Blinken odrazoval Izraelce od rozšíření konfliktu
Od říjnového začátku války mezi Izraelem a Hamásem je americký šéfdiplomat Antony Blinken již počtvrté na turné po Blízkém východě. Včera zavítal do Izraele.
Turecko, Katar, Jordánsko, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Izrael. Všechny tyto země od minulého víkendu navštívil americký ministr zahraničí Antony Blinken s jasným cílem. V době rostoucího napětí v regionu zajistit zklidnění situace.
„Musíme se ujistit, že se (blízkovýchodní) konflikt nebude dál šířit,“zopakoval sám Blinken v předchozích dnech několikrát. Na mysli tím měl zejména možné intenzivní rozšíření bojů do Libanonu. Včera se i proto setkal s izraelským prezidentem Jicchakem
Herzogem a premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Situace na izraelsko-libanonských hranicích je stále vypjatější od minulého týdne, kdy Izraelci v Bejrútu dronovým útokem zlikvidovali dvojku radikálního palestinského hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Začátkem tohoto týdne pak dle agentury Reuters při podobném úderu zneškodnili i vysoce postaveného velitele elitních jednotek libanonského hnutí Hizballáh Visáma Tavíla.
Horké úterý
Včera Izraelci navrch při vzdušném útoku zabili i další tři vojáky Hizballáhu. Libanonská organizace naopak ještě tentýž den zaútočila bezpilotními letouny na izraelské vojenské velitelské středisko na severu Izraele, což se prý obešlo bez obětí. Zároveň šéf palestinského hnutí Hamás Ismáíl Haníja vyzval všechny muslimské země, aby podpořily boj jeho hnutí proti Izraeli dodávkami zbraní.
„Dáváme přednost cestě diplomatického urovnání, ale blížíme se bodu, kdy čas vyprší,“varoval přitom již minulý týden izraelský ministr obrany Jo'av Galant.
Obavy, co provede Netanjahu
Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh v této souvislosti minulý týden řekl, že si vyhrazuje právo na akce na území Libanonu reagovat. Přímou válku však odmítal. „Hizballáh zatím nesáhl k maximální síle, co má k dispozici. Podoba jeho současných aktivit ukazuje, že Írán, bez jehož souhlasu by Hizballáh nějakou velkou akci proti Izraeli neprovedl, nemá zájem o větší konfrontaci. Kdyby dal Írán Hizballáhu volnou ruku, bojiště by vypadalo jinak,“řekl nedávno LN Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Sami Američané dle listu The Washington Post mají již delší dobu obavy z kroků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Pokud válka skončí, jeho politická kariéra taky, což ho motivuje k rozšíření konfliktu,“řekli listu anonymně někteří z amerických představitelů s tím, že odrazení Izraele od rozšíření války bylo vedle vyjádření podpory jedním z cílů Blinkenovy cesty.
Izraelský list The Times of Israel v souvislosti s pozicí Netanjahua připomněl, že od začátku války s Hamásem ztrácí důvěru lidu. Může za to prý zejména fakt, že se Izraelci 7. října nechali Hamásem překvapivě napadnout. Ozbrojenci následně přes 1200 lidí zabili a okolo 240 unesli. Podle izraelské vlády dnes drží Hamás v Gaze ještě asi 136 rukojmí. Zbytek se povedlo vyměnit za asi 240 Palestinců vězněných v Izraeli, většinou za násilí proti vojákům.