Čím dál víc lidí umírá na demenci

„O brovské problémy mohou způsobovat například benzodiazepiny, tedy medikamenty na uklidnění,“popisuje farmaceut Josef Suchopár.

Při dlouhodobém užívání totiž vytvářejí nejenom závislost, kvůli které se jimi mohou lidé nakonec předávkovat, ale jsou také příčinou řady nežádoucích účinků. „Kromě toho nebezpečně reagují s dalšími léčivy. Pokud je lidé neopatrně zkombinují s určitými přípravky, mohou narušit srdeční rytmus a v krajních případech způsobit až srdeční zástavu,“upřesňuje, proč mohou tato psychofarmaka způsobit u některých pacientů až smrt.

Nebezpečné léky i udušení nebo pády ze židle

Obzvlášť nebezpečné je podle něj použití těchto medikamentů v pobytových zařízeních pro seniory. „Tam je přitom zaměstnanci lidem dávají poměrně často. Děje se to, když klienti takzvaně ,zlobí‘. Tedy když jsou příliš neposední, agresivní nebo nechtějí spát,“popisuje. Jenomže to pak podle něj stav seniorů ještě víc zhorší – tyto léky totiž mohou prohloubit jejich nadcházející demenci. „Právě takové preventivní podávání léků na uklidnění může stát za částí úmrtí ve statistice. Bylo by proto dobré, kdyby bylo pod daleko větší kontrolou,“domnívá se Suchopár.

S tím souhlasí i psychiatr Jiří Bartoš. „Bez psychofarmak se sice u některých pacientů neobejdeme, přesto bychom měli být s jejich předepisováním obezřetnější,“říká.

Jakmile se totiž demence rozvine – ať už kvůli stáří, nebo kvůli nevhodné medikaci –, není podle něj cesty zpět. „Lidem postupně odumřou nervové buňky, takže přestanou zvládat kombinované pohyby, schopnost číst nebo počítat. Ztuhnou jim také svaly v obličeji, takže v závěru života už nemocný nepřijímá ani tekutiny a potravu. Zpravidla umírá na naprosté selhání nervové soustavy,“vysvětluje Bartoš.

Další pacienti s demencí či Alzheimerovou chorobou mohou podle psychiatra Cyrila Höschla doplatit na to, že dostatečně neovládají své tělo. „Udusí se třeba jídlem nebo v nestřežené chvilce spadnou z lůžka či ze židle, což se jim stane osudné. V úmrtním listu se pak však objeví nikoliv přímá příčina tohoto úmrtí, tedy pád, ale diagnóza, která za ním stála a kvůli níž by se něco takového

Počet vyplácených invalidních důchodů z důvodu duševních poruch a poruch chování pravděpodobně nestalo,“dopnil psychiatr.

Čtyři procenta úmrtí

Duševních poruch a úmrtí na tyto choroby bude podle odborníků i nadále přibývat. A to celosvětově. Třeba evropská data už nyní ukazují, že zatímco ještě před deseti lety byly duševní poruchy jen marginální položkou ve statistikách úmrtnosti, nyní jsou zodpovědné asi za čtyři procenta ročních skonů v Evropské unii. Jsou také druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí.

Asi pět procent Evropanů v produktivním věku navíc prodělalo vážné duševní onemocnění. A dalších patnáct procent lidí se muselo vypořádat s menším psychickým propadem, kvůli kterému nemohli najít práci, takže se jim snížil příjem a jejich životní úroveň.

„Už proto vznikají různé akční plány. Jeden vydala i Světová zdravotnická organizace,“upozornil už dříve šéf českého Národního ústavu pro duševní zdraví Petr Winkler.

Tratí firmy i stát

Psychiatrická choroba totiž podle něj dopadá nejenom na konkrétního jednotlivce, neblahý vliv má nakonec i na firmy a stát. Nemocní zaměstnanci jsou totiž daleko méně výkonní, což znamená nižší zisk pro zaměstnavatele, menší výběr daní pro úřady, a naopak

Počet zemřelých v krajích, u nichž byly prvotní příčinou smrti poruchy duševní a poruchy chování vyšší sociální a zdravotní výdaje pro stát.

Čtvrtina invalidních důchodů

Třeba podle dat České správy sociálního zabezpečení vzrostl počet invalidních důchodů vyplácených lidem právě kvůli některé z duševních nemocí za posledních deset let skoro o čtvrtinu – zatímco ještě v roce 2010 pobíralo tuto penzi „jen“86 230 lidí, v roce 2022 už jich bylo 106 367.

„Počet invalidních důchodů přiznaných kvůli duševní poruše či poruše chování už tvoří 26 procent všech takto vyplácených penzí. A psychiatrické diagnózy jsou dokonce druhou nejčastější příčinou pro přiznání invalidního důchodu,“ doplňuje na svém webu Česká správa sociálního zabezpečení.

Škodlivý fastfood

Podle emeritního přednosty Psychiatrické kliniky při pražské Všeobecné fakultní nemocnici Jiřího Rabocha stojí za nárůstem duševních poruch především velké socioekonomické rozdíly ve společnosti.

„Obecně platí, že výskyt duševních poruch je častější u nižších sociálně-ekonomických skupin,“uvedl přímo a dodal: „Buď platí, že bída a strádání můžou způsobit psychické problémy, nebo je naopak příčinou toho, že není nemoc včas odhalena a léčena.“

Věk duševně nemocných se navíc podle něj stále víc posouvá – do péče psychiatrů se dostávají stále mladší pacienti. „Vůbec nejčastější věk při začátku choroby je v průměru čtrnáct let,“přiblížil Raboch.

Psychiatr Bartoš doplnil, že za nárůstem duševních potíží je i současný nezdravý životní styl. „Hodně se například diskutuje o velmi negativním vlivu fastfoodové stravy na náladu a duševní rozpoložení člověka. Podle posledních výzkumů to spolu úzce souvisí,“řekl. Demenci zase podle něj může výrazně podpořit kila navíc a nedostatek pohybu. „Lidé by si proto měli dát na tyto věci pozor,“uzavřel.