Řidiči narazili na německé mýto. Pomůže vlak?
Čeští autodopravci tvrdě narazili na zvýšení mýtného v Německu. Od prosince se u našich sousedů zvýšily poplatky za jízdu po dálnicích pro nákladní auta od 7,5 tuny. Pro kamiony nad 18 tun s pěti a více nápravami to znamená zvýšení o celých 83 procent a s tím se české spediční společnosti jen těžko vyrovnávají. Ke všemu se od nového roku mírně zvýšilo mýtné také v Rakousku a od července budou v Německu platit mýtné i dodávky nad 3,5 tuny. Některým dopravcům tak prý hrozí bankrot.
„Ne každý si dokáže představit, že to při průjezdu celým Německem může činit 20 až 30 procent celkových nákladů na přepravu. Tím samozřejmě v první řadě trpí ekonomika dopravců, zátěž se ale postupně přesune na výrobní a prodejní sektor, a tím potažmo i na koncové spotřebitele,“uvedl v časopise FLEET & business Petr Kozel ze společnosti VCHD Cargo.
Tento trend LN potvrdil také mluvčí sdružení českých automobilových dopravců Česmad Bohemia Martin Felix: „Je to zkrátka další daň, kterou pro státy vybírají dopravci. Ve finále tuto daň zaplatí ten, kdo nakoupí něco, co se svezlo po dálnici. Což je prakticky všechno,“sdělil LN.
Čekají se bankroty
Podle něj vlastně ani jiná cesta, jak zvýšení nepřenést na koncového zákazníka, neexistuje. Německo prý nelze objet, s těžkými nákladními vozy není možné jezdit po okreskách. A žádná ze spedičních společností nemá takové marže, aby navýšení mohla pokrýt ze svých vnitřních rezerv. „Ze začátku z toho byli někteří zákazníci překvapení, nečekali to. Ale myslím, že velice rychle pochopí, že to jinak udělat nejde,“podotkl Felix. Kozel dále předpokládá, že zvýšené německé mýto povede ke kratším přepravám přes Německo, k omezení přepravních výkonů tímto směrem a v delším horizontu vznikne tlak na získávání zdrojů od regionálních výrobců. Také další přepravci hovoří o tom, že zvyšující se inflace a přiostřující se konkurenční prostředí se společně se stagnující českou ekonomikou a nejistými vyhlídkami na oživení mohou stát některým menším a středním dopravcům osudným. „Vítězně z konkurenčního boje mohou odejít jen ti, kdo jsou na něj dobře připraveni a finančně vybaveni,“podotkl Kozel. Již nyní totiž prý někteří dopravci pracují s cenami pod svými skutečnými náklady, jen aby se na trhu udrželi.
Železnice spíš ne
Zdroje LN uvádějí, že někteří dopravci zkoumali a stále zkoumají možnost dopravy kamionů přes Německo na železničních vagonech. Podle ředitele odboru podpory prodeje železničního nákladního dopravce ČR Cargo Michala Roha je nutné rozlišit přepravu doprovázenou, takzvanou RoLa, tedy přepravu celých kamionů vlaky, nebo nedoprovázenou, při které se vozí pouze návěsy. „Přepravy RoLa jsou dnes běžně realizovány pouze v alpském tranzitu. Jedná se o systém vyžadující použití speciálních nízkých vozů, přepravám by bylo nutné přizpůsobit i infrastrukturu. Oproti tomu přeprava automobilových návěsů po železnici má budoucnost a ČD Cargo se na několika projektech podílí nejen v České republice, ale i v Rakousku nebo Německu,“sdělil LN Roh.
Dodal, že má-li být železnice konkurenceschopná, musí zákazníkům nabízet i odpovídající kvalitu. To se týká nejen přeprav návěsů, ale samozřejmě všech druhů zboží. Problémem je však nedostatečná kapacita železniční sítě nejen v Německu, ale v celé střední Evropě. „V současné době v Německu kapacitu navíc narušují stavební práce na páteřních tratích, které procházejí a budou procházet v letech 2024 až 2028 rozsáhlými opravami,“řekl člen představenstva železničního nákladního dopravce Metrans Martin Hořínek. I proto jsou dopravci k tomuto řešení spíše skeptičtí. „Naše společnost zatím o takovém řešení neuvažuje, a to z mnoha důvodů. Jsou jimi hlavně flexibilita, rychlost a spolehlivost našich služeb, které by přesunem na železnici v Německu mohly být narušeny. A to i s ohledem na kapacitu německé železniční sítě a častá omezení, například kvůli stávkám,“sdělil LN jednatel skupiny Gies Daniel Knaisl.
Podobně reagovala i marketingová manažerka společnosti CEE Logistics Lucie Lohynská, podle níž je 70 procent práce její společnosti realizováno v režimu „Just in Time“. „Zákazník drží minimální skladové zásoby a my jsme pro něho v podstatě pojízdným skladem, který pro další výrobu dodá potřebný materiál na požadované místo v požadovaný čas,“řekla LN.