Cirhóza, žloutenka a spol.

O chorobě jater nemusí pacient dlouho vědět, projeví se totiž až jejich skutečně Pak je léčba náročná, a ne vždy se zdaří. Proto je důležité na svá játra dávat preventivně pozor a přesvědčovat se, že je máme zdravá. Jak na to?

Játra jsou pro náš organismus skutečně velmi důležitá, navíc naprosto nezastupitelná. Jsou centrem nejrůznějších metabolických procesů a látkové výměny řady živin, které potřebuje naše tělo. Funkce tohoto orgánu souvisí s detoxikací organismu. Usnadňuje trávení a rovněž je nepostradatelný v metabolismu sacharidů, tuků a bílkovin. Je to vlastně taková „čistička“našeho těla. Znamenají hodně také pro lidskou imunitu, respektive pomáhají našemu imunitnímu systému bojovat s infekcemi a jsou něco jako filtr krve.

Bez funkčních jater nepřežijeme. Mají sice jistou schopnost regenerace. Nesmíme jim ale dále škodit a zapomínat, že schopnost hojení jaterní tkáně funguje jen do jisté míry.

Varovné signály

Jak poznáme, že máme problémy s játry? Podle primáře Interního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Vladimíra Kojeckého mohou být varovnými signály například bolest pod pravým žebrem, hubnutí, únava, nárůst objemu břicha nebo zežloutnutí kůže a očního bělma. Dalšími projevy mohou být slabost, pocit vyčerpanosti či tvorba modřin. To vše by mělo být důvodem k absolvování jaterních testů.

Všechna jaterní onemocnění jsou vážná. K nejtěžším patří cirhóza a chronické hepatitidy B a C, jež často vedou k rozvoji zhoubného nádoru, to je nejvážnější. Žloutenka typu A nebo mononukleóza jsou méně nebezpečné, ale podceňovat se nesmějí, navíc zvyšují riziko těžších chorob jater. Mezi příčiny onemocnění jater patří častá konzumace alkoholu, kontakt s toxickými látkami a diabetes 2. typu.

„Zjednodušeně řečeno, játrům nejvíce vadí a poškozuje je alkohol a nadváha. Mezi ostatní příčiny patří léky, chemikálie nebo virové záněty. Ale ty jsou mnohem méně časté,“říká doktor Kojecký.

Vadí jim opakované pití

Játra mají detoxikační funkci, dochází v nich k přeměně látek tělu nebezpečných na ty, které neškodí. Probíhá to tak, že krev ze zažívacího traktu prochází játry. Zde omývá jednotlivé jaterní buňky, které z ní vychytávají živiny i odpadní a toxické látky. Vylučují nově vzniklé metabolity, které krev rozvádí po těle. Můžeme si to ukázat například na alkoholu.

„Částečně ho absorbuje žaludek a zbylou velkou část tenké střevo. Samozřejmě rychlost vstřebání závisí na koncentraci alkoholu a třeba i na tom, zda se člověk předtím najedl. Po vstřebání se krví se alkohol dostane do jater, které jeho množství částečně sníží. Zbytek se krevním oběhem rozptýlí po celém těle. Na odbourávání se podílí ledviny a plíce,“popisuje primář Vladimír Kojecký ze Zlína.

Lékař, který by nám na recept napsal konzumaci alkoholu patrně neexistuje, většina se na nadměrné pití dívá úkosem. To ovšem spotřebu alkoholu u nás nesnižuje.

Srdci a cévám škodí víc, když vypijeme velké množství alkoholu nárazově, než dáte-li si častěji jen kapku. U jater je to ale naopak. Nejhorší je pro ně dlouhodobý častý kontakt s toxiny, byť v menším množství. Jsou-li zdravá, spíš si poradí s nárazovým pitím (binge drinking), než když je alkoholem proléváte denně. A platí to i pro další toxiny.

Cirhózy přibývá u žen

Nejčastějšími chorobami jater jsou podle primáře Kojeckého například ztukovatění nebo cirhóza. „V našich zemích je to steatóza, tedy ztukovatění a cirhóza, následované hepatitidou, tedy zánětem jater. Pokud se neléčí, může játra trvale poškodit. Nejzávažnějším

onemocněním je pak rakovina jater,“pokračuje zlínský lékař.

Cirhóza jater je podle jeho slov stále častější diagnózou. Bývala doménou mužů, v současné době přibývá i u žen. Je konečnou fází chorob, které vedou k zániku jaterních buněk, např. zánětu. Nejčastěji je vyvolána nadměrnou konzumací alkoholu. Může být důsledkem virového zánětu jater či ztukovatění.

„Prevence je podobná jako u jiných onemocnění – snažit se o zdravý životní styl. Omezit nebo úplně vyřadit alkohol, kouření cigaret, omezit tučná jídla, jíst zeleninu, ovoce, celozrnné potraviny, hýbat se, udržovat si optimální tělesnou hmotnost,“připomíná primář Kojecký.

Je jasné, že pacient s jakoukoli jaterní chorobou samozřejmě nesmí alkohol konzumovat vůbec.

závažné poškození.

Nemoc špinavých rukou

Žloutenkou, které se taky říká nemoc špinavých rukou, lidé obvykle rozumí infekční zánět jater. Pro zdravotníky je žloutenka signálem těžkého poškození jater a jejich selhávání.

„Hepatitida vznikne, když játra nezvládají zpracovat běžné množství bilirubinu, který pak uniká z poškozených jaterních buněk zpět do krve. Děje se to právě při zánětu jater nebo když jsou játra poškozena alkoholem, jedy, nádorem. Další příčinou může být neprůchodnost žlučových cest. Žloutenku obecně není radno podceňovat, protože je vždy příznakem vážnějšího onemocnění jater. Léčba se pak odvíjí od typu onemocnění,“pokračuje Vladimír Kojecký.

Pacientů s onemocněním jater přibývá, stále je nejčastější příčinou alkohol. Zvláště citlivá jsou podle primáře Kojeckého játra mladých osob a žen. Rizikové je i „společenské“pití nebo denně dvě deci vína.

Jdeme na testy

Stav jater spolehlivě odhalí jen laboratorní vyšetření – každé dva roky je hrazeno ze zdravotního pojištění. Můžete si je ale nechat udělat i jindy, máte-li obavu, že nemusí být vše v pořádku. V tom případě peněženku s sebou.

Standardně se testuje hladina tří enzymů, které odrážejí stav jaterních buněk či buněk žlučových cest, alaninaminotransferázy, aspartátaminotransferázy a gamaglutamyltransferázy. Dále se zjišťuje hladina bilirubinu (žlutého krevního barviva), jejíž zvýšení způsobuje žluté zbarvení kůže a může znamenat žloutenku nebo i jinou závažnou nemoc.

Dvanáct hodin před odběrem krve na jaterní testy pijte pouze vodu nebo neslazený čaj, nic nejezte a nekuřte. Výsledky se dozvíte do druhého dne.

Játra mají jistou schopnost regenerace. Nesmíme jim ale dále škodit a zapomínat, že funguje jen do určité míry.

Autor je spolupracovník redakce