„Na traktorech byly vidět i šibenice“
Řada Němců kritizuje, že vláda kancléře Olafa Scholze řeší z jejich pohledu nedůležité věci, a naopak pomíjí ty, jež trápí většinu z nich, jako třeba vysoké ceny energií, soudí německá politoložka Ursula Münchová.
LN Co je podle vás příčinou masivních protestů zemědělců v Německu?
Tam se sešlo víc věcí zároveň. Na jedné straně dlouhodobá nespokojenost zemědělců, jak se vyvíjejí ceny za jejich výrobky, jaký je vztah mezi jejich příjmy a dotacemi. Myslím si, že mnohým z nich vadí, že jsou tak závislí na dotacích. Pak je tu další věc, a to že musejí neustále reagovat na nové vyhlášky, přizpůsobovat tomu své podnikání, což často vyžaduje nemalé investice.
Jde třeba o nařízení, jak mají obdělávat pole, chránit při tom ohrožené druhy, nechat pás pro hmyz, nepoužívat umělá hnojiva atd. Zkrátka jde o pocit, že jim do toho pořád někdo zasahuje. A spojují si to s okamžikem, co se stali Zelení součástí spolkové vlády. Jsou přesvědčeni, že od té chvíle se všechno zhoršilo.
LN Dříve to tak vyhrocené nebylo?
Většina zemědělců už v minulosti nahlížela na Zelené jako na nepřátele, s výjimkou těch, kteří přešli na ekologickou výrobu. Během loňské volební kampaně v Bavorsku byli Zelení představováni jako ti, kdo „chtějí zakázat normální život, všechno regulovat“, což se ve velké intenzitě odehrávalo na sociálních sítích.
K tomu ještě přišly řemeslné chyby vlády, kdy rozhodla o škrtech dotací, ale vůbec se nebavila s těmi, kterých se dotknou. Byly situace, kdy vláda v pondělí něco schválila a koncem týdne to bylo úplně jinak. Myslím, že tato nekoncepčnost lidi ještě víc zmobilizovala a vyhnala je do ulic.
Velká část veřejnosti považuje vládu za nekompetentní, povýšeneckou, která nevidí souvislosti. Vrcholem byl zpackaný zákon o konci plynových kotlů v domácnostech. Mnozí považovali za nehorázné, že vláda strká nos do jejich kotelen. v Mnichově
Zároveň vede Akademii pro politické vzdělávání v Tutzingu
Je členkou vědecké rady univerzity v Mnichově
Věnuje se analýze německého politického systému
K jejím tématům patří otázky vnitřní bezpečnosti, migrační a azylové politiky
Často komentuje vnitropolitické dění v německých televizních a rozhlasových stanicích
LN V Nizozemsku farmáři také protestují, což vedlo ke vzniku protestního hnutí, které vyhrálo loni na jaře regionální volby. Může k něčemu podobnému dojít i v Německu?
LN Mohou protesty ohrozit i přímo kancléře Olafa Scholze, když přihlédneme k tomu, že jeho vláda je nejnepopulárnější za několik desítek let?
Scholz dal najevo, že protestujícím neustoupí. Překvapilo mě, že to řekl tak brzy a tak důrazně. On totiž většinou svá slova obvykle dlouho zvažuje, někdy se nevyjádří vůbec. Má proti sobě velkou část veřejnosti, nejenom zemědělce, kteří jsou teď v ulicích.
Mnozí mají pocit, že vláda řeší otázky, které nejsou důležité, třeba práva menšin namísto toho, aby se zasadila o snížení cen energií či zastavení nelegální migrace.
Scholz má něco, co by se dalo označit jako tunelové vidění: nedívá se doleva ani doprava, ani na výhrady z vlastních řad, prostě si jde za svým.
LN Německý bulvár už spekuluje, že by nepopulárního Scholze mohl nahradit ministr obrany Boris Pistorius, který je dlouhodobě nejoblíbenějším členem vlády. Je to reálné?
Moc ne. Sociální demokraté by museli Scholzovi odepřít důvěru, donutit ho k rezignaci. Nedokážu si představit, že by to udělal sám od sebe. Scholz je tak přesvědčený sám o sobě a o tom, že to, co dělá, dělá správně, že se v čele vlády udrží. Mohu se ale mýlit.
LN V den, kdy začaly protesty zemědělců, oznámila levicová politička Sahra Wagenknechtová založení nové strany. Může využít protestní nálady?
Ano, ona se na té tiskové konference hned pohotově vyjádřila k protestům a podpořila je, ačkoli si nedokážu představit, že by zrovna paní Wagenknechtovou, která byla předtím političkou postkomunistické Levice, právě zemědělci v nějaké větší míře volili.
Její nové uskupení může posloužit těm, jimž nevyhovuje Alternativa pro Německo (AfD), protože už je pro ně příliš extremistická. Pokud jde o další vývoj v Německu, bude hodně záležet na letošních volbách ve třech východoněmeckých spolkových zemích, zejména v Durynsku. Tam se rozhodne, jestli například dosavadní hlavní strany, zejména křesťanští demokraté (CDU), dokážou podchytit část nespokojenců, nebo zda všichni zamíří rovnou k AfD, případně Wagenknechtové.