Co když soud zruší valorizaci penzí
Ústavní soud veřejně projednal návrh hnutí ANO na zrušení vládní novely, která loni snížila červnovou valorizaci důchodů. Verdikt nepadl, jednání bylo odročeno na neurčito.
„Jednání soudu je jiný žánr než parlamentní debaty. Očekávám proto stručnost přednesů a soustředění se na ústavněprávní otázky.“Úvodní slova předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy směřovala včera dopoledne k politikům, kteří do Brna přijeli obhajovat své argumenty týkající se loni vládou zrušené mimořádné valorizace starobních penzí. Byli mezi nimi ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), financí Zbyněk Stanjura (ODS) či předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, jejíž hnutí zrušení u soudu napadlo.
Koalice k tomuto kroku přistoupila s odůvodněním, že valorizace vytváří příliš velký tlak na státní rozpočet. Stížnost proti tomu podalo všech 71 poslanců ANO. Co by hrozilo, kdyby jim ústavní soudci dali za pravdu?
Podle člena sněmovního rozpočtového a taktéž ústavně-právního výboru Michaela Kohajdy (za KDU-ČSL) jsou reálné tři scénáře. Zaprvé by mohlo dojít k tomu, že by se dopočítala výše důchodů dle původní úpravy. Namísto 760 korun měli důchodci získat 1770 korun. Zároveň by tato výše vstupovala do dalších řádných valorizací. Za samotný rok 2023 by tato varianta stála 19,4 miliardy korun.
Druhou možností je, že by sice nedošlo k dopočítání za období od mimořádné valorizace do dne jejího zrušení soudem, ale původní výše by se využívala pro budoucí výpočet důchodů.
Třetí scénář je podle Kohajdy nejméně pravděpodobný, byť je nutné vzít ho v potaz: soud by zrušil jednorázové mimořádné navýšení ve výši 760 korun, které je platné nyní, čímž by vrátil situaci před úpravu z března loňského roku. „Pak by bylo zapotřebí nové nařízení vlády, nicméně
Ústavní soud nemá pravomoc nařídit kabinetu, aby ho vydal. V ten okamžik by to bylo na vládě, zda by vydala nařízení zpětně, či do budoucna. Myslím si, že by bylo politicky nepřijatelné, aby nevydala žádné. Ale pokud by se uchýlila k tomuto řešení, Česká správa sociálního zabezpečení by zkrátka neměla podle čeho postupovat,“osvětlil Kohajda pro LN s tím, že jde o „extrémní situaci“.
Stanjura: Ohromné náklady
Navzdory teoretickým scénářům Kohajda věří, že Ústavní soud dá postupu vládní koalice za pravdu. Ani špičky koalice podle vyjádření pro LN nepočítají s tím, že by nezvítězily.
„Věřím, že jsme splnili všechny ústavní podmínky nutné pro schválení zákona, a myslím si, že se tento postup podaří vládě obhájit,“sdělil LN šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Vycházeli jsme z toho, že kdyby valorizace proběhla tak, jak byla naplánována, tak to ve střednědobém horizontu znamená opravdu zásadní dopad do důchodového účtu, který je už nyní ve ztrátě,“ doplnil dlouholetý poslanec. Kdyby prý došlo k vyhovění stížnosti, koalice by si situaci vyhodnotila. Podle Bendy by záleželo právě na tom, o jakou variantu by šlo.
Obdobně situaci nahlíží předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Domníváme se, že pokud se příjmy seniorů posuzují komplexně v rámci toho, o kolik vzrostly za poslední tři roky, tak onen nárůst patří mezi největší v historii, možná jde o vůbec největší,“uvedl pro LN.
Dalším argumentem podle poslance je, že se životní úroveň seniorů zvyšuje či zůstává alespoň na stejné úrovni v době, kdy se u všech dalších sociálních skupin – které získávají příjmy od státu – snižuje. „Neočekávám, že by českému hospodářství hrozilo, že by Ústavní soud shodil novelu jako protiústavní. Pokud by se to stalo, vyžadovalo by to obrovské náklady v řádu desítek miliard korun,“doplnil Michálek. Ke zmíněným téměř 20 miliardám korun za loňský rok by do budoucna přibývaly mnohem větší výdaje na další řádné valorizace, které by pracovaly s vyšší základnou.
„Byly by to vysoké náklady pro příští generace,“řekl soudcům Stanjura. Celkové rozpočtové náklady by v příštích dekádách mohly podle koaličních ministrů dosáhnout až 400 miliard korun. Jurečka pro změnu zmínil, že si stát nemůže dovolit takovou nezodpovědnost, že by se stal dlužníkem, který není schopen splácet závazky.
Poslanec a předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček inzerce
(ANO) má odlišný názor. „Náklady, které by vyhovění stížnosti znamenaly pro stát, jsou až druhotná věc. U Ústavního soudu řešíme podstatu právního řádu: zda se při jednání ve sněmovně může porušovat zákon. Tedy zda pokud máte většinu, tak můžete přijímat retroaktivní právní předpisy. Je to spor o povahu právního státu,“sdělil LN.
Hnutí ANO v žalobě upozorňuje na možnou retroaktivitu – vznikem nároku na valorizaci je podle jeho poslanců konec ledna, kdy je zveřejněna výše inflace – vláda má v takovémto modelu záležitost jen formálně zúřadovat. Pokud by nárok lednem nevznikal, argumentuje ANO tím, že důchodci již počítali s původní výší mimořádné valorizace kvůli vysoké inflaci.
Zadruhé opozice napadá samotný způsob, kterým novela prošla dolní komorou. Jelikož vládní koalice ji potřebovala stihnout schválit do 22. března, využila stav legislativní nouze. Ten odůvodnila hrozícími „značnými hospodářskými škodami“.
Včerejší soudní jednání probíhalo od devíti hodin a skončilo těsně před 17. hodinou. Mezi předvolanými figuroval i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V roli svědka řekl, že nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu 2023 meziročně stouply o 17,5 procenta a meziměsíčně o šest procent.
Jako další svědek vystoupil ředitel měnové sekce České národní banky Petr Král. Na rozdíl od Hampla vyjádřil názor, že výši inflace na začátku roku 2023 bylo možné předem odhadnout poměrně přesně.