Ten ohlásil kandidaturu loni v létě a má podle svých slov k dispozici již víc než 15 tisíc podpisů, které jsou zapotřebí.
Podle šetření agentury Sanep pro zpravodajskou televizi TA3 ze závěru loňského roku, by měl nad ním Pellegrini navrch už v prvním kole, které by vyhrál s necelými 44 procenty, v druhém by pak mohl získat podporu až 58 procent voličů. Ještě jako člen strany Smer-sociálna demokracia zastával Pellegrini v minulých letech řadu veřejných úřadů. Byl ministrem školství, pro investice, šéfem parlamentu a v období 2018 až 2020 premiérem.
Korčok, jenž byl jako diplomat mimo jiné velvyslancem při NATO a ve Spojených státech, vedl slovenskou diplomacii v letech 2020 až 2022 ve vládách Igora Matoviče a Eduarda Hegera.
Tehdy ho jako nestraníka nominovala pravicově liberální strana Sloboda a solidarita (SaS). Během svého mandátu zastával výrazně prozápadní postoje, což se projevovalo zejména během debaty o obranné dohodě se Spojenými státy.
Pellegrini by rád získal podporu celé vládní koalice, což by pro něj bylo důležité hlavně v případném druhém kole. Od premiéra Roberta Fica a jeho strany Smer-sociálna demokracia ji s největší pravděpodobností dostane.
Problém pro Pellegriniho by ovšem mohl vyvstat v případě posledního vládního subjektu Slovenské národní strany (SNS). Její šéf Andrej Danko před několika dny naznačil vlastní prezidentskou kandidaturu a oznámil, že už má pohromadě deset tisíc podpisů. Prý ale ještě není rozhodnutý, zda by do souboje o nejvyšší úřad v zemi skutečně šel.
Úmysl kandidovat na slovenského prezidenta oznámilo ještě pět dalších kandidátů. Jediný, kdo ovšem zatím splnil podmínky, je bývalý diplomat a exministr zahraničních věcí Ján Kubiš. I on začal podobně jako Korčok sbírat podpisy už během léta a nyní je má už pohromadě.
Další uchazeči, kteří ovšem dosud nesplnili podmínky, jsou aktivistka Beáta Janočková, která kandiduje jako nezávislá, šéf maďarské menšinové strany Aliancia Krisztián Forró, národovecká kandidátka Marta Čurajová a europoslanec Miroslav Radačovský. Čas na podání oficiální kandidatury mají do konce ledna. Pokud by nestihli sebrat podpisy občanů, mohli by si ji ještě zajistit získáním podpory patnácti poslanců parlamentu.
Sporné zákony chce Fico protlačit ještě před volbami
Souběžně se začínající prezidentskou kampaní se Ficova vláda snaží prosadit v parlamentu některé sporné zákony, které budí obavy, že by v zemi mohlo skončit stíhání osob podezřelých z korupce.
Těsně poté, co převzal na podzim moc, rozhodl nový kabinet o zrušení speciální prokuratury, což chtěl v parlamentu prosadit ve zkráceném řízení. Podle názoru opozice i proto, aby případné spory ohledně tohoto zákona nezasáhly do prezidentské kampaně. Poslancům nevládních stran se to ovšem podařilo oddálit.