Banky ochránily dluhopisy

Daň z neočekávaných zisků stát uvalil na firmy, kterým v roce 2022 enormně rostly výdělky.Vedle výrobců a distributorů energie jde i o firmy z oblasti těžby, zpracovatelského průmyslu a šest největších bank.

Energetické a nebankovní firmy podle ministerstva financí (MF) loni na této dani odvedly 34,4 miliardy. Vedle toho platily i odvody z nadměrných příjmů, loni celkově 18,5 miliardy korun. Firma ČEZ za tři loňské kvartály zaplatila 8,7 miliardy a za celý rok 2023 by na této dani i zmíněných odvodech měla podle vlastních odhadů zaplatit 37 až 45 miliard korun.

Některé banky ani korunu

Banky loni zaplatily podle MF celkem 700 milionů korun. Původně od nich stát očekával 33 miliard. Česká spořitelna (ČS) neodvedla nic, stejně jako Moneta Money Bank, Komerční banka zaplatila 400 milionů a Raiffeisenbank (RB) „nižší stovky milionů“, jak uvedla mluvčí RB Tereza Kaiseršotová. ČSOB i UniCredit Bank odkázaly LN na to, že informace o zaplacených zálohách na daň budou k dispozici až ve výročních zprávách.

Člen Bankovní rady České národní banky Jan Procházka v rozhovoru pro Český rozhlas Plus uvedl, že ČNB očekávala, že výnos daně od bank bude „někde kolem jednotek miliard“. Ale i přesto podle něj konečný výsledek za rok 2023 překvapil celý trh. „Těch 700 milionů je ještě asi desetkrát menší, než byly odhady těch nejpesimističtějších institucí,“řekl Procházka.

Důvod? Banky se zaštiťují tím, že jim po zvýšení úrokových sazeb na spořicích účtech a termínovaných vkladech prudce vzrostly náklady a zisky se tím snížily. To za jeden z důvodů označil i člen nejužšího vedení ČNB Procházka. A potvrzují to data ČNB. Zatímco v roce 2021 vyplatily banky domácnostem na úrocích celkem 9,8 miliardy korun, v roce 2022 už to bylo 41,7 miliardy a za tři čtvrtletí roku 2023 pak 60,7 miliardy korun. Nicméně podle dat ČNB celkový čistý zisk bank v roce 2022 meziročně vzrostl o více než 32 miliard korun.

K nule přes dluhopisy

K nule či téměř nule co do daně z mimořádných zisků bankám nepochybně pomohl nákup státních dluhopisů, které jsou od příjmových daní osvobozeny.

Šéf Monety Tomáš Spurný už loni v létě akcionáře ubezpečil, že díky nákupu státních bondů bance klesne daňový základ tak, že jí povinnost platit daň z neočekávaných zisků vůbec nevznikne. To podle mluvčí banky Zuzany Filipové uznal i finanční úřad. Ten bance na základě výsledků roku 2022 vyměřil daňové zálohy, ale posléze přiznal výjimku z povinnosti na zmíněnou daň zálohy platit. Moneta do státních dluhopisů investovala asi 70 miliard korun. Podobně, jak lze vyvodit z odůvodnění MF k nižšímu výběru daně z neočekávaných zisků, patrně postupovaly i další banky.

Prvním zdaňovacím obdobím, na které dopadá daň z neočekávaných zisků, je rok 2023. Vybírá se ale už v roce 2023, a to formou záloh, vypočtených na základě daňového základu v roce 2022. Dodatečně – 60procentní přirážkou k 19procentní dani z příjmu právnických osob – se zdaňuje částka, o niž překročí základ daně za rok 2022 průměrný základ daně za léta 2018–2021, zvýšený o pětinu.

Daň z neočekávaných zisků by měla skončit v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden zopakoval, že na jaře svolá schůzku k tomu, zda by daň neměla skončit dříve.

„Větší smysl dává zachování daně u energetických společností. U nich by měl stát pokračovat s výběrem i kvůli tomu, že ceny energií jsou stále na zvýšených úrovních. Pokud jde o banky, tam to význam nemá, jak ukázal už loňský rok, kdy začaly zisky bank klesat,“hodnotí analytik finanční společnosti XTB Tomáš Cverna.